Srovnání záběrů ukazuje, že už čtyři roky se zmenšují území, která jsou celoročně pokryta ledem.
"Sílí přesvědčení, že jde o dlouhodobý proces," řekl doktor Walt Meier z amerického centra NSIDC, jež shromažďuje údaje o sněhu a ledu.
Vědci spojují tyto změny se světovým oteplováním, na němž má podle nich svůj podíl i člověk.
"Zdá se, že ledová pokrývka moře prochází prudkou změnou, a nejlepším vysvětlením pro to je vzrůst teplot," soudí například Meierův kolega Mark Serreze. On sám přisuzuje hlavní důvod skleníkovému efektu, který lidé podporují vytvářením skleníkových plynů, zejména kysličníku uhličitého. Tyto plyny způsobují, že Země zachytí i tu sluneční energii, kterou by normálně vyzářila zpátky do okolního vesmíru. Výsledkem je celosvětový růst teplot.
Tání arktického ledu může tento proces ještě urychlit. Zatímco bílé ledovce sluneční světlo odrážejí, temné vlny oceánu se chovají zcela jinak: energii Slunce přijímají.
Britská expertka Lizz Morrisová však varuje před panikou. Podle ní nemusí ledu ubývat, i když se zaledněné plochy zmenšují. Led se může koncentrovat na menší plochy. Tuto otázku vyřeší až družice Cryosat, která má po vypuštění v říjnu měřit rozsah i sílu zalednění.
JAK SE MĚNÍ ARKTIDA * je o 3 stupně teplejší než před 50 lety * zaledněná plocha se zmenšila ze 7 na 5,3 milionu kilometrů čtverečních * do roku 2100 se teploty mohou zvýšit ještě o 4 až 7 stupňů |
Změny cítí i běžní lidé
Arktické tání již ovlivňuje životy zvířat a lidí. "Je nemožné nevšimnout si toho," řekl kanadskému listu Globe and Mail Andy Carpenter, starosta zapadlé vesničky Sachs Harbour v kanadské Arktidě.
Když byl o půl století mladší, zamrzala zátoka před jeho domem už v září. Nyní se tu led objevuje až v zimě. "Probíhá to postupně, ale svět se definitivně mění. Znepokojuje mě, že si na to lidé začínají zvykat," stěžuje si Carpenter.
Ubývání ledu zasahuje obrovská území Arktidy. Trvale zaledněné plochy v Severním ledovém oceánu se za posledních třicet let zmenšily o celou pětinu. Jen v posledním desetiletí zmizel "věčný" led v severních mořích na ploše, která se vyrovná velikosti celé Francie.
Mořské cesty podél severních břehů Kanady a Ruska jsou v létě téměř bez ledu. Přitom ještě před 100 či 150 lety tu naráželi odvážlivci, hledající nejkratší cestu z Evropy do Asie, jen na mráz a ledovce.