Hned na začátku Reichenau mě vítá Svatý Pirmin a stánky se zeleninou. Přijíždím sem na kole, po cyklistické stezce z Kostnice a chci za jediný den projet největší ostrov Bodamského jezera. Jeho celková rozloha činí něco přes čtyři kilometry čtvereční, tudíž mám dostatek času na prozkoumání jeho pamětihodností. K těm nejvzácnějším patří trio románských kostelů a klášterů, díky nimž byl ostrov zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Nejznámější je farní kostel sv. Marie a Markuse (zkráceně nazývaný Münster), jehož sedm set let stará střecha vypadá jako obrácená loď. Dělníci ji vybudovali z dubů vytažených z vody, které byly tvrdší než kámen. V chrámu probíhají pravidelně mše a od středověku při nich platí zvláštní pravidlo. Při bohoslužbě sedí ženy nalevo a muži napravo. Pokud si příslušník silného pohlaví zvolí špatnou stranu, účastnice obřadu se okamžitě ozvou a dotyčného pošlou zpět na správné místo.
 |
„Křesťanství zavedl na Reichenau misionář a biskup Pirmin, když v osmém století připlul se čtyřiceti mnichy na neobydlené území plné houštin. Založil zde klášter Augia Dives, který se stal významným kulturním a náboženským centrem středověku. Od té doby mají církevní svátky na našem ostrově velkou tradici a jezdí sem mnoho věřících. Populární jsou zejména oslavy Božího těla, sv. Marka a Panny Marie. V tyto ‚svaté dny‘ probíhají mše, chodí procesí, hraje orchestr a místní lidé nechodí do práce“, říká zdejší obyvatel Raimund Franke.
Klášterní příručka
Mniši se v klášterech nezabývali jen církevními záležitostmi, často trávili čas venku a věnovali ho zahradničení. V devátém století založili u Münsteru Hortulus, malou zahradu, jež ovlivnila další vývoj této bohulibé činnosti. Opat Walahfrid Strabo totiž ve svém díle „De cultura hortorum“ podrobně popsal čtyřiadvacet léčivých, kulinářských a okrasných rostlin, které v zahradě bratři pěstovali.
Rovněž zmínil rozmnožování bylin, péči o ně a poskytl cenné rady k jejich úspěšnému růstu. Tím vznikl jak první „zahradnický poradce“ v Německu, tak i první kniha na světě popisující klášterní léčivou zahradu. V roce 1991 byla zahrada Hortulus obnovena podle historických dokumentů, včetně popisků rostlin dle Strabova vzoru a zpřístupněna návštěvníkům.
Díky mnichům se na ostrově rozšířilo pěstování zeleniny, které z Reichenau udělalo „zelenou velmoc“. Dnes se této činnosti věnuje na ostrově sto padesát rodin a všichni se nazývají zahradníky. Pěstitelé jsou sdruženi do družstva, jež výpěstky vykupuje a pak je prodává v zeleninových obchodech na Reichenau, v Kostnici a v jejím přilehlém okolí.
Zahradníci se opravdu činí, za rok například vyprodukují čtrnáct milionů tun okurek či dva tisíce tun rajčat. Pěstují také mnoho dalších druhů zeleniny, třeba mrkev si lze na Reichenau koupit v oranžové, žluté, fialové a červené podobě.
Kostel sv. Jiří patří k významným románským památkám, byl založen v 8. století.
Zelenina bují hlavně ve sklenících. Ty se rozkládají na celkové rozloze více než dvaceti fotbalových hřišť. Vodu na závlahu poskytují čtyři pumpovací stanice čerpající vodu z Bodamského jezera. Na jednotlivá pole a do skleníků ji pak rozvádí šedesát kilometrů dlouhé potrubí, jehož každý centimetr je zdokumentován a digitalizován. V případě poškození, tak může být rozvod vody ihned opraven a nedojde k přerušení zavlažování.
Cyklistické putování po Reichenau vede většinou po rovině, a tak jedinou výzvou je „výšlap“ na nejvyšší bod ostrova, na vrch Hochwart. Z výšky čtyři sta třicet osm metrů nad mořem mám kostely, zeleninová pole a skleníky jako na dlani, přičemž v dálce vyhlíží Kostnice, švýcarské Alpy a poloostrov Höri.
Nejvyšším bodem ostrova je vrch Hochwart s budovou bývalé čajovny z 19. století.
Hochwart stejně jako celý ostrov obklopují od devátého století vinice (Reichenau je nejjižnější německý vinařský region). Ty jsou v současnosti výlučně soukromé a stará se o ně pětapadesát vinařů.
Zdejší klima a půda svědčí hlavně odrůdě Modrá Burgunda (Pinot Noir) a Müller Thurgau. Milovníci jiskřivého moku ochutnají vína v místních restauracích nebo si je mohou koupit domů ve speciálním obchodě u kostela Münster.
S bicyklem po vodě
Když se po celodenním pobytu na Reichenau rozhoduji, jakou cestu si zvolím zpět, vyhrává loď společnosti Untersee und Rhein. S kolem vstupuji na palubu, upevňuji ho ve stojanu a na přídi si vychutnávám krásy chráněné oblasti Wollmatinger Ried – Untersee – Gnadensee. V největší a nejvýznamnější přírodní rezervací na německé straně Bodamského jezera vidím hnízda vodních ptáků, rákosové porosty a spoustu labutí, kterých tu sídlí na tři tisíce.
Dopravu mezi Reichenau a Kostnicí zajišťuje plavební společnost Untersee und Rhein.
Po hodince plavby se na březích objevuje současná i historická architektura Kostnice. Starobylé domy byly vystavěny hlavně ve středověku a v devatenáctém století, a to, že se zachovaly, je v porovnání s ostatními německými městy rarita. Kostnice se totiž díky své blízké poloze k neutrálnímu Švýcarsku vyhnula za druhé světové války bombardování. Dnes návštěvníky uchvacuje svojí krásou a zavádí je zpět do historie. Přečtěte si: Výlet po stopách Jana Husa v německé Kostnici.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditNa Reichenou dostanete čerstvé výpěstky v zeleninových stáncích a obchodech. K dispozici jsou i místní speciality, například zálivka na saláty nebo semínka květin. Na vrchu Hochwartu stojí budova bývalé čajovny z 19. století, dnes slouží jako kavárna. Výhled si tak zpříjemníte se šálkem kávy či se skleničkou místního vína. Přestože je Reichenau ostrovem, spojuje ho s Kostnicí dvanáct kilometrů dlouhá cyklistická stezka. Příznivci cykloturistiky si mohou ve městě zamluvit kola v půjčovně (Kultur-Rädle, Bahnhofplatz 29), dojet na Reichenau a projet ho celý na kole. Večer se vrátí zase stejnou cestou zpět nebo se s bicykly nalodí v přístavu na loď a doplují do Kostnice. |
