Pochoutka v Laosu? Ptáčci i s hlavičkami!

  15:05aktualizováno  15:05
Pod pojmem "pravá lahůdka" si každý představí něco jiného. Obyvatelům Laosu vyvstanou na mysli pěkně propečení ptáčci, které se jí tak, jak je pánbůh stvořil - s drápky, křídly i zobáčkem. A pokud po skončení hodů necháte na talíři kosti - byť důkladně okousané - mohou si hostitelé pomyslet, že vám nechutnalo. V Laosu totiž nepříjde ani kůstka nazmar!

Trávíme druhý den ve vesnici Muang Khoua na severu Laosu. Ubytování je levné a čisté. Přímo u hotýlku vede ohromný houpací most, ze kterého je úchvatný pohled do hlubokého údolí s čistou proudící řekou a na kopce a skály,  ponořené po ránu do bílé mlhy.

Čeká nás dvoudenní túra s průvodcem Kam Onem do hor, kde téměř odříznuti od světa žijí lidé v takzvaných minoritních vesničkách. Ráno nás jako vždy probouzí kohoutí kokrhání znějící ze všech stran. Mám pocit, že nejrozšířenější asijské zvíře je právě kohout.

Je ještě brzy, a tak si za přihlížení malých Asiatů vaříme na lavici u hotýlku čaj. Děti si zvědavě prohlížejí nás a náš vařič. Za tu dobu strávenou v Asii jsem si už zvykla, že nás neustále někdo pozoruje. Nijak zvlášť mi to nevadí, snažím se pohledy oplácet úsměvem.

Před devátou hodinou přichází dle domluvy Kam On a tak můžeme vyrazit na výlet. Jdeme směrem k "náměstíčku" s trhem, kde máme počkat na odvoz k začátku naší pěší trasy.

Čekáme asi čtyřicet minut a hurá – můžeme jet. Zdejší silnice je natolik děravá, že průměrná rychlost nedosahuje více než 30 km/hodinu. I na to už jsme si zvykli: rychlost a spěch tu zkrátka neznají. Po hodině jízdy vystupujeme.

Kuřátko i s kostičkami a hlavičkou! 
Ještě jsme neušli ani deset metrů a už se jdeme posilnit. Kam On nás chce asi řádně vykrmit, abychom chůzi dobře zvládli. Na stůl v hospůdce nám přináší ryby, opečená kuřecí stehna, samozřejmě rýži a jako překvapení mistra Kam Ona - asi šest centimetrů velké upečené ptáčky. Tak jak je Pán Bůh stvořil: s drápky, křídly i zobáčkem. Ještě, že nedonesl červy, pomyslela jsem si v duchu.

Kam On nás pobízí k jídlu a my se nenecháme dlouho přemlouvat. Pochutnávám si na kuřeti. Když odložím dokonale ohlodané kosti, pohlédne na mě Kam On s údivem a ptá se: "Ty už nebudeš?" Říkám, že ne. Kam On bez ostychu sáhne po "mých" kostech a s chutí je po mě dojí. Inu, ani kůstka nazmar.

Nyní přicházejí na řadu ptáčci. Já, lehce znechucena nad ubohými ptáčaty, odmítám. Kam On po mě vrhne pohled, jako že nevím, co je dobré, ale dál už mě naštěstí nepřemlouvá.

O Laosu jsme už napsali:

Také sloni musí do školy

V navenek ospalém Laosu to začíná jiskřit

Informace o Laosu najdete ZDE.

Luděk, jelikož musí všechno vyzkoušet, slupne ptáčka jako oplatku. "Chruuup," slyším zřetelně jak hlavička praskla. Je mi z toho nějak divně, ale alespoň někdo udělal našemu laoskému příteli radost, myslím si.

Řádně nasyceni konečně vyrážíme. Je okolo jedenácté hodiny, takže už se bohužel stačilo dostatečně oteplit. Věrně následujeme našeho průvodce.

Brodíme řeku, vcházíme do hustého porostu a pak už jen stoupáme do kopce. Vzduch je vlhký a teplý. Kopec hodně, hodně strmý. S batohy na zádech se potíme tak, že z nás doslova pot stéká proudem. Milosrdný Kam On zastaví, chce abychom si odpočinuli. Zapálí si cigaretu a vypráví nám o zdejším životě.

Kopec mi připadá stále strmější a strmější. Velké horko a vlhko nám cestu nijak neusnadňuje, ale Kam On je naštěstí vášnivý kuřák a přestávky dělá dost často.

V pohádkové vesničce
Asi po čtyřech hodinách náročného stoupání jsme u cíle. Vidíme před sebou vesničku, skoro pohádkovou. Celá je ohraničena jednoduchým plotem, to aby hospodářská zvířata jako čínská prasata, bahenní buvoli a drůbež nemohli na "náves". Zvířata mají tedy svá teritoria za plotem a vesnice je pro ně tabu.

Vcházíme do vesničky plné jednoduchých a  prostých chýší, které jsou postaveny ze všeho, co okolní příroda nabízí. Dřevo, bambus, listy banánovníku, lijány a podobně. Jsou naprosto obyčejné, ale krásné.

Po chvíli míjíme místní dřevěnou školu. Vidíme, že děti i paní učitelka jsou v učebně. Děti nás ovšem velmi rychle zaregistrují a houfem vybíhají ven, aby si nás mohli dobře prohlédnout. Následují nás po zbytek cesty do středu vesnice. Paní učitelka pro dnešek ve škole osaměla, ale myslím, že to dětem odpustí.

2. část reportáže "Laos: bobr k večeři, po jídle opium" zveřejníme 14. listopadu

Laos - vesnice Muang Khoua na severu země

Autoři:

Cesta do Chorvatska 2019

Plánujete letos cestu do Chorvatska autem? Zmapovali jsme pro vás cestu přes Slovinsko i Maďarsko. Mapa a popis trasy, poplatky, ceny pohonných hmot a rizikové úseky na jednom místě.

Témata: Asie, Laos

Nejčtenější

Když si nevypnu mobil, spadne letadlo, myslí si každý pátý pasažér

Mobil v letadle

Průzkum amerického operátora AT&T ukázal, jak lidé vnímají zákaz používání telefonu v letadle. Někteří pasažéři mají o...

Stála miliardy, teď je jaderná elektrárna na Filipínách atrakcí pro turisty

Osamělý telefon na stole mě spojuje přímo s prezidentskou kanceláří. Nejsem...

Jaderná elektrárna v Bataanu měla rozsvítit filipínský ostrov Luzon. Namísto toho se z celého projektu stala miliardová...

Bojujeme i za vás, vzkazuje do Česka indián, který chrání deštný prales

Zdaleka největší hrozbou pro lidstvo je to, že úplně rezignovalo na duchovní...

Manari Ushigua je náčelníkem amazonského kmene, kterému v džungli devastované těžbou ropy hrozí vymření. Zhyne-li...

Nejstrmější ulice na světě je ve Walesu, má sklon přes 37 procent

Ulice Ffordd Pen Llech v severním Walesu je se sklonem 37,45 % nejstrmější...

Nejstrmější ulice na světě je v severním Walesu, ve městě Harlech. Potvrdili to zástupci Guinessovy knihy rekordů s...

Termály a masové hroby. Výlet do Slovinska, kde se rubal každý s každým

Navenek základna trochu připomíná trampskou osadu.

Kočevski Rog je málo známý kout Slovinska. Putování nekonečnými pralesy dokonale nabíjí energií a fyzicky zmožené tělo...

Další z rubriky

Výlet do vesnic v Berlíně, ve kterých bydleli nacisté i čeští uprchlíci

Vily a domy z idylické čtvrti Waldsiedlung Krumme Lanke byly postaveny v letech...

Divoký mix berlínské architektury fascinuje návštěvníky i při opakované návštěvě. Přitom zdaleka ne vše najdete v...

Slavní jelínci v japonském městě Nara hynou kvůli plastovým obalům

Japonsko, Nara, posvátní jelínci šika

Úřady ve starodávné japonské metropoli Nara varovaly návštěvníky, aby nekrmili nepovoleným jídlem volně žijící jelínky,...

Monte Cristo zde měl trpět čtrnáct let, vás z pevnosti If vysvobodí přívoz

Pohled na pevnost If z přijíždějícího přívozu

Ostrůvek If leží na moři zhruba tři kilometry od Marseille a jinak než po vodě se tam nedostanete. Na to se ostatně...

Najdete na iDNES.cz