zavřít
1 / 21
náhledy
Jejich stavba přišla na miliony, ale po svém dohotovení ušetřily v průběhu let miliardy. Přepravu lidí a zboží zkrátily z celých dnů na hodiny, propojily systémy splavných řek a navázaly vnitrozemí na pobřeží oceánů. Některé si strategický význam uchovaly, jiné se už hodí jen k výletům na člunech.
Autor: Getty Images
Velký kanál Peking – Chang-čou je prostě fenomenální. S jeho budováním se započalo v 5. století před naším letopočtem. Dokončen byl o 700 let později, poté, co propojil pět řek. S délkou 1 776 kilometrů je nejdelší na světě, a je zapsán do Seznamu světového dědictví UNESCO.
Autor: ČTK
Vody Vezery, Emže, Labe a Odry dává dohromady kanál Mittellandský (říká se mu též Středoněmecký). Považován je za nejdůležitější vodní cestu Německa. V délce 325 kilometrů byl splavněn v roce 1938, ale stavební práce na něm pokračovaly dalších padesát let.
Autor: Profimedia.cz
Tady hodně pomáhala příroda. Pouze třetina ze stokilometrové délky skotského Kaledonského kanálu byla hloubena lidmi, zbytek tvoří hladiny jezer Dohfur, Loch Ness, Loch Oikh a Loch Lohi. Vede údolím Glen More od Inverness na severovýchodním pobřeží do Corpachu.
Autor: Profimedia.cz
Hluboký je v průměru pět metrů, dlouhý pak 227 kilometrů. A jeho břehy lemují hroby pětadvaceti tisíc „kulaků“, kteří byli na jeho stavbu nahnáni. Bělomořsko-baltský kanál byl od svého dokončení ve 30. letech využíván hlavně pro přepravu dřeva, pro velké lodi se nehodí.
Autor: Profimedia.cz
Připomíná vám to spíš zaplavenou silnici? Thajské kanály Khlong o délce dvaasedmdesát kilometrů jí v podstatě jsou. Propojují tři velké řeky – Maklong, Chao Phraya a Thachin – a v zásadě umožňovaly pohyb obchodních lodí ve vnitrozemí.
Autor: Profimedia.cz
Mořská cesta sv. Vavřince je 600 kilometrů dlouhý systém kanálů, zdymadel a průplavů v Kanadě a USA, jež umožňuje zaoceánským plavidlům cestovat z Atlantského oceánu přes Velká Jezera až do Duluthu na západním konci Hořejšího jezera. Pokud se někde něco nezasekne.
Autor: ČTK
Leží mezi městy Antverpy a Lutych, spojuje řeky Máza a Šelda, nese jméno belgického krále. Albertův kanál zaujme tím, že v délce 129,5 kilometru trasy překonává převýšení šestapadesáti metrů, s čímž mu vypomáhá šest plavebních komor. A taky tím, že dnes funguje na trojnásobku plánované kapacity.
Autor: Profimedia.cz
Erijský kanál je připomínkou slavné minulosti. Vodní dílo bylo zprovozněné už v roce 1817. Svými 540 kilometry propojuje Velká jezera, řeku Hudson a vody Atlantského oceánu. Dílo to nebylo laciné, ale provozní náklady přepravy zboží snížilo o 95 procent.
Autor: Profimedia.cz
Těch osmapadesát kilometrů délky Manchesterského kanálu bylo budováno sedm let. S jeho stavbou se začalo v roce 1887 proto, že původní trasa po řece Irwell nebyla splavná pro velké zámořské lodě. Toto dílo, spojující kdysi proslavené textilní město s Irským mořem, to ovšem dokázalo.
Autor: Profimedia.cz
Korintský průplav spojuje Korintský a Saronský záliv v Egejském moři, prochází úzkým Korintským průlivem, který odděluje Peloponés od řecké pevniny. Je dlouhý úctyhodných 6,4 kilometru, ale hluboký je jen osm metrů. Proto jeho význam pro lodní přepravu klesá.
Autor: Profimedia.cz
První lodě s nákladem mezi Sete a Toulouse jím začaly proplouvat už v roce 1681. Proto se také Canal du Midi počítá k nejstarším evropským vodním cestám, jež jsou pořád v provozu. Tato 240 kilometrů dlouhá tepna má dnes i potenciál pro cestovní ruch.
Autor: Profimedia.cz
Trvalo dvaadvacet let, než kanál Göta propojil Baltské a Severní moře. S délkou 420 kilometrů je spíše s podivem, že se to šedesáti tisícům pracovníků podařilo tak rychle. Snad to bylo tím, že na stavbě, probíhající v první polovině 19. století, pracovali hlavně vojáci.
Autor: Profimedia.cz
Noordzeekanaal svou délkou pětadvacet kilometrů mezi velikány nezaboduje, ale svým významem je tento Severomořský průplav zásadní. Umožňuje totiž velkým námořním lodím doplout ze Severního moře prakticky až do Amsterdamu, kde se napojuje na další dílo, kanál Amsterdam – Rýn.
Autor: Profimedia.cz
Osmadevadesát kilometrů dlouhý Kielský průplav prochází nejsevernější německou spolkovou zemí, Šlesvicko-Holštýnskem. Spojuje Baltské moře se Severním mořem, obchází námořní trasu vedoucí okolo Jutského poloostrova, a tím lodím šetří skoro třísetkilometrovou „zajížďku“.
Autor: Profimedia.cz
Grand Union Canal je se 166 zdymadly na 220 kilometrech své délky spíše nepříjemně zdlouhavou plavbou, ale ve svém principu dává smysl celé britské říční síti. Propojuje totiž Londýn s Birminghamem, a navazuje na sebe devět dalších říčních kanálů.
Autor: Profimedia.cz
S pokusy o propojení Volhy a Donu začal už car Petr Veliký. Úspěšný byl až pokus, který byl zahájen v roce 1948 a dokončen o čtyři léta později. Kanál poskytuje nejkratší lodní spojení mezi Kaspickým mořem a oceány přes Azovské moře, Černé a Středozemní moře.
Autor: Profimedia.cz
Houstonský lodní kanál je osmdesát kilometrů dlouhá vodní cesta, která spojuje (nečekaně) texaský Houston s vodami Mexického zálivu. Zprovozněn byl v roce 1914 a stal se jednou z nejdůležitějších tepen vnitrozemské plavby v USA. Ročně se tu přepraví 240 milionů tun nákladu.
Autor: Profimedia.cz
K tomu aby spojil tři důležité řeky v srdci Evropy, mu stačí 171 kilometrů délky a šestnáct zdymadel. Kanál Rýn – Mohan – Dunaj tím vytvořil „cestu“ dlouhou přes 3 500 kilometrů. Ve výsledku umožňuje cestu z Rýna do delty Dunaje nebo spojení Severního moře s Černým mořem.
Autor: Profimedia.cz
Třiačtyřicet kilometrů délky, osm zdymadel. Proč? Protože přes Niagarské vodopády to prostě nejde. Od roku 1829, kdy byl dokončen, přepravuje Wellandův kanál přes 40 milionů tun zboží ročně.
Autor: Profimedia.cz
Kanál Dunaj – Černé moře umožňuje lodím obeplout deltu Dunaje. Zatímco hlavní větev kanálu o délce 64,4 kilometru byla dokončena v roce 1984, jeho severní třicetikilometrová větev byla dohotovena až v roce 1987. Na jeho stavbě pracovaly desetitisíce politických vězňů.
Autor: Profimedia.cz
