Podle legendy Krakov založil bájný kníže Krak, vládce Poláků, na pahorku Wawel u řeky Visly, kde lstí přemohl draka. Stát se tak mělo během 7. století. Jméno pahorku se dochovalo do dnešních dní a v historii města hrálo a stále hraje důležitou roli. Řeka městem také protéká, více „zrnek pravdy“ ale na pověsti nejspíš nebude... Úrodnou oblast kolem Visly totiž obývaly už dávno před tím keltské kmeny, a jméno tak zřejmě pochází od nich.
Ať už ovšem Krakov založil a pojmenoval kdokoli, nic to nemění na tom, že se z něj během staletí stalo hrdé město překypující památkami, s centrem zapsaným na seznamu UNESCO, město, které je překvapivě dostupné, ať už to posuzujete z hlediska vzdálenosti od naší vlasti či financí. Obojí z něj dělá ideální destinaci, kde si lze užít příjemně jarní prodloužený víkend nebo i dovolenou.
Hrad, dračí sluj a mohyla
To nejlepší na Krakově je skutečnost, že nebyl během druhé světové války zničen. Jeho centrum se středověkou a renesanční architekturou se nám dochovalo téměř ve stejné podobě, jakou mu kdysi vtiskli jeho dávní stavitelé, nedotčené tu zůstaly snad všechny hlavní památky.
Tou „nej“, bez které by Krakov nebyl Krakovem je zmiňovaný pahorek – Wawelské návrší. Naleznete tam středověký královský hrad, katedrálu, kde je pochována řada králů, a na samém úpatí pahorku Dračí jámu, vápencovou jeskyni, v níž se podle pověsti odehrál ten slavný souboj Kraka s drakem.
Detailní průvodce na dovolenou v Polsku. Objevujte pláže, hory i zastávky cestou |
No, a když už jsme opět u Kraka, možná by vás zajímalo i místo jeho posledního odpočinku, alespoň to údajné... To ale musíte kousek dál, do čtvrti Podgórze, pěšky necelé čtyři kilometry od Wawelu.
Právě tam se k nebi tyčí Krakova mohyla. Jestli v ní bájný vládce opravdu leží, to se neví, každopádně je z ní ale pěkný výhled.
Po stopách židovské historie
Další historickou perlou je židovská čtvrť Kaziměř, kdysi samostatné město s vlastními hradbami.
Jejím středobodem bývala ulice Szeroka, kde se dochovala spousta historických budov, od rituální lázně mikve přes kupecké krámky až po synagogy. Jsou tam i „klasické“ kostely, v Kaziměři se židovská a křesťanská kultura vždy prolínaly.
S židovskou historií, tou velmi temnou částí, souvisí také sousední čtvrť Podgórze (ano, ta s Krakovou mohylou). Během druhé světové války tady totiž bylo jedno z největších ghett, v němž se tísnilo šestnáct tisíc lidí. I to je ale krakovská historie, dějiny, které by neměly být zapomenuty.
Naštěstí se i ve zlých dobách dějí dobré věci – v Podgórze měl svou továrnu i jistý obchodník Oskar Schindler, který během druhé světové války zachránil dvanáct set Židů před vyhlazovacím táborem. V továrně dnes sídlí muzeum, v němž se o nacistické okupaci Krakova dozvíte více.
Památky z časů gotiky
Na opačnou stranu od Wawelu, než se prostírá Kaziměř a Podgórze, leží Staré Město pyšnící se spoustou historických skvostů. Hned pod návrším začíná Grodzka ulice, jedna z nejstarších reprezentativních tříd ve městě, která vás zavede na Rynek Główny.
Hlavní krakovské náměstí patří k nejrozlehlejším v Evropě a je „domovem“ dalších pozoruhodných památek – stojí tam kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený z červených cihel nebo sedmdesát metrů vysoká radniční věž, jediný pozůstatek radnice z přelomu 13. a 14. století.
Přímo uprostřed se pak nachází Sukiennice, starobylá budova tržnice, která i dnes, staletí od svého vzniku, stále slouží původnímu účelu – zatímco dřív se v ní ale prodávalo sukno, dnes tam seženete šperky, suvenýry a řemeslné zboží.
A abyste měli ty nejvýraznější krakovské památky kompletní, nezapomeňte se ještě zastavit u Barbakánu, krásné gotické brány, která je jednou z mála dochovaných částí někdejšího městského opevnění.
Může se hodit
|
Článek vznikl pro časopis Tina.
