"Své přístroje jsem si nebral. V prospektech slibovali veškeré vybavení," vzpomíná. Jaké však bylo jeho překvapení, když přijel k jezeru, které lemovalo několik desítek vraků lodí, jedno rozpadlé molo a maringotka. "Místní lidé vůbec nevěděli, o čem mluvím. Když jsem se odvolával na jachtový klub, který na internetu potápění inzeroval, ukázali mi stříbrně natřenou maringotku," říká Adámek.
Místní jacht klub však nebyl posledním překvapením, které jej čekalo. "Když jsem se ptal, kde mají nějaké vybavení k potápění, bylo mi řečeno, že za padesát dolarů vše do dvou dnů seženou," kroutí hlavou Adámek. Padesát dolarů se podle jeho zkušeností platí na plážích Miami ve Spojených státech, nebo za týdenní potápění v Chorvatsku. "Za dva dny vybavení opravdu přivezli. Ale takovou výstroj si snad nepamatují ani svazarmovští potapěči před dvaceti lety u nás. Hasičské flašky, celoobličejové masky, šnorchly vyrobené z duralových stanových tyček," popisuje neuvěřitelnou výzbroj Adámek.
O instrukcích před vlastním potápěním prý nebyla ani řeč. "Oni jsou takoví zapálení sportovci, ale nějaká pravidla nemají. Potápějí se, pokud to jde. Stylem pokusů a chyb," vysvětluje. Přitom potápění v horských jezerech má podle něj úplně specifická pravidla. "Je to jiné než v moři. Kvůli dusíku, který se shromažďuje v těle, je nebezpečné se v horách vynořit ihned na hladinu. To by člověk hned umřel. Funguje to jako s otevřenou kofolou. Dusík se snaží z těla prudce vyšumět, a tak narušuje tkáň," popisuje účinky neodborného potápění v horách Adámek.
Ne vždy příjemné zážitky však zcela eliminovalo nadšení přírodními krásami. "Je to neprozkoumaný kus nádherné přírody. S moderním potápěčským vybavením to je země budoucnosti. Pokud se mi tam podaří dostat moderní výstroj, chtěl bych se na Issyk-kul vrátit," říká Adámek.
 |
