Pátek 23. dubna 2021, svátek má Vojtěch
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 23. dubna 2021 Vojtěch

Český dobrodruh se vydal po stopách faraonů do zakázaného Achetatonu

  10:00
Když se velký nadšenec starověkého Egypta Miloš Matula chystal do dnešní Tell el-Amarny, kterou před třemi a půl tisíci let založil faraon Achnaton a jeho půvabná manželka Nefertiti, znal je dostatečně. Horší to bylo s cestou. Jak se do tohoto "zakázaného" města dostat? Zde je první část jeho zážitků.

Tell el-Amarna/Achetaton - Malý Atonův chrám | foto: Archiv Miloše Matuly

Tell el-Amarna leží v poměrně nebezpečné oblasti, která je zahraničním turistům zapovězená. Žije tu velká komunita militantních muslimů, ale i egyptských křesťanů a ozbrojené přepady nejen vzájemně znesvářených komunit, ale také turistů tu byly poměrně časté. Turisté sem mířili na parníku z Káhiry přes Luxor až do Asuánu. Dnes toto spojení neexistuje, lodí se můžete plavit až mezi Luxorem a Asuánem.

Tip na dovolenou

Vyberte si z pestré nabídky zájezdů do Egypta na dovolena.iDNES.cz

Všechny významné bedekry doporučují cestovat po Egyptě autobusem, a tak jsem i já byl pevně rozhodnut vydat se do Tell el-Amarny z Káhiry autobusem. Měl jsem jen koupenou zpáteční letenku z Prahy do Káhiry a zabukovaný poměrně levný hotel v oblasti Gízy a ten jsem si pro všechny případy nechal zaplacený po celou dobu pobytu v Egyptě. Co kdyby mi cesta do Achetatonu (původní název Achnatonova města – pozn. red.) nevyšla a musel jsem se vrátit? Strávil bych tak krásných pár dnů v Káhiře, ani to by nebylo k zahození.

Zakoupit jízdenku na místní autobusové linky není jednoduché. Turistům je většinou neprodají, aby museli cestovat pouze luxusními turistickými autobusy. Ty však jezdí jen do některých míst. A tak jsem požádal o pomoc taxikáře, kterého jsem si najal na přejíždění z Gízy do centra Káhiry. Nakonec jsme dojeli na autobusové nádraží Abud, které bylo, jak se nakonec ukázalo, tím jediným správným autobusovým nádražím, vypravujícím své linky i do el Minyi a Mallawi.

Fotogalerie

Jízdenku se nakonec koupit podařilo, ale takový nával u autobusu jsem už dlouho neviděl. Nejen, že jsem netušil, jestli si sednu, ale ani nebylo jasné, zda autobus míří do el Minyi a budu tedy muset přesedat na jiný spoj do Mallavi, nebo jestli je to přímá linka. Zaručené informace od pokladního, průvodčího i dalších cestujících, z nichž jen málokdo rozuměl anglicky, se rozcházely.

Měl jsem štěstí. Sedl jsem si a kolem mě byli mladí studenti či pracující mířící z Káhiry nebo i vzdálenější Sinaje domů do Mallawi či el-Minye. Zajímavé bylo, že na takovou vzdálenost vzal autobus, který připomínal stroje ze 70. let, i pasažéry, kteří museli stát či sedět v uličce na svých zavazadlech. A že jich nebylo málo!

Do Achetatonu jedině přes Nil přívozem, jako před tisíci lety

Cesta ubíhala a my vyjeli přes Gízu ven z Káhiry. Nejeli jsme na dálnici, jak jsem předpokládal, ale na silnici hlouběji v poušti, která dálnici pravděpodobně kopírovala. Se dvěma občerstvovacími zastávkami u docela slušných motorestů jsme nakonec dojeli do staré části el Minya a k mému překvapení autobus pokračoval dál.

Miloš Matula

Absolvoval FAMU, je filmovým a hudebním producentem, žurnalistou a reklamním specialistou. Dlouhá léta se zabývá alternativní medicínou a meditací, kterou rovněž učí na svých seminářích v ČR i v zahraničí. Od útlého věku se zajímá o starověký Egypt a tento koníček vyústil v téměř dvacetileté studium "amarnského období" v Egyptě – tedy doby vlády faraona Achnatona a jeho manželky Nefertiti. V roce 2005 začal pracovat na scénáři plánované výstavy o Achnatonovi a Nefertiti v ČR. Z materiálů pro scénář nakonec vznikla jeho kniha Achnaton a Nefertiti, faraoni slunce.


Cestou jsem se spřátelil se studenty, kteří mě ubezpečovali o tom, že má volba je správná: Tell el-Amarna je krásná a jeden z nich tam měl prý bratrance. Nabídl se, že mi zajistí v Mallawi kamaráda, který mě doveze svým autem k šest kilometrů vzdálenému přívozu na východní břeh do Tell el-Amarny.

Na internetu se mi nepodařilo najít žádné ubytování v Mallawi, abych se do zhruba šedesát kilometrů vzdálené el-Minye nemusel denně vracet. Mladík Mohammed mi s radostí v očích sdělil, že v Mallawi skutečně hotel je a jmenuje se El Medina. To se mi ulevilo.

Po necelých šesti hodinách jízdy v průvanu, neboť to byla jediná klimatizace, jsme dorazili do Mallawi. Následně vše proběhlo až neuvěřitelně dokonale, přesně tak, jak mi noví známí slíbili. Mohammed odběhl pro kamaráda, který přistavil auto a jelo se k přívozu. Adrenalin ve mně stoupal každým okamžikem, jak jsme se přibližovali k cíli mé trasy. Okolní políčka byla zelená, ale tak krásně sytě, takovou zelenou barvu stěží někde vidíte. Všude kolem palmy a rolníci, kteří obdělávají svoji zemi téměř navlas stejně jako za času faraonů…

Welcome to Tell el-Amarna, uvítal mě nápis z šedesátých let na břehu Nilu u přívozu do mého vysněného města, které leželo na druhém břehu této řeky bohů. Přívoz byl vskutku zajímavý. Kromě lidí cestujících do práce a z práce a dětí školou povinných převážel veškeré zásobování do místních obchůdků. Ty se pravděpodobně nacházely ve třech vesnicích na východním břehu, na místech posvátného Achnatonova okrsku, města Achetatonu neboli Zářícího Atonova obzoru.

Bylo zajímavé pozorovat cvrkot u nakládání zboží či oslíka, který nastoupil na přívoz i nákladem čerstvé zeleniny. Nakládaly se i balíky vody a dalších potravin a nemohla chybět všudypřítomná Coca-Cola. Pro všechny místní jsem byl exot, kterého snad ještě nikdy neviděli. Holčičky, vracející s zřejmě ze školy, si mě fotily na své mobilní telefony.

A najednou přívoz odrazil od břehu a vyjel k východnímu břehu. Průvodčí mě přišel obrat o malý poplatek. Je zajímavé být na lodi uprostřed Nilu a vnímat tu jeho dávnou majestátnost, vždyť faraoni před několika tisíci lety putovali po Nilu obdobným způsobem. Přívoz dorazil k Tell el-Amarně a já dosáhl svého cíle: podařilo se mi dostat se do dávného Achnatonova města Achetatonu.

Cítil jsem se v sedmém nebi, pomalu vcházel na posvátné území a prohlížel si přístaviště, kde ještě před dvaceti lety přistávaly parníky z Káhiry či Luxoru. Vozily sem tisíce lidí na prohlídku nesmírně zajímavého, pověstmi opředeného místa, spojeného pro mnohé s tak rozporuplnou postavou, jakou byl faraon Achnaton a jeho velká královská manželka Nefertiti.

Mallawi je zhruba na půli cesty mezi Káhirou a Luxorem.

Mallawi je zhruba na půli cesty mezi Káhirou a Luxorem.

Autor:
  • Nejčtenější

Oheň ve vodě. Vodopád věčného plamene přitahuje vědce i lovce záhad

Premium Ve skále za zurčícím vodopádem v americkém státě New York plápolá oheň. Živí snad věčný plamen skryté zásoby zemního...

Letošní dubnové počasí je důkaz, že atmosféra je v pořádku, říká meteorolog

Premium Proč v dubnu jeden den chumelí a nazítří se vyhříváme v letním slunci? Zbláznilo se klima? Kdeže! Právě naopak: je to...

To nejlepší z hor Česka: Podívejte se, jak a kde nejlépe poznáte Brdy

Jedno z nejvyšších pohoří českého vnitrozemí úspěšně zvládlo přerod z uzavřeného vojenského újezdu v chráněnou...

Krásný výlet v Podkrkonoší. Na pohled tu nic není, ale kráčely tudy dějiny

Pokud si chcete na procházce prohlédnout Umrlčí hlavičky, Velké opičky nebo na Boscovu lahvici, zamiřte na Ovocnou...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Čtenáři cestují: Krev zvířat a mrtví doma. Sulawesi nám ukázalo, co je smrt

Někteří cestovatelé preferují samotu a opuštěnou přírodu, jiní si vychutnávají polehávání na pláži, další se hrnou za...

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z Imex Group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

  • Další z rubriky

Útěk od reality pro kavárenské povaleče. Maltu projedete na půl nádrže

Znáte tu frázi o „křižovatce kultur“? No tak na Maltě to žádné klišé není. Je to pravda. Dědictví starověkých Féničanů...

Země barevného štěstí. Nizozemsko rozhodně není jenom o neřestech

Nizozemsko je ve světě známo nejenom díky dřevákům, sýrům, tulipánům a vodním kanálům. Spoustu turistů láká do země...

Na Everestu mě před lavinou varoval šestý smysl, vzpomíná horolezec Rakoncaj

Premium Jeho jméno je synonymem pro úspěchy českého himalájského horolezectví. Josef Rakoncaj vystoupil na osm ze čtrnácti...

Velký turistický průvodce: proč jsou Kanárské ostrovy nebezpečně návykové

Premium Tenerife, Gran Canaria, Fuerteventura a Lanzarote. Čtyři největší a turisticky nejvíce využívané Kanárské ostrovy mají...

Zlom 3. května. Otevřou se obchody a služby, další žáci se vrátí do škol

Systém PES nahradí šest vln rozvolnění, oznámil ve středu premiér Andrej Babiš. Od 3. května by se mohl vrátit druhý...

Hráče vyloučili z turnaje, protože měl příliš vysoko nastavený jas obrazu

Známý streamer Tfue přišel o vítězství v turnaji o dvanáct tisíc dolarů kvůli tomu, že měl příliš vysoko nastavený jas...

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...