Po více než 2500 letech by mělo být sedm ze sedmnácti originálních metopů, které se zachovaly na chrámu Parthenon, přeneseno ze svého původního místa do nového muzea Akropole.
Rozhodli o tom řečtí archeologové kvůli ochraně vzácných plastik před nepříznivými klimatickými vlivy. Na jejich místa budou zasazeny věrné kopie, aby vzhled Parthenonu nebyl narušen.
Současně se pokračuje v rekonstrukci Propylejí, během tří let má být opravena i východní stoa.
Akropolis - místo, které vévodí Athénám
Skála o ploše čtyř hektarů se zvedá do výše 90 metrů, a tím vévodí Athénám. Její název je odvozen je z řeckého slova "acro" (nejvyšší bod) a "polis" (osada nebo město).
Oblast Akropole osídlili lidé už více než před pěti tisíci lety. Byla totiž strategicky umístěna blízko kotviště, a tedy snadno přístupná, bylo ji možné bránit a také měla vlastní prameny.
V 7. století před Kristem se ale politický a společenský život přesunul z Akropole do Agory (třžnice) a na hoře zůstala jen řada chrámů. Ty ale byly o dvě století později zničeny Peršany a zbyly z nich jen ruiny.
Pro svou mimořádnou historickou hodnotu byla Akropole v roce 1987 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO.
Propylaje najdete také na Akropoli. Byla to brána, vchod do Akropole, který lemuje šest dórských sloupů. Výstavba začala v 5. století před Kristem, byla ale přerušena peloponéskou válkou a nikdy už nebyla dostavěna.
Hlavním stavebním materiálem byly dva druhy mramoru, pentelský bílý mramor a šedý eleusinský mramor. Vápenec používali na detaily. Na vnější stěně zůstaly zvedací výstupky pro dopravu, zvedání a usazování mramoru. Štíty Propylají nejsou ozdobeny plastikami.
Stavba je dlouhá 74 metrů a rozprostírá se téměř po celém západním svahu Akropole.
