Znepokojení vědců roste. Podle profesora Mustafa Aktara z univerzity Bogazici v seizmologickém centru v Istanbulu je celé Turecko jednou z nejaktivnějších seizmických oblastí. Leží totiž na největším tektonickém zlomu.
"Víme, že velký otřes přijde a bude velmi blízko Istanbulu. V roce 1999 zemřelo na 20 tisíc lidí, protože byla zasažena silně obydlená oblast. A teď se čeká, že ohnisko bude ještě blíže, nějakých 16 kilometrů od města. Nejhorší scénář mluví dokonce o otřesech o síle 7,6 stupně Richterovy stupnice. Jde o šestnáctimilionovou aglomeraci, takže může jít o katastrofu apokalyptických rozměrů," vysvětluje Mustafa Aktar.
Právě v seizmologickém centru na univerzitě Bogazici se scházejí všechny informace. Po čtyřiadvacet hodin bdí u počítačů služba analyzující dostupné grafy, křivky, satelitní snímky. Když se něco děje, okamžitě se spojí se specialisty. V celém Turecku je 150 seizmologických stanic, varování vládě je tak otázkou vteřin.
Nikdy nekončící noční můra
"Takto dramaticky vypadala křivka zemětřesení z roku 1999", ukazuje mi děsivě vypadající čáry profesor Aktar. Tehdejší události mají obyvatelé Istanbulu dosud v živé paměti.
"Ty pocity byly velmi silné, vše v pokoji začalo jezdit zleva doprava a zpět, bylo to v noci, postel putovala po pokoji, otřásal se celý dům, lidé začali utíkat ven. Vypadla elektřina, nefungovaly telefony, mobily, neměli jsme kontakt s příbuznými, byl to hrozné. Lidé si pouštěli rádio, chtěli vědět, co se děje, ale zprávy přicházely až postupně," vzpomíná pan Karaali, majitel jedné cestovní kanceláře. "Pamatuji, že jsme zůstali venku 3 dny, v parku, báli jsme se vrátit domů, do uzavřených prostor. Postupně jsme se dozvídali, kolik obětí si zemětřesení vyžádalo. Dodnes si vybavuji ten hrozný pocit, který se nás tehdy zmocnil." Představa blížící se přírodní pohromy je pro pana Kaaraliho noční můrou.
ZÁPISNÍK ZAHRANIČNÍCH ZPRAVODAJŮ
Sobota: Neděle: Audiozáznamy a přepisy všech reportáží naleznete na www.radiozurnal.cz/zzz |
Tuto sobotu a neděli od 10:05 (repríza ve 22:10) na Radiožurnálu:Poslední soud
Někteří seizmologové se obávají, že další zemětřesení v Istanbulu by mohlo být rozsahem podobné katastrofě z roku 1509. Záplavy a týden trvající otřesy byly tehdy tak ničivé, že dobové kroniky mluví o "malém posledním soudu". V zemi se otevíraly praskliny, městské zdi se hroutily, zřítily se i všechny minarety. Nejproslulejší stavbu, chrám Aya Sofya / Haghia Sophia/ poškodily otřesy hned několikrát.
"Moderní stavby, výškové budovy, mosty, tunel pod Bosporem jsou konstruovány bezpečně, počítá se s riziky. Platí pro ně nejpřísnější předpisy", říká profesor Aktar. "Problémem jsou však budovy ze 60.-70.let. U nich se nedodržovaly technologie. Ty zemětřesení nemohou odolat.
Po zemětřesení v roce 1999
Odborníci bijí na poplach už několik let. Tvrdí, že vláda navzdory velkému riziku nedělá dost. "Náklady na rekonstrukci budov v nejzranitelnějších oblastech jsou ale tak finančně náročné, že se na nich nemůže podílet jen vláda a státní rozpočet, aby to k něčemu vedlo, musí se na tom podílet celá společnost" soudí Mustafa Aktar.
Život v nejistotě
Vědci po celém světě usilovně pracují na tom, aby prognózy byly co nejpřesnější. "Bohužel zatím nikde, ani u nás, v USA nebo Japonsku nejsme schopni říct, kdy den D nastane. Jenom víme, že přijde. Ale i to je dobré vědět," soudí profesor Aktar.
Ptáte-li se místních, strach ze zemětřesení přizná každý. Co se s tím ale dá dělat? Zrovna tak nás může porazit auto nebo potkat nějaká vážná choroba, dodávají. A přestěhovat se? Vždyť Istanbul je zdrojem více než poloviny turecké ekonomiky. Ročně tam směřují desetitisíce chudých venkovanů. A jejich domovem jsou často ubohé příbytky postavené bez jakéhokoli stavebního povolení.
