Gran Canaria má téměř dokonale kruhový tvar a jeho nejvyšší vrchol Pico de las Nieves (1 950 m) leží skoro uprostřed. Tato symetrie tu však vládne jen na první pohled, sopečný ostrov nabízí na docela malé ploše výjimečnou rozmanitost.
Pohodu na krásných plážích u moře dělí jen hodinka jízdy autem od téměř měsíční krajiny vysoko ve vnitrozemí, bujnou zeleň na severních návětrných svazích vystřídá během pár minut bezútěšná poušť v jižním závětří. Asi čtvrtinu rostlinných druhů, které tu rostou, díky ostrovní izolaci nenajdete nikde jinde na světě.
Jen kousek za branami turistických resortů stojí ospalé vesničky, kde za polední siesty neštěkne ani pes.
Pláž v Puerto Rico nabízí lenošení v teple 12 měsíců v roce
Maspalomas: vzhůru do dun
Největší pláže na Gran Canaria se prostírají na jihu a jihovýchodě ostrova. Pobřeží není tak skalnaté jako na západě a podnebí je tu nejpříhodnější, po celý rok tu zaprší jen výjimečně.
Pokud se na dovolené neobejdete bez desítek restaurací, barů, večerních podniků a heren, zamiřte do Maspalomas na nejjižnějším cípu ostrova. V opačném případě si vyberte některé z menších středisek, třeba Puerto Mogán.
Ale v Maspalomas by se měli i zarytí odpůrci masové turistiky alespoň zastavit. Ojedinělou atrakci tu totiž představuje široký pás písečných dun, který lemuje pobřeží v délce několika kilometrů.
Dojeďte autem k hotelu Rio Palace (nelze minout, neboť jeho reklama září na míle daleko), vezměte s sebou plavky a ručník a vyrazte naboso do dun. Kolmo k moři je to asi jen kilometr, ale dá vám docela zabrat. V sypkém písku se jde o dost hůř a budete muset zdolat mnoho písečných vyvýšenin. Určete si nějaký orientační bod na obzoru a až se konečně dostanete k vodě, bude vás očekávat pláž téměř panenská. A taky dost větrná, tady je ráj pro surfaře.
Skály jako na Měsíci
Zdálky to vypadá hodně nepřístupně, ale ve skutečnosti je cesta k obrovskému čedičovému skalnímu monolitu Roque Nublo ("Oblačná skála", 1 813 m) docela snadná. Od parkoviště, které leží téměř přesně uprostřed ostrova a kam dojedete autem od pobřeží asi za hodinu, vám to k úpatí skály potrvá po horské stezce pěšky jen něco přes 30 minut.
Čím budete stoupat výš, tím krásnější výhledy na všechny strany se vám budou otevírat. Nakonec se dostanete na mírně šikmou skalní plošinu a dojdete po ní až k patě asi 50 metrů vysokého skaliska. Samotný vrchol je ovšem běžným smrtelníkům nedostupný, výstup totiž představuje tak obtížný horolezecký výkon, že se to poprvé povedlo teprve ve 30. letech 20. století.
V městečku Teror najdete jeden z nejcennějších koloniálních kostelů na Kanárských ostrovech, Nuestra Senora del Pino
Bílé domy ve vesnici Tejeda, obklopené zelenými políčky, se ostře odrážejí od šedohnědého pozadí okolních hor
Zkuste aspoň úpatí Roque Nublo opatrně obejít, jen tak si budete moci dokonale vychutnat výhledy do všech světových stran. Je odtud vidět třeba nejvyšší bod ostrova, Pico de las Nieves (1 950 m) s vojenskými objekty na vrcholu. Mnohem zajímavější je ale pohled západním směrem na další fantasticky tvarovaný monolit, Roque Bentayga (1 415 m). Jeho bizarní tvar napovídá, proč byla tato osamocená skála pro původní obyvatele Kanárských ostrovů posvátným místem.
Pro návrat k parkovišti pak můžete zvolit okružní cestu, která vede řídkým porostem kanárských borovic. Na rozdíl od hlavní přístupové stezky tu nejspíš nepotkáte živáčka a bude to okruh pro všechny smysly - borovice krásně voní, občas zaskřehotá pták a dosyta si užijete dalších a dalších vyhlídek.
Roque Nublo
Od "Božího prstu" cestou tisíců zatáček
Západní pobřeží Gran Canaria je skalnaté, divoké a krásné. A taky mnohem méně frekventované, protože u moře tady není místo pro výstavbu masových turistických resortů. Malebností vás určitě osloví rybářský přístav Puerto de las Nieves, odkud dnes vyjíždějí i trajekty na sousední ostrov Tenerife.
Navíc si tu můžete na vlastní oči ověřit, jak pracují přírodní síly. Ke zdejším atrakcím totiž patří, či přesněji patřil, tzv. Boží prst, španělsky Dedo de Dios.
Takto vypadalo skalisko Dedo de Dios (Boží prst) před poškozením bouří v roce 2005. Wikimedia Commons
Vrcholová část fantasticky tvarovaného pobřežního skaliska z čediče měla charakteristický úzký tvar, který místním připomínal vztyčený boží prst – ovšem jen do listopadu 2005, kdy ničivá tropická bouře Delta horní část skály smetla do moře. Jak vypadal Boží prst před tím, to si můžete prohlédnout alespoň na historických fotografiích v přístavu.
Pokud se po ostrově pohybujete autem, vydejte se pak z Puerto de las Nieves k jihu. Silnice neustále stoupá a klesá mezi pobřežními skalami a zatáčky brzo přestanete počítat, tady neexistuje kus rovné silnice delší než 100 metrů. Nepospíchejte a dejte si pauzu na některé z četných vyhlídek - pod vámi bude nejspíš bouřit divoké moře a pokud je jasno, uvidíte v dálce charakteristický mohutný kužel sopky Teide (3 715 m) na Tenerife.
Kanárské ostrovyOstrov Gran CanariaRozloha: 1 560 km2 (asi trojnásobek rozlohy Prahy) Jak se tam dostatMezinárodní letiště na ostrově Gran Canaria leží asi 20 kilometrů jižně od hlavního města Las Palmas. Přímé lety z Prahy nabízí společnost Smart Wings, letenky jsou ale poměrně drahé (cca 13 000 Kč zpáteční). Mnohem laciněji pořídíte leteckou dopravu na ostrov kombinací dvou letů nízkonákladových společností, např. přes Brusel/Charleroi nebo Frankfurt/Hahn (viz www.ryanair.com a http://wizzair.com). Na místě je nejpraktičtější jezdit vypůjčeným autem, zamluvit si ho můžete např. na www.holidayautos.co.uk. Kdy vyrazitPočasí je na Gran Canaria příjemné po celý rok, vydat se tam můžete kdykoli. Průměrné teploty u pobřeží se pohybují v intervalu 17 až 25°C (nejtepleji je v červenci a srpnu, nejchladněji v únoru), podobně teplé je i moře. InformaceOficiální turistické stránky ostrova nabízejí informace v osmi jazycích, čeština ale chybí, na adrese www.grancanaria.com. Turistické stránky všech Kanárských ostrovů najdete pod linkem www.turismodecanarias.com.
|
