Dnes je první den po vydatném dvoudenním sněžení, takže pro nástup do stěny se nelze rozhodnout ihned. Nový sníh musí nejprve "odjezdit" v lavinách anebo zatvrdnout pod sluncem a nočním mrazem. Pak teprve začne být cesta pro horolezce opět bezpečná.
Jenomže předpověď slibuje tzv. okno - pár pěkných dní po kterých se zase vrátí špatné - nelezecké počasí. A tady na K2 je velký hřích plýtvat lezecky použitelnými dny. Během středy jsme tedy postupně zjišťovali, že do stěny se ve čtvrtek vydají všechny expediční skupiny: Korejci - kteří postupují po Abruzzim normálkou s výškovými nosiči a kyslíkem, Španělé, kteří jdou tou samou cestou, jenomže bez cizí pomoci a umělého kyslíku na zádech. A pak vyrazí taky část mezinárodní skupiny - Francouzovi Christianovi poletí brzy letadlo a tak se rozhodl pro poslední nápor mluví dokonce o 22. červenci jako o svém vrcholovém dni.
| Chcete vedět něco konkrétnějšího o expedici Himalaya 8000, o lezení, o K2, popřípadně se přímo zeptat na pocity horolezců? Pošlete své dotazy na adresu iglobe@idnes.cz a my Vám zprostředkujeme odpovědi. |
Češi mají plán následující: Hrubý, Jaroš, Caban a Mašek vyrazí ve čtvrtek v 04.00 do C1, přespí a taky uvidí, jak v novém sněhu postupují ostatní skupiny. V pátek se chtějí rozdělit na dvě skupiny a stoupat do C2 a C3. V zádech jim zároveň půjdou Šimůnek, Vomáčková a Ondřej. Na kopci bude v tu chvíli kompletní český ansámbl. Cílem bude dovybavit existující tři tábory, vynést veškerý materiál pro útočný C4 a pokud by byly podmínky opravdu hodně dobré, nejlépe aklimatizovaní lezci by podnikli pokus o vybudování poslednho postupového tábora. Ten je plánován na výrazném východním rameni, někde ve výšce 7900-8000 metrů.
Pak podle předpovědi zkončí "okno". Pokud se ale tenhle plán zdaří, pak o dalším okně už bude možné mluvit, jako o prvním vrcholovém termínu.
Řízená nedorozumění
Ne vždy si my, čeští horolezci s kuchyňským personálem tady v základním táboře na severu Pákistánu správně rozumíme. Tak třeba včera jsme k obědu navrhli fazole se sázeným vejcem. Dokonce vedoucí expedice Zdeněk Hrubý předvedl kuchtíkovi, jak se má opatrně vejce na pánev prsknout, aby vzniklo volovo oko. Fajn. Obdrželi jsme vařený hrách s vaječnou omeletou.
Druhdy jsme požádali o deset stroužků česneku a ohřáté párky. Peter vařil párky deset minut - popraskaly a na česnek zapoměl. Už jsme si zvykli, že objednáme-li po jídle kompot (ananasový, mango nebo dýně), obdržíme hrušky. Vždy.
A ještě jedna příležitost - když jsme špagety a houbovou omáčku třikrát přesně popsali a během výroby v kuchyni i kontrolovali, udělal všechno jak měl. Jak jsme chtěli. Vítězství. Ale i kuchtíkovo - zcela mimo dohovor a s božským úsměvem na tváři nám navíc na stůl postavil i hrnec čerstvě uvařeného kepčupu. (Ten hrnec nakonec stál mezi dvěma litrovými flaškami s nápisem Ketchup).
Halt vůle Pákistáncova nemůže - alespoň v kuchyni - krýt vůli Evropanovu.
Dotazy
Rozdíly ve zvycích a životních stylech jsou nejpatrnější na dotazech. Začalo to otázkami: Máte moře? Jíte v ČR čapáti? Kolik hodností má vaše armáda? A tak podobně. Pak jsme postoupili ve vzájemném sblížení a dotazy postoupily rovněž: Kolik vyděláváš? Máš auto? A u vás pracují ženy? a Kolik tvoje žena vydělává? trochu indiskrétní...
Po týdnu v základním táboře už jsme byli jedna rodina a: Je tvoje žena těhotná? Kolik budeš mít dětí? Kolikrát denně se modlíš? trochu mě přestával bavit...
A nakonec přišel už neskrývaný projev závisti: Jak moc jsi žil se svou ženou před svatbou?! A máš ještě nějaké přítelkyně?!!! A máte tam u vás pornokina????!!!!
A jak mi dosud lezl styčný důstojník na nervy, tak si piště, že teď to schytal! Až mu sliny tekly... Ale pořád si ještě říkám, že možná já sám jsem ty správné otázky jemu ještě nepoložil.
 |
