Vláda učinila v posledních letech několik kroků, aby se stalo město bezpečnějším. Díky tomu je dnes snazší navštívit i místa, která byla dříve lidem „zvenčí“ zapovězena.
Ubytování v Riu bývá velmi drahé především v průběhu velkých mezinárodních událostí. Tak například podle údajů Trivago stojí ubytování v době konání olympiády v dvojlůžkovém pokoji průměrně 5 444 korun na den. Taková suma je pro mnohé nedostupná.
Turisté tak často míří do nechvalně známých slumů neboli portugalsky favel. Ty prosluly filmem Město bohů, který vykresluje násilí a chudobu v chudinských čtvrtích Ria.
Ve favelách dnes ale najdete spoustu zajímavých míst, navíc ve dvoulůžkovém pokoji vyjde na polovinu ceny, než je tomu v klasických čtvrtích. O zážitky je tu přitom postaráno.
Jaká místa tedy v Riu navštívit?
Jedním z nejpůvabnějších míst v Riu je rozhodně favela Vidigal rozkládající se na kopci Morro Dois Irmãos (česky Hora dva bratři). Pahorek je domovem zhruba 15 tisíc lidí a nabízí úžasný pohled na pláž Ipanema a Copacabana.
Adrenalinovým zážitkem není ani tak favela samotná jako spíš jízda na motorce. Tuto cestu absolvuje většina místních několikrát denně. Řidiči se obvykle vyhýbají autům, lidem, psům, kočkám, dírám, prostě všemu, co se v rušných a úzkých uličkách pohybuje. Do nich se totiž dostanou většinou jen právě motorky, v posledních letech zde fungují nicméně i dodávky upravené na převoz cestujících.
„Dal jsem ti tam víc cachaçy (pálenka z cukrové třtiny). Máš nádherné oči,“ mrkne snědý Rodrigo na americkou turistku, když jí podává caipirinhu. Známá restaurace Bar da Laje se nachází na vrcholku slumu. Flirtování je v Brazílii národním sportem. Pokud má žena světlé oči a je trochu při těle, stane se místním miláčkem, často postačí jen světlá pleť.
Vedle restaurace funguje známý hostel Alto Vidigal, který proslul také pravidelnými koncerty. Ale vůbec nejlepší je navštívit party, která není tak úplně určená pro turisty. O víkendu se zde většinou konají alespoň další dva večírky.
Nad hostelem je cenově dostupné občerstvení Casa da Tapioca. Připravují tam klasickou placku z maniokové mouky plněnou kondenzovaným mlékem, sýrem nebo klobásou. I pro méně zdatné sportovce se vyplatí výšlap na vrchol kopce. Skýtá výhled na jižní část města a také největší favelu v Jižní Americe Rocinhu.
Právě Rocinha patřila k těm nejnebezpečnějším místům v Riu. „Chceme představit naši komunit takovou, jaká je, většina lidí věří, že favely jsou jen o násilí a drogách,“ tvrdí letáček jedné z turistických agentur, která tam skupinky cestovatelů dopravuje. Ve skutečnosti není problém tam dojet autobusem.
Vystrašení turisté netuší, že spodní část Rocinhy je bezpečná. Rocinha je jako úl. Podle některých odhadů se tísní až o 300 tisíc obyvatel na 1,5 kilometru čtverečních.
Při příjezdu snad každého ohromí pulzující život této části města. Je zde bezpočet obchodů, restaurací a především lidí. Doslova tisíce Brazilců procházejí ulicemi. Na levné nákupy je výhodné vyrazit právě sem. Zhruba v půlce je také vyhlídka. V této favele dokonce v minulosti provozoval restauraci i McDonald‘s.
Horní části čtvrti jsou ale stále nebezpečné. Proslulý je hudební styl baile funk s tím spojená party, bez místního kamaráda se ale účast nedoporučuje. Drogové gangy si večírky střeží.
Hned u známé pláže Copacabany se nachází podle místních nejkulturnější favela v Riu Cantagalo. Graffiti od známých umělců zdobí hned několik desítek domů.
Nedávno tam také otevřeli Muzeum favel. „Bojujeme tu každý den za lepší komunitu,“ říká učitel bojového umění capoeira Sidney, zatímco ukazuje dvanáctipatrový opuštěný hotel, který místní spravují. Dříve byla budova prázdná, dnes zde trénují děti capoeiru či tanec a zřídili zde dokonce knihovnu. Navíc do favely vede výtah ze stanice metra General Osório, v posledních patře je vyhlídka, a to zdarma.
Favela je bezpečná a přátelská. V komplexu tří favel Cantagalo-Pavão-Pavãozinho se dá najít hned několik hostelů. Navíc je to od Copacabany a Ipanemy kousek.
Mezi další favely, které se dají navštívit, patří Morro da Babilônia. Je zde vyhlášená restaurace Bar do David, ta je dokonce hojně navštěvovaná slavnými brazilskými hvězdami, ceny odpovídají věhlasu, pořád je ale levnější než luxusní podniky v ulicích Ipanemy. Atmosféra baile funk se dá zažít také na černé party Black Santa, která se koná nepravidelně na různých místech Ria. Vznikla v komunitě Morro dos Prazeres, která je stále dost nebezpečná. Estetický zážitek nabízí favela Dona Marta, kde natáčel Michael Jackson klip They don’t care about us. Domečky tam nabarvili na různé barvy.
Co dělat a co ne
Cizinci si oblíbili favely, protože jsou pro ně exotické. „Tady nikoho nezajímá, co mám na sobě a kolik mám peněz,“ vypráví aspirující rapper, Francouz Louis, který se usadil ve Vidigalu. „Když mi dojdou peníze, udělám pár palačinek a jdu je prodat na pláž turistům,“ vypráví o svém stylu života.
Díky horkému počasí a plážovému stylu života se na formální oblékání moc nehledí. To, co u nás působí jako horní díl plavek a kraťáskové kalhotky, je ve favelách denním outfitem.
Když cizincům dojdou peníze, tak si stejně jako mnozí Brazilci často přivydělávají na pláži prodejem občerstvení. Policie tuto činnost občas kontroluje. Když si strážníci prodejce všimnou pouze jednou nebo dvakrát, neřeší to.
Není neobvyklé, že mladé Evropany a Američany ve slumech šacují. A když najdou drogy, je zle. I malé množství marihuany je v zemi trestným činem. „Cizinci tady jsou všichni zhulenci,“ stěžuje si prodavačka v malých potravinách ve favele Cantagalo.
Do favel, které kontrolují drogové gangy, se odváží málokdo. Paradoxně je výlet bezpečnější pro ženy. Pokud do některé takové favely vstoupí neznámý muž, drogové gangy zbystří. Nechtějí žádnou konkurenci. „Je lepší mít pozvánku od kamaráda,“ potvrzuje Louis. Přestřelky mezi gangy a policií jsou ve favelách v severní části Ria na denním pořádku.
Také jízda taxíkem se může prodražit. Bez znalosti města se proti podvodným praktikám taxikářů ale nelze příliš bránit. Dobré je si před příletem zjistit, kolik bude stát taxi. Někteří taxikáři se nezdráhají trasu prodloužit i trojnásobně, proto se doporučuje domluvit se předem na přibližné ceně. Ježdění taxíkem je nicméně v zemi běžné a relativně levné. Linky autobusů jsou bez znalosti portugalštiny nepochopitelný rébus.
Avšak i přes bezpečnostní problémy, špínu a omezené finance zůstávají místní ohledně olympijských her pozitivní. „Zvládneme to, Brazilci vědí, jak uspořádat party,“ říká osmadvacetiletý Luiz Rezende, obyvatel Rocinhy. Potvrzuje tak pohostinnost a veselou povahu Brazilců.
