Stojíme na 17 metrů vysokém mostě. „Kdo jde první?“ zeptá se Anuk. „Pokud bych nemusel…“ začne větu vedle stojící Jonáš. Je rozhodnuto. Průvodkyně vezme lano a začne konec uvazovat do oka mého sedáku.
Přes tři hodiny se brodíme živelnou řekou, s dětskou radostí si stoupám pod vodopády a sjíždím přírodní skluzavky. Opakovaně, nelze odolat.


















