Ötztalské Alpy se rozkládají se převážně na rakouském území, ale přibližně jednou třetinou své rozlohy zasahují i do Itálie. Svahy pokrývá velké množství ledovců s úctyhodnou rozlohou 350 km2, které Ötztalské Alpy řadí k nejmohutněji zaledněným pohořím Východních Alp. Najdeme zde celkem 130 vrcholů, které přesahují magickou hranici 3000 m.
Vypravili jsme se k pomezí Rakouska a Itálie, na unikátní horské svahy a ledovcové oblasti, které před dvaceti lety vydaly tělo i tajemství Ötziho, muže z ledu.
Pot, sněhová vánice a horké slunce
Do Söldenu přijíždíme kolem půl desáté. Bezkonkurenční výhodou zdejších parkovišť je absence parkovacích poplatků a vynikající dopravní obslužnost regionu s pravidelnými autobusovými linkami, které zajíždějí do výše položených vesnic a údolí.
Výchozím bodem treku jsme zvolili horské letovisko Vent v nadmořské výšce asi 1900 m n.m. Cesta k monumentální chatě Martin Bush Hütte je pohodlná a široká, ale je chladno a trápí nás dešťové přeháňky.
Nakonec zahajujeme stoupání k výše položené chatě Similian Hütte. Po čtvrté hodině odpolední ale začíná silně sněžit a foukat nepříjemný nárazový vítr. Situace se nemění ani v noci a dopoledne následujícího dne. Nestačíme žasnout. Před chatou leží minimálně 20 až 30 cm čerstvého sněhu a v návějích je víc než metr. A stále hustě sněží a vítr se ne a ne utišit.
Plánovali jsme cestu na vrchol Similaunu a pak k památníku Ötzi pod Fineil Spitze. A pokračovat dále k Hochjoch Hospitz. Ale musíme sestoupit stejnou cestou a naše plány doznávají značných trhlin. Nejenže Similaun a Fineil Sp. zůstanou tento rok nepokořeny, ale i místo nálezu legendárního muže z ledu si budeme muset prohlédnout jindy.
Cesta z Ventu k Martin Bush Hutte
Mumie, která změnila svět
Hory ukrývají mnohá tajemství. Když v druhé polovině září roku 1991 obletěla svět zpráva o nálezu mužské mumie pocházejícího z doby bronzové, fantazie čtenářů novinových sloupků pracovala naplno. Život v Ötztalských Alpách najednou na krátký čas začal běžet rychleji.
Tělo našli 19. září 1991 manželé Simonovi západně od vrcholu Similaun ve výšce 3 606 m na hlavním alpském hřebeni v místech kudy prochází italsko-rakouská hranice.
Po prvním ohledání se domnívali, že to je zmrzlý horolezec a proto kontaktovali horskou službu. Teprve po odborném prozkoumání v Innsbrucku se potvrdila, že je to jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů na světě.
Ötzi, jak byla mumie pojmenována, byl v ledu zakonzervován přibližně 5 300 let, jsou to pozůstatky muže, který zemřel ve věku přibližně 30 až 40 let. Vedou se spekulace o tom, proč se vydal do těchto nehostinných končin. Teprve v roce 2003 byla publikována zpráva vypovídající o zákeřné vraždě a zastřelení zezadu. O svůj život pravděpodobně bojoval s dalšími čtyřmi lidmi.
Tuto domněnku potvrzuje rozbor DNA krve, která ulpěla na jeho zbraních nalezených u těla. Rozbor Ötziho DNA ukázal ještě na jednu pozoruhodnost. Jeho genetická informace se liší od všech známých variant DNA, které se vyskytují v současné populaci. Nabízí se tedy otázka. Byl legendární muž z ledu neplodný?
Nech sa páči
Tolik o mumii. My ale pomalu sestupujeme a opocené brýle nám v červencové sněhové vánici namrzají zevnitř. Jsme trochu zklamaní, ale odpoledne si užijeme skvělou koulovačku na terase chaty Martin Bush, kde stolky a lavičky pokrývá více než 30 cm čerstvého sněhu.
Druhý den se probouzíme do nádherného a sluncem prozářeného dne. Po vánici zůstal jen jiskřivý sníh, obloha je bez mráčku. Ohříváme předvařený čaj a začínáme sestupovat do Ventu.
Zasněžená terasa a stoly u Martin Bush Hutte
Sníh je po noci zmrzlý a jde se skvěle. Předpověď na další dny není vůbec špatná a tak z Ventu pokračujeme kolem hotelu Rofen na chatu Hochjoch Hospitz. Cesta v závěrečné fázi stoupá po uzounké, místy exponované a lany zajištěné stezce nad divoce zaříznutým a hlubokým kaňonem.
Na chatě si objednáváme večeři a jak tak sedíme u stolu a probíráme zážitky z posledních dvou dnů, přisedá k nám servírka a místo němčiny z jejích úst zazní uchu lahodící slovenština. Probíráme život, podmínky v horách a tak nějak se tu začínáme cítit jako doma.
Polévka byla skvělá, a když vracíme prázdné misky, nestačíme věřit vlastním očím. "Nech sa páči!" a na stole před námi leží talíř s kopcem brambor a dva kuřecí řízky s oblohou. Vracím prázdný talíř a mám dost. "No, počkaj", reaguje servírka, "ještě donesu desert." A za chvíli už mám před sebou talíř s palačinkou plněnou zmrzlinou a šlehačkou.
Romantika o samotě
Bradenburger Hause, nejvýše položená chata v Ötztalských Alpách, je na skalním ostrohu nad ledovcem Kesselwandferner pod vrcholem Dahmain Spitze (3 401 m). Cesta k chatě je vyšlapaná a člověk by snadno podlehl iluzi, že je to cesta bez rizika.
Přesto a nebo snad právě proto je dobré pamatovat na pravidla bezpečného pohybu v ledovcovém terénu. Nad chatou se už vypíná snadno dosažitelný 3 401 m vysoký vrchol Dahmain Spitze.
Branderburger Hause
Kopec je zajímavý hlavně ideální polohou pro pozorování západu slunce a neopakovatelným kruhovým rozhledem. Plán romantické procházky a pozorování západu slunce ale opouštíme velmi rychle.
Společně s námi totiž přišla na chatu asi dvacetičlenná skupina vedená horskými vůdci. Rádi bychom si alespoň na chvíli užili samoty a tak dáváme přednost odpolednímu, asi třicetiminutovému výstupu na vrchol a nádherným kruhovým rozhledům na skalnaté vrcholy a třpytivě lesklá ledovcová pole pod námi.
Ostatně svahy hor ozářené zapadajícím sluncem, je možné pohodlně pozorovat i z terasy chaty, která slavila den před naším příchodem 100 let od svého prvního otevření. Je to i nejstarší chata v Ötztalských Alpách a snad právě proto tam nejsou sprchy ani tekoucí teplá voda.
Hory ozářené zapadajícím sluncem od Brandenburger Hause
Minuta musí stačit
Od Brandeburger Hause pokračujeme přes ledovce, morény, rozkvetlé alpské louky kolem Vernagt Hütte na největší, nejluxusnější a tady turisty nejnavštěvovanější chatu oblasti, na Breslauer Hütte pod druhým nejvyšším vrcholem Rakouska.
Všude je spousta lidí a všeobecně příjemná rodinná atmosféra předchozích chat, kam přicházeli jen skalní vysokohorští turisté a horolezci je ta tam. Na chatě právě probíhala rekonstrukce sociálních zařízení. Naprosto nejšílenější byly sprchy s poplatkem 4 eura.
Vrchol nejvyšší
Královnou zdejších hor je trojvrchol zvaný Wildspitze, která vrcholí v oblačné výšce 3 770 m n.m. Je nejen nejvyšším vrcholem pohoří, ale po Grossglockneru i druhou nejvyšší horou Rakouska. Předpověď počasí je vynikající. Vstáváme před pátou hodinou ranní a po vydatné snídani zahajujeme výstup na vysněný vrchol.
Cesta není příliš složitá. Příjemně stoupá přes kamení a sněhová pole na ledovec pod sedlo Mitterkar Joch. Před prudkým stoupáním oblékáme sedáky a obouváme mačky. Vlastní stoupání do sedla Mittekar Joch skýtá asi největších technických obtíží z celé cesty k vrcholu. Sklon svahu vysněženého kuloáru dosahuje místy až 45°.
Stoupání na Wildspitze
Vpravo je po skalkách natažené ocelové lano. Sníh je ale po ránu zmrzlý a tak se stoupá skvěle. Další cesta podchází několik vrcholů v hřebeni vedoucím k Wildspitze a přes několik trhlin začíná stoupat k vrcholovému kříži. Posledních asi 20 nebo 30 metrů je potřeba lézt po skalkách nepříliš vysoké obtížnosti.
Výhled je naprosto úchvatný. Kdo by ale hledal samotu nebetyčných hor, má jednoduše smůlu. O místo v závětří se dělíme s dalšími skoro třiceti lezci. K chatě se vracíme stejnou cestou.
Závěr
Ötztalské Alpy jsou nádherné a poskytují nepřeberné možnosti aktivního trávení volného času. Snad největší výhodou velmi atraktivního pohoří je jeho snadná dostupnost, promyšleně vybudovaná infrastruktura a dostatek horských chat a ubytoven které poskytují pohodlné ubytování i chutného stravování.
Není bezpodmínečně nutné zdolávat zaledněné vrcholy a hnát se za sportovním výkonem. Na své si jistě přijdou jak cyklisté, vysokohorští turisté, tak i milovníci památek a rodiny s dětmi. Stačí jen mít oči otevřené a chvíli hledat.
může se hoditDoprava: Ubytování a stanování: Martin Busch Hütte Similaun Hütte Hochjoch Hospiz Brandenburger Hause Breslauer Hütte Celkové náklady pro dvě osobyUbytování na chatách, jídlo, pití, jídlo na cestu domů a jedna večeře v údolí, hygienické potřeby: 394€ Doporučené vybavení: Mapy: Vhodná doba pro návštěvu: |
