Třetí nejvyšší pohoří Slovenska
Za nejvyšší horu Beskyd bývá v Česku považována Lysá hora. Pokud však Beskydy neomezíme pouze na území ČR a zahrneme mezi ně všechna pohoří stejného názvu v Polsku a na Slovensku, pak nám jako nejvyšší hora Beskyd vyjde Babí hora na slovensko-polské hranici. Oravské (dříve taky Stredné nebo Kysucko-oravské) Beskydy, jimž Babí hora vévodí, jsou po Tatrách a Nízkých Tatrách zároveň třetím nejvyšším pohořím Slovenska.
Dvě tváře jedné hory
Babí hora s výškou 1725 m tvoří neodmyslitelnou dominantu Oravy – nejsevernějšího regionu Slovenska.
Z jihu – tedy ze Slovenska – vypadá Babí hora docela oble a mírně, přestože nad okolní krajinu vystupuje o plných tisíc metrů. Naopak ze severu, z polské strany jsou svahy příkré, skalnaté a divoké.
Na Babí hoře, jakožto jediném beskydském vrcholu, je vyvinut alpínský vegetační stupeň s horskými travinami, kamennými poli a skálami. Severní svahy dokonce během glaciálů starších čtvrtohor modelovaly malé ledovce, díky nimž vznikl atraktivní vysokohorský reliéf.
Masív Babí hory má dvě odlišné podoby. Ze slovenského pohledu jde spíše o odlehlý, nepříliš navštěvovaný a poměrně komplikovaně dostupný turistický cíl, jemuž konkuruje mnoho dalších, neméně atraktivních lokalit. Naopak pro Poláky představuje Babí hora jeden z nejvýznamnějších horských masívů v zemi, chráněný v kategorii národní park (Babiagórski park narodówy). Tomu odpovídá i značná obliba mezi veřejností a vysoká návštěvnost.
Severní svahy Babí hory modeluje silná mrazová eroze
** VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE - ZDE
Zaniklé lázně a nevyzpytatelná chata
Naprostá většina Čechů a Slováků vyráží na Babí horu od chaty Slaná voda, která stojí na jižním úpatí horského masívu.
Název lokality je odvozen od léčivé slané vody, známé již od 16. století. Pramen vyniká vysokým obsahem solí jódu, brómu a kyseliny borité. V druhé polovině 19. století při něm fungovaly lázně s kapacitou 100 pacientů, na konci první světové války však byly lázeňské objekty zdemolovány a zapáleny.
Někdejší slávu této pozoruhodné lokality se pokoušelo oživit řada nadšenců, vše nakonec ztroskotalo na malé vydatnosti pramene. Uvažuje se o hlubinném vrtu, ten by však zásadním způsobem změnil prozatímní krásnou a klidnou atmosféru tohoto místa.
Dnešní turistický ruch zatím v pohodě zvládá hezká turistická chata s věžičkou, která poskytuje levné, zato však nepříliš komfortní a spolehlivé služby. Ani dlouhodobě rezervovaný a písemně potvrzený pobyt nemusí být zárukou skutečného ubytování v daném termínu. Horná Orava je zkrátka drsný a odlehlý kraj a život v něm má poněkud jiné zvyklosti a rytmy…
Kudy jinudy na Babí horu
Kudy jinudy na Babí horu* Další výstupová trasa vede ze Slané vody po červené značce na Malou Babí horu a pak hřebenovou trasou na hlavní vrchol. Je delší a náročnější (cca 4-5 hodin), dá se využít i jako varianta pro sestup.
* Další, ještě náročnější variantu této výstupové trasy představuje odbočka do Polska (ze sedla pod Malou Babí horou) na chatu Markove šťaviny a odtud po trase “pěrč Akademicka” severním kotlem Babí hory na vrchol. Tato velmi atraktivní cesta je dokonce na některých místech zajištěna kramlemi a ocelovými lany.
* Stojí za to ještě zmínit, že všechny chodníky v oblasti Babí hory jsou nad hranicí lesa udržovány v obdivuhodně perfektním stavu a navzdory vysoké návštěvnosti nepodléhají erozi.
Chata Slaná voda - východisko ke zdolání Babí hory
* Novinka na cestovani.idnes.cz -
- klikněte na foto pro zvětšení :-)
Kde se zrodila Hájnikova žena
Ze Slané vody se chodí obvykle po žluté turistické značce, která je zároveň mezinárodní naučnou stezkou. Úvodní dva kilometry mírného stoupání vedou pozoruhodnou parkovou krajinou se solitéry urostlých smrků, po cestě nazvané Hviezdoslavova alej.
Tyto kouzelné scenérie typické právě pro oblast horní Oravy inspirovaly v 19. století jednoho z největších slovenských poetů, básníka Pavola Országha Hviezdoslava, k napsání Hájnikovy ženy – klenotu slovenské literatury.
Děj básnického díla se odehrává na hájovně Roveň, vzdálené necelé dva kilometry od Slané vody. Hájovna se dochovala v původním stavu z dob básníkových návštěv, a již řadu let slouží jako národopisno-literární muzeum Hájnikovy ženy.
Na rozdíl od hájovny se však asi výrazně změnily okolní lesy. Těží se zde navzdory Chráněné krajinné oblasti Horná Orava ve velkém, často holosečným způsobem. V pracovních dnech tady na každém kroku řvou motorové pily, hrčí traktory a duní těžké náklaďáky se dřevem. Zkrátka jako v továrně na dřevo. Poslední dobou se vyskytují také rozsáhlé polomy a kůrovec.
Jak se tam dostat
Jak se tam dostat* Autem musíte přes Žilinu, Martin a Kraľovany (příp. Ružomberok) do Dolného Kubína, odtud do Oravského Podzámku, kde odbočíte vlevo na Hruštín a Námestovo. Z Námestova směr Bielsko-Biala (Polsko), v Oravské Polhore (cca 10 km od Námestova) vás směrovka navede ke 3 km vzdálené chatě Slaná voda, kde lze parkovat (za peníze). Objevnější a kratší je cesta přes Polsko po trase Těšín – Bielsko-Biala – Žywiec – Oravská Polhora.
* Vlakem je cesta na Oravu hodně zdlouhavá, lepší je rozhodně využít některou z dálkových autobusových linek do Námestova (jedna noční jezdí i z Prahy a Brna). Z Námestova jezdí do Oravské Polhory autobusy docela často, ke Slané vodě je však nutno dojít pěšky (dříve sem některé autobusy zajížděly).
* Polská strana Babí hory je dobře dostupná z Krakova, z Česka nejlépe autem.
Smrkový prales pod Babí horou
Cestou V. I. Lenina
Samotný výstup na Babí horu začíná u hájovny Roveň a je docela příjemný. Poměrně brzy překonáte nezáživný smrkový monokulturní les a vejdete do přírodní rezervace mezi původní horské pralesovité smrčiny s bujným podrostem kapradin. Za nimi následují bývalé pastviny, kde se otevřou obzory s překrásnými panoramaty. Jako na dosah jsou Tatry viděné z naprosto nezvyklé severní strany, na západě se zdvihá mohutný masív Pilska, který je po Babí hoře druhým nejvyšším beskydským velikánem.
Výstup na Babí horu od jihu po žluté značce
Nad hranicí lesa mezi porosty kosodřeviny a jalovce se stezka stává čím dál mírnější a pohodlnější, odpočinek nabízí několik dřevěných přístřešků, občerstvení pramen vody, poučení tabule naučné stezky. Teprve po dosažení slovensko-polské státní hranice se chodník prudce stáčí a krátkým výšvihem dosahuje nejvyšší vrchol pokrytý haldami pískovcových balvanů. Ze Slané vody to až sem trvá cca 3-4 hodiny.
Rozhled z Babí hory převyšující terén o tisíc metrů je úžasný, pohled do lavinových kotlů na polské severní straně doslova bere dech. Před necelými sty lety (1912) se krásami zdejší přírody a zároveň hodnotným sportovním výkonem těšil Vladimír Iljič Lenin. Za minulého režimu tu měl mezi kameny i pamětní desku, ta však již zmizela v propadlišti dějin. Zůstaly jenom staré mapy vydané před rokem 1989, kde je žlutě značená trasa ze Slané vody označena jako “chodník V. I. Lenina”.
