Irský spisovatel Bram Stoker měl divokou představivost a čich na to, co lidi děsí a zároveň přitahuje. Ale ani on nemohl na konci 19. století tušit, jakým zlatým dolem se pro dnešní Rumunsko stane jeho příběh o upířím Drákulovi, který poprvé knižně vyšel v roce 1897.
Zkuste si dnes do internetového vyhledávače zadat slova "Romania AND tourism" a vypadnou na vás desítky různých "drákulovských" zájezdů a turistických okruhů po Rumunsku. Co je ale jen cetka přivěšená k chytlavé legendě a co skutečně stojí za návštěvu?
Bram Stoker v rumunské Transylvánii nikdy nebyl, na hlavní postavu svého příběhu přišel v knihovně Britského muzea. Inspirací pro Drákulu mu byla reálná historická postava, valašský kníže z 15. století Vlad Tepeš-Dracula, neboli Vlad-Nabodávač (přezdívka popisující jeho oblíbený způsob mučení nepřátel, které nechal napichovat na kůl). Místo, kam Stoker děj svého románu umístil, ovšem už nemá s postavou Vlada Tepeše nic společného.
Pokud tedy cestovní kancelář slibuje město Bistrica na severu Rumunska s blízkým, zaručeně pravým Drákulovým hradem v horách, jde o klasickou udičku na turisty. Z horského průsmyku je sice krásný výhled na okolní hřbety Karpat, ale onen "hrad" je kýčovitě vyfintěný hotel ze 40. let minulého století.
|
Kdo byl Vlad Tepeš Drákula? Přezdívku Drákula si vysloužil již otec Drákuly, Vlad I., jenž pod vlajkou rytířského řádu Draka usiloval o ubránění křesťanů před nájezdy Turků. Později jako vládce Transylvánie nechal razit mince se znakem řádu Draka. Říkalo se mu proto Drac (=drak). Drákula neboli rumunsky Dracula by potom byl tvar znamenající "syn draka". V rumunštině však slovo Drac má ještě jeden význam - ďábel. V případě Vlada II. Tepeše už šlo o přímou souvislost s jeho ďábelskými praktikami, jimiž likvidoval své protivníky. Tepeš totiž v rumunštině znamená "narážeč na kůl". Vlad II., jenž třikrát ovládl vejvodství valašské, se oddával zvrácené podívané na muka ostatních. Nechával lidi narážet na kůl. Pomalu a v příšerných mukách umírali na kůlech napůl rozpáraní zločinci, ale i zajatci, prostí lidé či cizí vyslanci, kteří se nevypočitatelnému Drákulovi z nějakého důvodu znelíbili. Na dobové dřevořezbě je dochován výjev, podle kterého si Drákula u Brašova uspořádal mezi kůly velkolepou hostinu. Když prý si někdo z jeho družiny stěžoval na zápach tlejících těl, nechal jej Drákula narazit na kůl nejvyšší, řka, že takhle bude alespoň na čerstvém vzduchu. |
Rodiště Drákuly
Stačí se ale přesunout sto kilometrů k jihu, do města Sighisoara, a ocitnete se uprostřed dobových kulis Drákulova příběhu. Sighisoara, kde se v roce 1431 Vlad Tepeš narodil a která je na seznamu UNESCO, je jedním z nejzachovalejších středověkých městských celků Evropy.
Kompaktností a cenností historického jádra ji lze snad přirovnat k Českému Krumlovu. Dominantou města, které založili Římané a od 12. století budovali Sasové, je pevnost nacházející se na středovém návrší. K jejím branám a devíti věžím musíte vystoupat z podhradí, oblouky vzpěr v úzkých uličkách a starobylá dlažba vás ale ani na chvíli nenechají přemýšlet nad krátícím se dechem.
Muzeum mučení v přízemí hlavní věže pevnosti lze vynechat. Muzeum historie, které zabírá další tři patra, je naopak dobrou příležitostí, jak se seznámit s dějinami města i celé Transylvánie.
Od východu z muzea je to už jen pár kroků k domu, kde žena, jejíž jméno historie nezaznamenala, porodila budoucího knížete Vlada čili Drákulu. Dnes je v tomto domě hotel Casa Dracula.
Rumunský Karlštejn
Z propletence smyšleného Stokerova příběhu a historických reálií vyčnívá ještě několik pozoruhodných míst. Především hrad Bran, 30 kilometrů na jih od Brašova, kde Vlad Tepeš údajně pobýval během svých válečných tažení.
Pokud si opět vypůjčíme přirovnání, tak Bran je rumunským Karlštejnem. Stavba ze 14. století se na skalním ostrohu impozantně vypíná nad okolní vesnicí a výjimečně dobově zachovalá je i vnitřní expozice hradu.
Další Drákulovo sídlo
Trochu ironickým výsměchem dějin je, že z jiného sídla, kde Vlad Tepeš nejen prokazatelně dlouho žil, ale nechal je i sám vystavět, se do dnešních dnů dochovala už jen zřícenina. Její návštěvu je možné spojit s průjezdem po jednom z nejúžasnějších silničních tahů Rumunska, po takzvané Transfagarašské magistrále, která protíná masiv nejvyššího rumunského pohoří Fagaraše.
Když na jižním úpatí pohoří zastavíte v obci Poienari, budete mít před sebou půlhodinový strmý výstup do stráně, celkem 1400 schodů. A navíc se k vám nejspíše přimotá nedůvěryhodně vypadající osoba, která vám lámanou němčinou vysvětlí, že za vstup na lesní pěšinu vedoucí k hradu musíte zaplatit.
Drobný obnos (asi 30 korun) však vynahradí výhled z míst, odkud zhruba před sedmi stoletími Drákula hlídal, zda se od jihu z valašské roviny neblíží turecká vojska.
|
JAK SE TAM DOSTAT Sighisoara, která leží v samém středu Rumunska, je dobře přístupná po hlavních silničních a železničních tazích. Ze severu směrem od maďarských hranic přes město Oradea a dále k jihu po silnici E60, která pak protíná celé Rumunsko přes Brašov až do Bukurešti. Obdobné je i vlakové spojení. Buď přes Oradeu, nebo východnější trasou od Temešváru. |
 Turisté jsou zde raritou. Všude, kam přijdeme, nás místní žádají, abychom je vyfotili. Předtím si babky upraví šátky a přičísnou vlasy. |
 Chaloupky na Transylvánské vysočině jsou takové jiné a jejich střechy připomínají vysoké klobouky. Nepokrývají je došky ani šindel, jsou postavené z větviček. Nemají však komíny. |
 Drákulův hrad. Zde na hradě Bran Vlad Tepeš řečený Drákula pobýval během svých válečných tažení. |
 Reklamní tabule s Drákulou jsou v Sighisoaře všudypřítomné |
 V městečku Sighisoara, které je na seznamu památek UNESCO, se prý Drákula narodil. Zachoval se zde i jeho rodný dům. |
