„Człowiek nie wielbłąd, pić musi“ (Člověk není velbloud, pít musí), říkají mí polští přátelé, když na přivítanou ve Varšavě pozvedáme sklenky vodky. Pronášejí tak jeden z mnoha polských přípitků, které doprovázejí pití tohoto nápoje.
Historie destilátu se v Polsku začala odvíjet od roku 1405. Tehdy se totiž gorzałka (hořící voda) dostala do země zřejmě z Itálie a používala se k léčbě ran, nemocí a moru. Ale Poláci si řekli, že je škoda využívat alkohol jen v medicíně a začali jej pít pro potěšení. V šestnáctém století si už skoro každá rodina vyráběla vodku doma a ochucovala ji ovocem a bylinkami, které maskovaly její drsnou chuť.
O dvě stě let později už jela v Polsku průmyslová výroba naplno a destilát ve velkém produkovala šlechta i duchovenstvo. V té době každé významné panské sídlo vlastnilo lihovar, protože „wódka“ byla součástí vyhlášených polských večírků, královských i aristokratických banketů. Když host dorazil na návštěvu, byl přivítán tímto nápojem a při odchodu dostával ještě panáka na cestu. Začátkem minulého století se v Polsku začaly vyrábět ochucené vodky, ty se staly velmi oblíbenými. Klasické příchutě zahrnovaly různé druhy bobulí, pepř a lískové oříšky.
Historický snímek z osmdesátých let zachycuje etiketování lahví vodky v továrně v Poznani.
Produkce tohoto alkoholu se stala jedním z nejrozvinutějších odvětví zemědělského průmyslu v zemi a sehrála i svoji roli v politice. Po skončení první světové války v roce 1918 vznikla Druhá Polská republika. Stát získal opět svoji suverenitu, nicméně už za pár měsíců se musel bránit ve válce proti Rusku. V roce 1920 byly příjmy z vládních daní z vodky a lihovin tak vysoké, že se staly hlavním zdrojem financování obrany Polska proti sovětské armádě. O pět let později převzala výrobu vodky jako monopol polská vláda, kterou na konci druhé světové války nahradilo nové komunistické řízení.
Až v roce 1980, kdy v Gdaňsku vzniklo odborové hnutí Solidarita, se věci začaly měnit. S dramatickými politickými a společenskými událostmi došlo k obratu i v oblasti destilace vodky. Vládní monopol byl prolomen a palírny mohly opět fungovat jako samostatné společnosti. Od té doby polská vodka zaznamenává jeden úspěch za druhým.
Novomanželé sladí vodku
Aby vodka mohla mít označení polská, musí být vyrobena z žita, ječmene, ovsa, pšenice, tritikále (kříženec pšenice a žita) nebo z brambor vypěstovaných v Polsku. Čirý nápoj v zemi produkuje přibližně sto třicet lihovarů, které v loňském roce vyrobily skoro 871 000 hektolitrů. K prestižním producentům patřila také továrna Koneser ve Varšavě. V letech 1919–1945 vyráběla až čtvrt milionu lahví denně a vytvořila uznávané značky jako Wyborowa či Luksusowa. Podnik fungoval až do roku 2007 a před šesti lety byl přeměněn v Muzeum polské vodky.
V novogotické budově z červených cihel nasávám historii vodky v interaktivní a multimediální expozici. Prohlížím si virtuální laboratoř středověkého alchymisty, který destiloval alkohol, a posléze „házím do kotlíku“ vybrané ingredience, abych si vytvořila svoji aqua vitae. Seznamuji se s technologií výroby v průběhu staletí, s moderními výrobními postupy, s rozsáhlou sbírkou lahví a se zvyky při pití vodky.
Továrna Koneser fungovala do roku 2007, poté se její výrobní část stala součástí muzea.
Muzeum polské vodky se nachází v bývalé továrna Koneser ve Varšavě.
„Tento nápoj symbolizuje pohostinnost, jednotu a podstatu být Polákem. Zároveň je to i způsob, jak uctít naše tradice, předky a sblížit se s ostatními lidmi. Vodku najdete na nejrůznějších akcích v Polsku, po staletí se třeba podává na různých oslavách a svatbách,“ povídá průvodkyně muzea.
Při veselkách probíhá rituál zvaný Gorzka wódka (hořká vodka). Před podáváním prvního jídla mohou být novomanželé požádáni o „oslazení“ vodky. To znamená, že se musí políbit a při tom svatební hosté zpívají píseň Gorzka wódka.
„Další tradice je trochu věštecká. Než novomanželé vstoupí na hostinu, připraví se pro ně dvě sklenky. Jedna je naplněná vodou a druhá vodkou. Pár samozřejmě netuší, co sklenice obsahují. První panák se nabídne nevěstě. Pokud v něm bude vodka, bude v manželství vůdčí osobou. V opačném případě to bude její muž. Po vypití obsahu pak dvojice hodí sklenky přes rameno, aby se rozbily pro štěstí,“ vypráví mi elegantní starší dáma.
Kulinářské párování
Po prohlídce muzea máme teorii za sebou, nyní přichází na řadu praxe v podobě degustace. Usedáme ke stolu, každý na své místo, na kterém již máme připravené čtyři skleničky na vodku a jednu na vodu.
„Nejprve se napijte vody a nechte ji chvíli v ústech. Tím si vyčistíte chuťové pohárky na jazyku, abyste byli schopni vnímat chuť vodky. Budeme to tímto způsobem dělat před každým vzorkem,“ vysvětluje průvodkyně.
Pak se pouštíme do degustace. Jednotlivé druhy alkoholického nápoje jsou vyrobené z brambor, ze žita či z pšenice, černá, prémiová vodka je filtrovaná přes dřevěné uhlí. Na stole se nám promítá lahev, kterou právě ochutnáváme a my pomalu testujeme vzorky, jež mají servírovací teplotu 18–22 °C. Jen tak se může plně rozvinout vůně a chuť vodky. Pšenice má nádech sušenky s anýzem, žito se vyznačuje pikantní, kořeněnou chutí obilnin a chleba. Brambory dávají vodce hutnější, krémovější texturu s jemnými zeleninovými tóny a sladkou chuť. Oříškové a čajové aroma se zase line z dřevěného uhlí.
Historii polské vodky mapují i různé druhy lahví tohoto nápoje.
Po „zaškolení“ se pak na druhý den vydávám do centra Varšavy, kde v některých restauracích párují vodku s jídlem. Jakmile hosté otevřou menu, naleznou u každého pokrmu druh vodky, který s ním ladí.
„Mnoho lidí bere vodku jako za základ koktejlů, ale v Polsku, kde je nejvyhlášenějším nápojem, se vždy kombinovala s jídlem,“ říká číšník v restauraci Kieliszki na Próżnej. „Obecně se destilát z žita či brambor hodí k rybám, ke zvěřině, vepřovému, hovězímu a k pirohům. Citrusová vodka pak sedne k salátům a kuřeti, bylinková k těstovinám a smetanovým omáčkám. No, a pokud si chcete dát na konec hostiny dezert či sýr, bude k němu skvěle pasovat vodka s bobulemi nebo s ovocem. Nebojte se zkoušet nové kombinace, protože to, co na první pohled vypadá divoce, může být úžasným kulinářským zážitkem,“ dodává someliér.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Může se hoditMuzeum polské vodky se nachází na Plac Konesera 1 ve čtvrti Praga. V budově se kromě muzejních místností nachází také obchod, bar, restaurace a bistro, kde můžete ochutnat koktejly s vodkou. Udělejte si vycházku ve čtvrti Praga, která je ukázkou toho, jak kdysi vypadala předválečná Varšava. V některých ulicích jsou ještě zachované starobylé činžovní domy (leckde s dírami po kulkách), staré nápisy a mariánské kapličky. Více informací o polském povstání a odhodlaném boji během druhé světové války najdete v článku Ve Varšavě se opět zastaví svět. Proti nacistům povstaly v roce 1944 i děti. |
