Během velikonočních svátků vládne po celém Řecku sváteční atmosféra, vyzvánějí zvony, v některých městech vybuchují i ohňostroje. Na cestách, ve vesnicích či v ulicích měst můžete potkat procesí věřících.
Bohoslužeb na se Velikonoce účastní téměř všichni Řekové. Velikonoce tráví lidé zpravidla v kruhu rodinném.
V týdnu před Velikonocemi Řekové v kostelech ozdobí hrob Krista, na Velký pátek se pak na vesnicích nese Kristova rakev. Vrcholem oslav je noční mše, která se koná na Bílou sobotu.
Přesně o půlnoci ze soboty na neděli pravoslavní popové ve slavnostním velikonočním rouchu oznámí věřícím, že "Christós Anésti" - Kristus vstal z mrtvých. Na konci mše zapalují věřící svíčky a světlo si z kostela nesou domů.
Ještě v noci se jí polévka majiritsa, která je připravena z jehněčích vnitřností, tsurekia, což je mazanec se zapečenými obarvenými vejci, a další kulinářské speciality. Lidé si mezi sebou dávají červená vejce jako dárek ke zprávě, že Kristus vstal z mrtvých.
V neděli se pak na každé venkovské zahradě či dvorku sejde celá rodina u tradičního rožnění jehňat a kůzlat.
Všude je veselo, popíjí se ouzo, hraje hudba, voní pečené maso a připravuje se bohatá tabule, u které se pak při dobrém jídle a pití sedí i několik hodin.
Řekové během Velikonoc zapomenou na starosti, odpustí si případné křivdy, tančí a zpívají, slaví setkání se svými blízkými a přáteli, chlubí se svými dětmi a oslavují. Právě tyto chvíle vytvářejí a upevňují tradiční řeckou rodinnou soudržnost.
