Oficiálně Patagonie leží na území Chile a Argentiny jižně od řeky Río Colorado, na severozápadě ji ohraničují Andy. Zatímco na mapě vypadá ve srovnání se zbytkem Jižní Ameriky nicotně, rozlohou Patagonie přesahuje milion kilometrů čtverečních, což je pro představu trojnásobek plochy Německa.
Je těžké v jednom článku představit Patagonii v celé její pestrosti – najdeme tu nádherné národní parky Torres del Paine nebo Los Glaciares, ledovce, sopky, nebo stále zelené lesy. Můžete stoupat do hor, plavit se fjordy pacifického pobřeží nebo pozorovat tučňáky. Patagonská příroda opravdu dokáže fascinovat – těžko bychom totiž jinde na světě hledali krajinu tak surovou a přitom tak krásnou. Říká se, že kdo se do Patagonie jednou podívá, ten jí propadne nadosmrti.
Na kajaku ve fjordech národního parku Pumalin
Park Pumalin leží v nejsevernější oblasti Patagonie a zahrnuje oblast mezi pobřežím a andským hřebenem, krajinu divokých lesů a neprostupných údolí. Vstupní branou do oblasti je chilské město Puerto Montt, odkud do parku vede legendární cesta Carretera Austral. Tuto šotolinovou autostrádu dal budovat generál Pinochet v naději, že tak propojí sever Chile s jihem. To se mu ale podařilo jen částečně, neboť pomalou Careteru Austral na několika místech přerušují hluboké fjordy.
Fotky z Patagonie |
Národní park Pumalin drží jeden primát: jedná se o jeden z největších privátních parků na světě, který založil nedávno zesnulý zakladatel firmy North Face, Douglas Tompkins. Tento dobrodruh a častý návštěvník a obdivovatel Chile koupil v roce 1991 ranč Reñihué a postupně ho zvětšil až na dnešních přibližně 3000 km².
Stejně jako byl mořský kajak oblíbeným způsobem cestování Douglase Tompkinse, i my jsme se vypravili na čtrnáctidenní plavbu na mořských kajacích podél pobřeží. Naše trasa začala ve vesnici Hualaihué a kolem ostrovů jsme směřovali fjordem Comau o Leptepu k hradbě hor, zvedající se přímo z moře do dvoukilometrové výšky. Hlavní hřeben And tu není od pobřeží dál než několik kilometrů a tuto kompaktní hradbu prorážejí jen dva úzké boční fjordy Quintupeu a Cahuelmo. Objevili jsme tu nádherná místa na táboření a našli absolutní klid a panenskou přírodu. Plavbu, kterou jsme si zpestřili průzkumem fjordů, koupelí v termálech nebo degustací skvělých mušlí, jsme zakončili v městečku Hornopirén.
Království ledu, kam putují lidé z celého světa
Národní park Los Glaciares je nejvýznamnějším národním parkem Patagonských And na území Argentiny. Park leží při hranicí s Chile, nedaleko městečka El Calafete. V Los Glaciares najdeme unikátní krajinu, kterou odedávna formovaly ledovce, jež ve shodě s jeho jménem dosud pokrývají více než polovinu jeho území. Největším ledovcem v parku je 50 km dlouhý obr Upsala, který bohužel v dnešní době značně ubývá. Naopak ledovec Perito Moreno, ležící nedaleko města El Calafate, v současnosti roste.
Z bezpočtu patagonských ledovců se největší popularitě těší právě Perito Moreno. Ve vodách jezera Lago Argentina končí 4 kilometry široký a 32 kilometrů dlouhý ledovcový splaz, za jehož krásou sem putují lidé z celého světa. Z bezpečí vyhlídkových plošinek můžete zblízka pozorovat hru modrých odstínů kontrastujících se zelení pabuků a šedou barvou jezera. Díky pohybu ledovce se z jeho 40 metrů vysoké hradby neustále se hřmotem odlamují obrovské kusy ledu, takže se návštěvníci ani chvilku nenudí.
Ledovec Perito Moreno
Izolovaný argentinský park Los Glaciares dosud stále ještě odolává masivnímu náporu turistů, kteří se do jižní Ameriky vydávají s batohem na zádech. Milovníci pěší turistiky směřují do městečka El Chaltén, které je vstupní branou k nejkrásnějším trekingovým trasám.
Cesta pod nejznámější věže a ikony Jižní Ameriky „Cerro Torre“ a „Fitz Roy“ nám zabrala čtyři dny relativně snadného trekkingu. Nezapomenutelné byly zejména ranní rozbřesky, kdy jsme po nočním výstupu k vyhlídce pozorovali rudě nasvícené skály.
Krajem lam a skalních věží
Patagonský národní park Torres del Paine jako by ležel na samém konci zeměkoule. Z jedné strany ho obklopují hluboké fjordy ústící v Tichém oceánu a ze strany druhé se táhnou nekonečné jihoamerické pampy s pasoucími se stády lam a koní. Vysoké žulové věže rostou přímo z blankytně modrých jezer, po jejichž hladině tu a tam plují obrovské ledové kry. Vzduchem se prohánějí majestátní kondoři a stromy lenga, bičované neustálými větry, statečně vzdorují nepříznivému klimatu.
Pro většinu cestovatelů je vstupní branou do parku i do celé oblasti chilské město Puerto Natales, ale dostanete se sem i z argentinského El Calafate. Hlavní aktivitou v parku je pěší turistika – můžete se vydat na kratší denní výšlapy nebo zvolit několikadenní trek kolem proslulých věží. Z bezpočtu pěších tras patří mezi dvě nejoblíbenější osmidenní okruh kolem věží a o něco kratší túra, zvaná „dvojité vé.“
Skalní jehla Cerro Torre
Horský potok v Los Glaciares
Krajina v okolí El Calafate
V parku jsme pěší turistikou strávili necelý týden a prošli jsme nádherné trasy vedoucí lesy i podél jezer. Mezi nejkrásnější místa patří údolí Vallé Francés nebo vyhlídka na typické tři věže, zvaná Mirador de Las Torres. Na trasách leží několik krásných tábořišť, která jsou zdarma nebo za malý poplatek. Kdo se nechce vláčet se stanem na zádech, může se ubytovat pod střechou v některém z levnějších hostinců zvaných hostería, k dispozici jsou však i přepychové hotely.
Na konci světa
Na samém jižním cípu Patagonie najdeme souostroví zvané Ohňová země. Ačkoliv by tento název mohl vyvolávat hřejivé představy, s daleko větší pravděpodobností tady budeme mrznout, než bychom se potili. Pravidelné bouře bičující pobřeží i vrcholky And po sobě zanechávají stopy v podobě pokroucených větví zakrslých stromů.
Je to země extrémů, což zdaleka neplatí jen o zdejším proslulém počasí. Argentinská Ushuaia se pyšní přívlastkem nejjižnějšího města světa (i když chilské Puerto Williams leží ještě o kousek dál na jih) a najdeme tu i nejjižněji položený národní park světa, Tierra del Fuego. Ne nadarmo místní přezdívají této oblasti „Fin del Mundo“, neboli „konec světa“. Spousta návštěvníků bere ke své škodě návštěvu Ushuaia jenom jako přestupní stanici při cestě na Antarktidu, přitom rozhodně stojí za to vypravit se sem a okolí pořádně prozkoumat.
Zatímco centrum Ushuaii je veskrze turistické místo se spoustou obchůdků a skvělých restaurací, hned za jeho branami začíná skutečná divočina hor, jezer a dravých řek. My jsme navštívili národní park Tierra del Fuego s pralesy pabuků a množstvím divokých zvířat, podnikli několikadenní túru přes sedlo Oveja vedoucí nádherným údolím Andorra s pasoucími se koňmi, navštívili jsme obrovskou kolonii tučňáků a přímo z okraje Ushuai vystoupali k ledovci Martial.
Může se hoditDoprava
Kdy jet
Ubytování
Užitečné weby
Jak si cestu zajistit Cestovat můžete bez problému sami, na „vlastní pěst“, Patagonie je z hlediska kriminality poměrně bezpečná destinace; problémem někdy bývá komunikace, protože většinou se dorozumíte jenom španělsky. Zájezdy do Patagonie zajišťuje několik tuzemských cestovních kanceláří (například Adventura nebo Firotour), Dovolenou na míru zajišťuje například CK Inspira - www.VIPholiday.cz, kombinaci Patagonie s návštěvou Antarktidy nebo Falklandských ostrovů najdete na www.Polarnicesty.cz. |
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
