Nejslavnější obrázek z torza Berlínské zdi, která se změnila na galerii....

Nejslavnější obrázek z torza Berlínské zdi, která se změnila na galerii. Polibek zvaný Soudruhák. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Pohled do minulosti i budoucnosti. Berlín představuje unikátní atrakce

  • 4
Třicáté výročí pádu Berlínské zdi se blíží. Velkolepé oslavy ukončení potupného rozdělení města doprovází několik prestižních projektů. Dva z nich byly právě otevřeny a lákají na virtuální výpravu do minulosti či velkolepou přehlídku toho, co nás čeká v budoucnosti.

Nejprve cesta za železnou oponu. První atrakci najdete jen pár kroků od slavného Checkpoint Charlie, kam se jezdí fotit snad každý turista při své první návštěvě Berlína. Tady už stojí muzeum Berlínské zdi či Muzeum trabantů, a také velmi působivá panoramatická „maketa“ zdi vysoká patnáct metrů a dlouhá šedesát metrů, kterou vytvořil umělec Yadegar Asisi.

Zachycen je na ní pohled z Kreuzbergu do Mitte. Zatímco v tomto případě se návštěvníci přes zeď pouze dívají, nová atrakce je skrz ní přímo převeze. Samozřejmě s pomocí virtuální reality.

Jízda proti času má tři etapy. První je muzejní, v níž se návštěvníci seznámí se životem ve východním Německu. Poté se usadí v malém auditoriu, kde si vyslechnou životní příběhy tří Berlíňanů.

Z nich si každý vybere svého průvodce. A hned poté už následuje finále, tedy samotná výprava do východního Berlína v osmdesátých letech. Návštěvníci dostanou masku se sluchátky a VR brýlemi pro sledování virtuální reality, nasednou do malého autobusu a jízda začíná. A nutno dodat, že je značně pochmurná.

Zastavený čas

Už při samotném přejezdu Checkpoint Charlie jde člověku mráz po zádech, který o pár minut později vystřídá pocit beznaděje a frustrace. Ponoří se totiž do ponurého prostoru šedi a prázdnoty, v němž lidé na ulicích připomínají spíše stíny a celkový dojem evokuje atmosféru Orwellovy knihy 1984.

Panorama zdi aneb jak nakouknout z Kreuzbergu k východním sousedům.

„Tak do této doby bych se fakt nechtěla dostat. To muselo být hrozivé,“ popisuje bezprostřední dojem třicetiletá novinářka ze Srbska. A autor projektu Jonas Rothe dodává, že hlavním cílem této atrakce je možnost zamyšlení a reflexe: jak by se město vyvíjelo, kdyby zeď nepadla. Současně skýtá mladé generaci – která zná tuto dobu jen z vyprávění – možnost prožít si na pár minut skutečnou atmosféru rozpolceného města.

Sexy a bohatý

Přestože Berlín po svém sjednocení zažil velmi pochmurná 90. léta s vysokou nezaměstnaností a deziluzí, dnes se proměnil v bohaté, dynamické a úspěšné město, které neustále stoupá na žebříčku obliby evropských turistických destinací – kde už mu patří třetí příčka za Londýnem a Paříží. 

Slavný citát berlínského starosty Klause Wowereita „chudý, ale sexy“ už dávno neplatí, i když sexy Berlín zůstal. Jenom dodejme, že vstupenka na výpravu do minulosti Time Ride stojí 12,50 eur (325 Kč) pro dospělého a podobná atrakce už funguje v Drážďanech, Mnichově či v Kolíně nad Rýnem. V každém městě se ovšem návštěvníci vydávají do jiné doby.

Druhou berlínskou novinkou je Futurium, tedy dům budoucnosti. Moderní expozice ukazuje, co lidstvo čeká v blízké budoucnosti několika desetiletí. Jednotlivé expozice jsou věnované nejrůznějším oborům, od jídla či medicíny až po vědu a techniku. Jak tedy budeme žít za deset, dvacet let (respektive alespoň část světa)? Elektřina z větru se bude vyrábět na umělých plovoucích ostrovech, lidé se přestěhují do zelených, energeticky nenáročných domů a maso budou produkovat laboratoře.

Futurium. Pohled do zítřejšího světa.

Že není na souši tolik místa? Větrné elektrárny mohou stát i na hladině moře.

Cena uměle pěstovaného masa v laboratořích totiž závratně klesá – a zatímco před pěti lety vyšel umělý hamburger na sto tisíc, dnes už stojí jen stovku. Takže ještě rok, dva a umělý „hambáč“ bude i v „mekáči“.

Velká část expozice je věnovaná nastupující robotizaci, která podle mnohých futurologů nabere přímo kosmické tempo. Očekává se, že roboti budou nejen řídit dopravu (včetně osobních aut), ale také převezmou funkci prodavačů v obchodech či učitelů ve školách. Otázka je, co pak bude oněch osm až devět miliard lidí dělat.

Jeden z mnoha výjevů na zbytku zdi

Kdo mi sáhne pod sukni, ten dostane facku.

Nicméně, jak připomínají autoři expozice, všechno je možné, ale zdaleka ne vše se skutečně stane. Ostatně, v některých případech jsou návštěvníkům ukazovány různé vize budoucnosti a oni se mají rozhodnout, která by se jim líbila více. Zajímavá je i samotná budova Futuria, která stojí na břehu Sprévy nedaleko od nového Hlavního nádraží. Celý Dům budoucnosti z dílny berlínského architektonického studia Richter Musikowski je totiž energeticky soběstačný.

Na kole kolem zdi

V Berlíně je více „atrakcí“, které se věnují historii zdi. Jednou z nich je čtyřhodinová cyklistická vyjížďka po místech, kde zeď stála, další je populární galerie pod širým nebem, tedy zbytek zdi pokreslený desítkami obrazů (nejslavnější je soudružský polibek Brežněva s Honeckerem).

Nejdůležitějším místem z pohledu historie je pak Memorial Muzeum v ulici Bernauer, kde je umístěna také galerie s příběhy 130 lidí, kteří byli zastřeleni nebo zemřeli při překonávání Berlínské zdi.

4. listopadu 2014

, pro iDNES.cz