Jak tedy místo, kde bude polární základna stát, vypadá?
Vybrali jsme vyzdviženou mořskou terasu asi osm metrů nad hladinou, asi sto padesát metrů od břehu. Terasa je tvořena valouny - stavebně je to velmi příhodné prostředí, je to velmi pevný základ.
Odkud budete získávat vodu?
Hledali jsme zdroj na místě. Měli jsme staré mapky z Anglie, ale byly trošku nepřesné - potoky, které tam byly zakreslené, nesouvisejí tak docela s realitou. Na Turred Pointu je vody dost, jenomže mys je velmi silně obydlen zvířaty. Většinou jsou tam rypouši sloní a lachtani. Zvířata chodí spát daleko od moře a pochopitelně tam po nich zůstávají jejich odpadní produkty.
Páchne to tam?
Nevoní. To je zajímavé, že o tom nikdo nepíše. Když někdo píše knížku o Antarktidě či Arktidě, nikdy nenapíše o tom, že každé zvíře, které tam je, vlastně smrdí. Zvlášť když žije ve skupině. Tučňáci, tuleni, rypouši, racci - to všechno nesmírně zapáchá.
Je tam tedy nějaká pitná voda?
Odpadní produkty zvířat skutečně vodu znečišťují. My jsme tedy museli najít tu, která taková nebyla. Nakonec jsme našli potok, který vytéká z ledovce a je v tak skalnatém terénu, že tam zvířata nejdou. Dokonce jsme našli místo, kde by se dal potok přehradit a voda by tekla samospádem až do stanice.
Budete tu vodu také pít?
Ne. Bude se používat na vaření. K pití se tam vozí voda v PET lahvích.
Co budete dělat s odpady, které tam polárníci vyprodukují?
Bude tam vyhřívaný septik, kde budou odpady vyhnívat a pak, po vykvašení, to půjde do moře. Tak je to u všech stanic. Spalitelné odpady budou likvidovány ve vysokoteplotní peci.
Čím jste se ještě zabývali?
Museli jsme najít pláž, která by byla vhodná k vylodění a v další fázi pobytu jsme dělali trochu špionáž na jiných základnách. Trvalé bydliště jsme měli na chilské stanici, ale navštívili jsme například i čínskou, uruguayskou, jihokorejskou a ruskou. Šlo nám o to, abychom viděli, jakým způsobem byly jejich základny postaveny. Ověřovali jsme si tam, zda jsou naše nápady dobré a zda už je někdo použil. Dospěli jsme třeba k názoru, že je nesmysl tam stavět cokoliv z kovu. Při silných větrech se totiž dostává do vzduchu agresivní mořský aerosol. Viděli jsme, jak na chilské stanice museli vyměňovat traverzy v základních rámech, na nichž stojí domky. Byly úplně prorezavělé. Vyměňovali je za pozinkované. Viděli jsme také, co dělá v tamním prostředí armovaný beton - železo vyhnije a zůstávají tam kanálky, kterými se dovnitř dostává slaná voda a beton se rozpadá. Naopak nejlepším materiálem je v Antarktidě dřevo - sůl je impregnuje.
Používá některá polární stanice solární kolektory, nebo bude česká základna první?
Většinou jsou to starší stanice, které získávají energii z dieselagregátů. Sluneční kolektory nepoužívá na ostrově nikdo, což je myslím škoda.
Máte už dořešený způsob dopravy materiálu na stavbu stanice do Antarktidy?
Na jihoamerickém kontinentě, v Chile, jsme se seznámili s firmou, která pomáhá některé stanice zásobovat. Oni o to mají také zájem, už chtěli všechno vědět napevno, chtěli všechno organizovat. Slíbili jsme jim, že na ně nezapomeneme. Při naší cestě nám velmi pomohl český velvyslanec v Chile Jiří Jiránek, za což mu velmi děkujeme. Kontaktoval nás s jejich vojenským letectvem a dokonce s námi letěl na otočku do Antarktidy. Řešil to na docela jiné úrovni, než by se to mohlo podařit nám. Je to bývalý geolog a o naši práci měl mimořádný zájem. Slíbil nám další pomoc.
Jak bude nyní dál postupovat příprava stavby polární stanice?
Ještě nemám pevné rozhodnutí o přidělení peněz na vlastní stavbu stanice z ministerstva školství na letošní rok. Nyní dokončujeme zprávu o průzkumu staveniště. Už jsem se tolikrát zklamal, že nejsem přehnaný optimista. Doufám ale, že to vyjde tak, jak si představujeme. Musíme ještě udělat výtah z celé stavební dokumentace, protože ten třinácticentimetrový fascikl nebude v zahraničí nikdo číst. Pak to dáme v angličtině k posouzení všem, kteří mají v okolí na ostrově Krále Jiřího své základny. Zatím máme neoficiální ohlasy. Nikdo vám samozřejmě nepadne kolem krku a neřekne - ježíšmarjá, na to jsme čekali, ale nikomu náš záměr nepřekáží. Navíc stanice bude na zajímavém místě, kde není žádná jiná a my všem nabízíme spolupráci.
Budete celou stanici nejprve sestavovat v České republice, jak jste původně předpokládali?
To je otázka. Jedna buňka už stojí v Kroměříži, kde zkoušíme solární kolektory. Přišli jsme ale na jednu technologii kanadské firmy. Jsou to dvě dřevoštěpkové desky, mezi nimiž je vlepena vrstva speciálně tvrzeného polystyrenu. Je to silné šestadvacet centimetrů a výborně to izoluje. Tento materiál je už vyzkoušený v polárních oblastech. Když se z toho staví, odpadá skelet - je to samonosné. Navíc to vyžaduje, aby veškeré rozvody, to znamená elektřina, voda a tak dále, šly po vnitřních stěnách. Kdyby se to celé postavilo a rozebralo, mohlo by se to poškodit. Půjde asi jen o to, udělat přesné desky. A pak všechno ve dvaadvaceti kontejnerech dopravit do Antarktidy. Není to žádná legrace - je to celá nákladní loď.
Kdy se chystáte znovu do Antarktidy?
Zatím nevím. Letos nebo začátkem příštího roku tam ale určitě pojede skupina lidí, kteří budou pracovat na peruánské a možná na chilské stanici. To ale nemá souvislost s výstavbou naší polární stanice, jde o vědecký výzkum. Teď se kvůli tomu chystáme na pracovní oběd s peruánským velvyslancem.
Chilská základna na ostrově Krále Jiřího. Ve stejně nehostinných podmínkách vzniká i česká základna. |