Román Hrabě Monte Cristo vydal slavný spisovatel Alexandre Dumas v roce 1844. Hlavním hrdinou je v něm námořník Edmond Dantés, který byl po řadě intrik křivě obviněn a uvězněn právě v pevnosti If.
Strávit zde měl dlouhých čtrnáct let, než jej strážní vhodili do moře mylně se domnívajíc, že jde o zemřelého spoluvězně. Na svobodě se pak vydával za hraběte Monte Crista a pomstil se těm, kdo jej dostali do vězení a připravili o snoubenku.
Příběh se stal jedním z nejslavnějších románů historie a dočkal se nesčetných divadelních, muzikálových i filmových adaptací. A francouzský turismus z jeho popularity na ostrově If těží dodnes.
V pevnosti narazíte nejen na výstavu o historii románu, ale můžete také nahlédnout do cel Edmonda Dantése i jeho románového učitele Abbé Farii. A v dobře vybaveném obchůdku můžete nakoupit hromady rozličných suvenýrů s motivem Monte Cristo.
Realitou je, že v pevnosti If se během téměř tří století vystřídaly tisícovky vězňů a bylo mezi nimi i několik prominentních osobností. Jedním z prvních byl jakýsi rytíř Anselm obviněný ze spiknutí proti monarchii.
Pevnost If |
Filip, rytíř de Lorraine se zase provinil tím, že byl milencem bratra francouzského krále Ludvíka XIV. A několik měsíců si zde v roce 1774 kvůli své násilné povaze odseděl i jeden z pozdějších vůdců Velké francouzské revoluce, hrabě de Mirabeau.
A vězněn zde měl být na konci 18. století i opravdový Abbé Faria, ve skutečnosti portugalský mnich a jeden z průkopníků vědecké hypnózy, kterého chytře využil Dumas ve své knize. Ten pravý však ve vězení nezemřel. Byl po několika letech z pevnosti If propuštěn, stal se profesorem na univerzitě v Nimes a v roce 1819 podlehl v Paříži infarktu.
Pevnost If nechal na malém ostrůvku o velikosti pouhých tří hektarů vybudovat král František I. v roce 1529 a chtěl, aby plnila dvě hlavní funkce: dohlížela na Marseille, která byla k Francii připojena až v roce 1480 a pořád zde existovala možnost vzpoury, a zároveň měla také jeden z nejvýznamnějších obchodních přístavů, kde kotvila i flotila královských galér, chránit.
Jedna z cel v pevnosti If
Nádvoří pevnosti If
Přestupní zastávka na galeje
Jako vězení začala pevnost sloužit v roce 1580 a stala se jakýmsi vzdáleným (a samozřejmě menším) předchůdcem slavné americké věznice Alcatraz. Jakýkoliv únik v podstatě znemožňovala ostrovní poloha a neklidné vody u pobřeží, stejně jako silné opevnění. Ostatně malou šanci na přežití vězňům dávaly i stísněné prostory a žalostné hygienické podmínky.
A štěstí často neměli ani ti, kdo pobyt zde přežili. If totiž svého času sloužila pro stovky odsouzenců i jako přestupní stanice, než skončili v řetězech na marseillských galejích, ať už v lomu nebo na lodích. Tak jako 304 odpůrců prvního francouzského prezidenta Napoleona III. v roce 1852. Posledními vězni pevnosti byli němečtí váleční zajatci během první světové války.
Pevnost If z pohledu od kotviště výletních lodí
Veřejnosti byla pevnost zpřístupněna v roce 1880 a v současnosti patří jako památka pod francouzské ministerstvo kultury. A pokud stále bádáte nad tím, co se skrývá za kraťounkým názvem ostrova, vězte, že If znamená ve francouzštině tis. Zřejmě se zde tato dřevina v minulosti vyskytovala.
Chateau d´ IfOtevřeno je celý rok kromě 1. ledna a 25. prosince. Z Marseille vás doveze přívoz (11 eur), který jezdí téměř každou hodinu. Cesta trvá kolem dvaceti minut a po vystoupení si připravte dalších 6 eur za vstup do pevnosti. Na samotnou prohlídku vám vystačí půlhodinka.  Plánek pevnosti If. |
Do pevnosti existuje jediný vstup přes padací most, po jejímž přechodu se ocitnete na nádvoří, kde můžete obdivovat studnu nebo několik desítek nápisů, které vytesali vzbouřenci v letech 1848-1849. Poté můžete nahlédnout do řady cel umístěných ve dvou poschodích.
V přízemní cele Edmonda Dantése si všimněte otvoru prokopaného v klenbě, který ji spojuje se sousední kobkou, inspirace Monte Cristem se nezapře. Ostatně právě nad touto vedlejší kobkou se skví deska s jménem Abbé Faria.
V prvním patře je cela věnována Napoleonovu generálovi Kléberovi, kterého v roce 1800 zavraždil atentátník v Egyptě a Napoleon nechal jeho ostatky umístit právě na If, kde ležely až do roku 1818, než je nechal král Ludvík XVIII. převézt do Štrasburku.
Existuje i cela „Muže se železnou maskou“, kde jsou zbytky dřevěného rumpálu, kterým se ovládala padací mříž v bráně pevnosti. Nicméně příběh o tajemném vězni s maskou je známou francouzskou legendou a o jeho spojení s pevností If neexistují žádné důkazy.
Terasa pevnosti If
Na ostrově přistálo tajemné zvíře
Věrohodně zmapován je naproti tomu příběh o tajemném zvířeti, které na If přicestovalo v lednu 1516 a v Evropě bylo do té doby zcela neznámé. Šlo o nosorožce, kterého dostal darem od indického maharádži portugalský král Manuel I. a rozhodl se ho věnovat papeži Lvu X. a vypravil jej z Lisabonu do Říma. Když se blížili k zastávce v Marseille, dozvěděl se o tom francouzský král František I. a zatoužil podivné zvíře spatřit. Stalo se tak na tehdy ještě opuštěném ostrově If.
Podobizna nosorožce od Albrechta Dürera.
Nebohý nosorožec sice o pár dní později zahynul při ztroskotání lodě u pobřeží Neapole, nicméně nesmrtelným jej učinil dřevořez slavného malíře a grafika Albrechta Dürera.
Ten „nosorohé stvoření“ zpodobnil na dálku na základě dvou popisných zpráv. I proto nebylo zobrazení zvířete biologicky zcela přesné, nicméně jako jedno z mála existujících bylo reprodukováno v odborných knihách ještě dalších 250 let.
