Hlavně nebrzdit. Řítíme se asi šedesátkou po zvlněné cestě. Před chvílí se setmělo a spěcháme. Vrstva písku pod koly je čím dál silnější. Hrc! Teď jsme najeli do pořádné hromady. Hrc! A ještě větší. To už naše placatá dvoukolka nezvládá, zpomalujeme, hrabeme, stojíme.
Naše výprava do Wahibské pouště na východě Ománu skončila hned na jejím okraji. Kola se protáčejí a nakonec je naše mazda v písku zahrabaná až po podvozek. Sedneme si na blízkou dunu a čekáme na záchranu.
Naštěstí je zde i v noci na co se dívat. Tolik hvězd jsme snad v životě nespatřili... Kasiopea, Kuřátka, Velký a Malý vůz. Skoro je nám líto, když se v dálce objeví dvojice světel – přijíždí záchrana.
Mladý domorodec v terénním jeepu proplouvá hlubokým pískem jako nic. Když vidí náš pohřbený vůz, rozchechtá se na celé kolo. Musíme auto ručně vyhrabat, naštěstí to jde docela dobře. Zachránce pak upustí z pneumatik vzduch a celkem pohodlně mazdu ze záhrabu vyprostí.
Zaparkujeme ji na nedalekém plácku (kdoví pro koho je tu malé parkoviště uprostřed pustiny připravené) a jeepem se svezeme do pouštního kempu, kde máme zamluvený nocleh.
Stopy v písku
Ráno se probouzíme pod majestátními písečnými dunami. Wahibská poušť je velká asi jako střední Čechy a tvoří ji až stometrové přesypy. To je přitom jen dětské pískoviště proti nedaleké pustině nazvané Rub al-Chálí, což se z arabštiny překládá jako Prázdný prostor. Je to jedna z největších písečných pouští světa. Zasahuje na území čtyř států a zabírá tolik místa jako Francie a Benelux dohromady.
Duny se tu tyčí až do výšky čtvrt kilometru. Vládci arabských království, emirátů a sultanátů si víc než písku cení zlata – a sice toho černého. Ropných ložisek je zde celá řada, do Prázdného prostoru dokonce zasahuje i největší ropné pole na světě, saúdskoarabský Ghawar.
Nás víc než mrtvá ropa zajímá pouštní život. V „naší“ malé Wahibské pustině žije prý až 16 tisíc druhů živočichů. Zvířecích stop v písku je tu skutečně spousta. Dáváme si pozor hlavně na nebezpečné štíry, kterých tu prý žije poměrně dost. Nevidíme jediného, přehlédnout se naopak nedají kozy. V dunách jich bloudí celá stáda.
Největším zvířetem jsou tu ovšem jednoznačně velbloudi. Dva z nich si půjčujeme a na jejich hřbetě vyrážíme krásu dun pořádně prozkoumat.
Horská cesta
Na písečných přesypech by se dalo strávit i několik dní, my ale musíme dál. Chceme ještě navštívit krásné historické město Nizwa s vyhlášenou pevností ze 17. století (viz box) a hlavně – musíme se vrátit na horskou cestu skrz pohoří Hadžár, kterou jsme na začátku našeho putování Ománem nezvládli projet.
Na cestě Wadi Bani Awf
Mazdu proto na den měníme za Dacii Duster s náhonem na všechna čtyři kola a vyrážíme vstříc prašným kilometrům. Start jedné z nejkrásnějších offroadových tras v Ománu – Wadi Bani Awf – je v nějakých dvou tisících metrech. Odtud náš čeká asi 40 kilometrů klesání do 600 metrů nad mořem a pak výjezd zpět do hor.
Máme k této porci výškových metrů úctu i v pohodlí rumunského esúvéčka, proto nás hned na začátku šokuje, když potkáváme skupinu cyklistů na horských kolech šlapajících proti nám. Vesele na nás mávají a smějí se – což prozrazuje vyšší hladinu endorfinů v krvi – ale jinak nejsou ani moc zpocení!
Krajina je nádherná, neustále zastavujeme a fotíme.
To my se potíme pořádně, strachy, i když klimatizace jede naplno. Pomalu se spouštíme úzkou prašnou klikatící dolů. Jedeme krokem. Kolem nás se tyčí divoké skalní stěny, pod cestou zívají hluboké propasti. Každou chvilku zastavujeme a fotíme.
Autovýlet po Ománu |
Údolí skýtá fantastické výhledy na dramatické skály, šťavnaté palmové háje a kamenné domky malých horských vesniček.
Sjezdy jsou občas opravdu hodně prudké, ale duster poslouchá na slovo. Ťukáme si na čelo: tohle jsme chtěli projet se silniční Mazdou 6?
Za nějaké tři hodinky jsme na dně údolí. Začíná se připozdívat, a tak musíme naši prostou, ale jinak skvělou dacii otočit a vyrazit nazpátek – ve tmě bychom ty zákruty nad propastmi šněrovat nechtěli.
Musíme ale bohužel oželet i hlavní atrakci údolí – Snake Canyon. Ale nevadí. Aspoň bude o důvod víc se jednou do nádherného Ománu vrátit.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hodit• Nizwa, jedno z nejstarších měst v Ománu, bylo kdysi metropolí celé země. Jeho historie sahá do 6. století našeho letopočtu. • Největší turistickou atrakcí je dokonale zachovalá městská pevnost, kterou v roce 1668 založil Sultan bin Saif – významná ománská historická persona. • Za návštěvu stojí i pitoreskní Nizwa souq (neboli bazar), kde lze nakoupit téměř vše, na co si vzpomenete: od masa a ryb přes ovoce, zeleninu a koření až po tradiční výrobky z hlíny či stříbra. • Město je proslulé také svým zavlažovacím systémem nazvaným Falaj Daris. Ten je spolu s dalšími čtyřmi ománskými zařízeními pro hospodaření s vodou součástí světového dědictví UNESCO. |
