Malý vzrůstem, ale velký duchem – to byl princ Evžen Savojský, který v roce 1725 získal město a zámek Schloss Hof a přestavěl ho na velkolepou barokní rezidenci. Nacházela se v nížině Marchfeld (Moravské pole) v okolí řeky Moravy, kde lužní lesy byly ideálním loveckým revírem.
Slavný vojevůdce, který několikrát porazil Osmany a zabránil jejich postupu do Evropy, si v Hofu splnil svůj dávný sen. Stal se vlastníkem tusculi ruralis, venkovského sídla a oázy klidu, kde našel útočiště před ruchem Vídně.
Vladař si tam léčil duši. Dolní Rakousko uchvátí pohádkovou atmosférou![]() |
Stavba, na které pracovalo osm set dělníků, byla hotová za pět let. Každý, kdo na zámek přijel, byl ohromen jeho krásou a luxusním vybavením interiérů. Šlechtic zde nechal zřídit honosné soukromé i společenské apartmány, hostinské pokoje, kapli a salu terrenu, nádherně zdobený sál, kterým se prochází do zahrad.
K paláci také přiléhaly velké skleníky a hospodářský statek se stájemi, pekárnou, hostincem, pivovarem, mlékárnou, sýpkou a s užitkovými zahradami. Usedlost zásobovala dvůr potravinami a byla střediskem různých řemeslných prací.
V roce 1755 získala panství Hof císařovna Marie Terezie a darovala ho svému manželovi Františku I. Štěpánovi Lotrinskému. Sídlo pak vlastnili další habsburští panovníci, až ho v roce 1898 císař František Josef I. pronajal armádní jezdecké škole.
Po druhé světové válce byl zámek vzhledem ke své blízkosti železné opony ponechán osudu a chátral. Opravovat se začal až v osmdesátých letech a dnes rekonstruovaný objekt vlastní rakouský stát.
Modroocí ušatci
Areál zámku je obrovský, má zhruba šedesát hektarů a každý návštěvník tu najde své potěšení. Rodičům s dětmi se bude líbit zejména zvěřinec, kde žije přibližně dvě stě čtyřicet zvířat.
„Princ Evžen Savojský miloval přírodu a na zámku choval exotická zvířata, například velbloudy, lamy, alpaky a pávy. Obnovili jsme tuto tradici a pořídili živočišné druhy, které tu v době baroka žily. Zvěřinec jsme také doplnili o stará plemena, kterým hrozí vyhynutí. Což jsou třeba koně Nonius a různé druhy ovcí a koz,“ říká česká průvodkyně Lenka.
Na podzim berou dech. Tyto hrady a zámky se brzy promění v barevnou pohádku![]() |
Vzácní jsou také bílí barokní oslíci, kterých dnes na celém světě žije jen dvě stě padesát kusů. Mají modré oči a podle barvy jejich světle žluté až bílé srsti se jim říká cremello. Tito lichokopytníci byli v baroku považováni za nositele světla, dobra, naděje, radosti a chovali je aristokraté hlavně ve východním Rakousku a v Uhrách (dnešní Maďarsko).
Oslíci ze zámku Schloss Hof mají dokonce svoji poštovní známku, kterou letos v nákladu dvě stě padesáti tisíc kusů vydala Rakouská pošta. Obdiv vzbuzují taky silní norikové a ušlechtilí lipicáni, jejichž chov začal v šestnáctém století. Bílí koně, kteří váží zhruba 550 kilogramů, byli vždy pýchou Habsburků a vídeňské Španělské jezdecké školy.
Barokní vytápění
„To je nejkrásnější vyhlídka na světě,“ zvolal kníže a světoběžník Johann Khevenhüller-Metsch, když uviděl barokní francouzskou zahradu na zámku Schloss Hof. Princ Evžen Savojský si na ní velmi zakládal a nechal ji vybudovat na sedmi terasách, které krášlí ornamentální a geometrické květinové záhony, stromy, keře, fontány, sochy a schodiště. Na ploše šestnácti hektarů tak vzniklo dílo podobné zahradám ve Versailles, o které se stará šestadvacet zahradníků.
„Každý rok na jaře vysadíme pětatřicet tisíc květin. Inspiraci čerpáme z baroka a pěstujeme narcisy, tulipány, hledíky, hvozdíky a řebčíky královské. Letní výzdobu pak tvoří sto druhů letniček,“ povídá zdejší zahradník.
Lázeňský zázrak Bad Gastein. Koktejl termálů, radonu a vzduchu![]() |
„Na zahradě se rozhodně nenudíme, roste tu téměř čtyři sta stromů, tři stovky ovocných dřevin a tisícovka keřů i tři kilometry živého plotu javora polního. Stříháním tvarujeme třeba padesát osm tisíc zimostrázů a kosíme trávník o rozloze sto dvaceti tisíc metrů čtverečních,“ dodává zaměstnanec zámku.
Některé rostliny jsou ale choulostivé a na zimu se musí přestěhovat do sedm metrů vysokých skleníků. Jejich konstrukce byla zhotovena ze skla a dřeva a zajišťuje dostatek světla pro rostliny. Skleníky jsou vyhřívané na 8 až 12 stupňů Celsia prostřednictvím teplovzdušného vytápění horkou párou, které tu fungovalo už v době baroka.
Vzduch se ohřívá ve velkých pecích v podzemních komorách a potom se dostává do oranžérií potrubím v podlaze čtvercovitými otvory. Zahradník pak má svůj byt v přístavbě skleníků, aby v zimě mohl dohlížet na rozkvetlé rostliny.
Posezení v oranžérii
Rozlehlá francouzská zahrada, kaskády a fontány potřebovaly spoustu vody. Proto architekti vybudovali důmyslný technický systém, který ji přiváděl podzemním potrubím ze tří velkých rybníků u sousední vesnice Groissenbrunn. Dnes fungování vodního koloběhu přibližuje turistům poutavou formou vodní zážitková cesta, jež spojuje historii s interaktivní zábavou.
Návštěvníci tady poznají techniku barokního vodního umění. Vyzkouší si čerpadla, vodní kola, stavidla a v korytě potoka uvidí, jak voda proudí, jak se dá zadržet nebo nasměrovat jinam. Vše probíhá v duchu udržitelnosti, protože voda se následně využívá k zavlažování zahrady.
Poté se výletníci mohou přesunout do řemeslných dílen a účastnit se workshopů zaměřených na hrnčířství, pletení košíků, lihovarnictví či na výrobu produktů z místních bylinek a ovoce. V zimě lze také zajít do oranžérie na „tea time“, kdy se mezi citrusy servíruje lahodný čaj. Zkrátka zábavu najde na zámku každý. Stačí jen přijet a vstoupit do barokních časů.
Zámek Schloss Hof: tipy na cestování
|

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz


























