První Češi pokořili Kančendžengu

Horolezcům Martinu Minaříkovi a Radku Jarošovi se ve středu jako prvním Čechům v historii podařilo zdolat vrchol třetí nejvyšší osmitisícovky Kančendžengy ( 8598 m. n. m.) Horský velikán, který se nachází v indickém Himálaji, byl posledním z osmitisícových štítů, kterého až do této chvíle žádní čeští horolezci nedosáhli.

Tříčlennou himálajskou výpravu vede Zdeněk Hrubý. Ten je se čtyřmi skalpy druhým Čechem v počtu zdolaných osmitisícovek, s devíti horami vede toto pořadí Josef Rakoncaj.

Jaroš před Kančendžengou, jejíž jméno v překladu znamená 'Pět pokladnic velkého sněhu', vylezl i na nejvyšší vrchol světa Mount Everest, Minařík zdolal Manaslu.

Výjimečný výkon českých horolezců umocnila skutečnost, že při výstupu nevyužívali nosičů ani umělého kyslíku.

Minařík s Jarošem se pokoušeli o dobytí hory, která je položená nejvýchodněji k oceánu a tudíž z hlediska počasí nejzrádnější, už v roce 2000. Na podzim tehdy neuspěli, proto se rozhodli pro letošní jaro, kdy mělo být počasí stabilnější.

Ani tentokrát se jim však nevyhnuly odpolední a podvečerní sněhové vánice, navíc třem českým odvážlivcům zkolabovala téměř veškerá technika, takže nemohli podat o průběhu výstupu další informace. Hrubý pouze řekl, že výprava se pokusí spojit s domovem při zpáteční cestě z nepálského hlavního města Káthmándú.

Vrchol patří Bohům
Než se tříčlenná česká expedice 28. března do Himálaje vydala, upozornila, že ani v případě úspěchu na samotný vrchol nikdo nevystoupí. "Hora je označována za svatou, prý na ní sídlí bohové. Je morální povinností každého z nás zůstat symbolické dva metry pod vrcholem, aby se bohové nerozzlobili a pustili nás zpět," vysvětlil Hrubý.

POPIS TRASY

Český horolezec Josef Šimůnek, který byl společně s Martinem Minaříkem a Radkem Jarošem členem expedice na Kančendžengu v roce 2000, pro iDNES trasu výstupu popsal:

"Výstupová trasa vede jihozápadním úbočím Kangchenjugy. Ze základního tábora se stoupá v kombinovaném terénu skála a led do výšky přibližně 6100 metrů, dále pak po ledovcovém platu dlouhém k úpatí ledopádu který spadá z výšky asi 7200 metrů z místa náhorní planiny které se říká Great shelf. Tato planina je v kotli ohraničeném čtyřmi vrcholy Kangchenjugy. Z ní se potom postupuje vrcholovou stěnou směrem k sedlu mezi hlavním vrcholem Kangchenjugy a vedlejším vrcholem který se nazývá Yalung Kang. Poté se stoupá do prava k hlavnímu vrcholu."

Na otázku iDNES, zda zná podrobnosti výstupu, Josef Šimůnek řekl:

"Detaily výstupu neznám, o plánech na výstup jsem samozřejmě věděl. Výstupová trasa, kterou byl náš pokus v roce 2000 i tento letošní výstup proveden, je trasou klasickou takzvanou normálkou. Technická obtížnost je stejná asi tak jako na náš výstup na Makalu v roce 1998 nebo na Lhotse v roce 1999. Nutno počítat s vrtkavým počasím na kopci protože se nachází ve východním cípu hlavního himálajského hřebene a kopec je tudíž podstatně ovlivňovám blízkostí Bengálského zálivu  a větry z Tibetu. Především vítr je na Kangchenjudze nejhorší a je nutné počítat i s velkými přívaly sněhu."