KLADNÉ BODY
Chorvatské pobřeží a ostrovy vynikají svojí pestrostí a členitostí, a to i ve světovém srovnání. Na světě je jen málo míst, která mohou nabídnout takovou kombinaci teplého moře, přírodních krás, kulturně-historických a architektonických zajímavostí. Poměrně snadná přístupnost i autem nebo autobusem a jazyková spřízněnost přispívají k tomu, že Chorvatsko se znovu stalo hlavním cílem cest českých turistů k moři. Po deseti letech svobodného cestování se stále více našich lidí na Jadran vrací poté, co poznali různá moře a pobřeží dále v Evropě i ve světě. I pro Chorvaty jsou Češi, resp. Čechoslováci, tradičními návštěvníky, kteří mezi světovými válkami mnohde na ostrovech i na pobřeží položili základy cestovnímu ruchu a mořským letoviskům.
V Chorvatsku je naštěstí (na rozdíl od jiných přímořských zemí) jen málo míst, která byla poničena masovým cestovním ruchem. Velké koncentrace ubytovacích komplexů, tak známé z ostatních evropských pobřeží, na ostrovech skoro nejsou. A pokud výjimečně ano, mají přívětivější tvář a lidský rozměr (Bol, Supetar, Mali Lošinj). Hotely a další turistická zařízení jsou téměř vždy součástí příjemného historického městečka. Moře je téměř bez výjimky čisté.
Chorvatsko je navzdory nedávnému válečnému konfliktu jednou z nejbezpečnějších evropských zemí. O ostrovech to díky jejich izolaci platí dvojnásob. Místní lidé jen zřídka zamykají auta a domy. Ve světě i u nás je na vzestupu aktivní dovolená. Ostrovy jsou ideální pro aktivní dovolenou – jachting, potápění, pěší turistiku a cykloturistiku v kombinaci s dopravou lodí mezi ostrovy nebo pobytem na lodi, apod.
ZÁPORNÉ BODY
Na chorvatském pobřeží a ostrovech nenajdeme široké, kilometry se táhnoucí písečné pláže s pozvolným přístupem do vody (které patří k představě mnoha lidí, zvláště rodičů menších dětí, o dovolené u moře). Písečné a oblázkové pláže na ostrovech jsou, ale menší, ukryté v zátokách nebo mezi skalisky. Jinde je vstup do vody často z útesů, skalních bloků anebo – v civilizaci – z upravených betonových plošin.
Na Jadranu téměř neuvidíme silný příboj vysokých, dlouhých a táhlých vln, jaký je typický pro pobřeží oceánu. Moře je většinou klidné a pokud se někdy rozkatí, vlny bývají kratší a méně pravidelné.
Chorvatsko nechce být levnou turistickou zemí. Ceny se blíží těm v západní Evropě, některé potraviny v obchodech jsou ještě dražší.
OSTROVNÍ ČÍSLA A FAKTA
Počet všech ostrovů a ostrůvků je 1185. O množství a členitosti ostrovů svědčí fakt, že celková délka pobřeží všech chorvatských ostrovů (4057 km) je delší než součet délky pevninského pobřeží (1778 km) a délky vnitrozemských hranic Chorvatska (2028 km).
Největším chorvatským ostrovem je Krk s rozlohou 409 km2. Druhý a třetí největší jsou Cres (404 km2) a Brač (395 km2). Nejdelším ostrovem není Dugi otok (Dlouhý ostrov), jak bychom mohli soudit z názvu, ale Hvar – 68 km. Nejvyšší je ostrov Brač; jeho nejvyšší bod – Vidova gora – dosahuje 779 m n. m. „Nejzelenější ostrov“ je Mljet – lesy pokrývají 75% jeho plochy. Ostrovem s nejdelším slunečním svitem je Hvar, kde slunce svítí průměrně 2718 hodin v roce. Nejčlenitější ostrovní skupinou nejen v Chorvatsku, ale v celém Středomoří jsou Kornatské ostrovy, kde je na ploše 40×15 km na 150 ostrovů.
Na území ostrovů jsou tři národní parky (Brijuni, Kornati a Mljet) a řada přírodních rezervací (z nejvýznamnějších Modrá jeskyně na Biševu, zátoka Telašćica na Dugém otoku, atd.).
Některé z ostrovů byly donedávna nepřístupné; Brijuni byli Titovou letní rezidencí, Vis a Lastovo vojenskými základnami.
LIDÉ A JEJICH ZVYKY
Na chorvatských ostrovech žije 130 000 obyvatel, to je asi o 40 000 méně než na počátku století. Mnoho lidí odešlo na pevninu za lepšími životními podmínkami a infrastrukturou. Nyní však k místním v sezóně přibývají desetitisíce turistů. V osídlení i využití cestovním ruchem jsou velké rozdíly. Nejvíce lidí žije na Korčule (17 000 obyvatel). Naproti tomu je ostrov Kornat a stovky dalších, menších ostrovů bez stálého osídlení. Nejvíce turistů jezdí na ostrovy v Kvarnerském zálivu – Krk, Lošinj a Rab a na dalmatský Brač a Hvar.
Na mnohých ostrovech je dodnes živá tradice různých svátků a her. Jsou zrcadlem bohaté minulosti ostrovů a často mají řecký nebo římský původ. Každé léto se na Korčule koná tradiční rytířská hra se zpěvy „Moreška“ v upomínku na někdejší turecké útoky na ostrov. Na Iži probíhá „Ižska fešta“, která vrcholí korunovací „krále ostrova“. Na mnohých ostrovech se díky jejich izolaci udržely drobné lidové zvyky, které nejsou popsané v žádném průvodci, a přitom nás překvapí.
DOPRAVA
Na ostrovy jezdí trajekty nebo linkové lodě většinou provozované společností Jadrolinija z měst na pobřeží, jen ostrovy Krk a Pag jsou s pevninou spojeny mostem. Na ostrovy pevnině blízké a více osídlené jezdí trajekty několikrát denně, na vzdálenější často jen jednou denně – ráno. Spojení linkovými loděmi mezi sousedícími ostrovy navzájem je sporadické; pokud vůbec existuje, tak třeba jen jednou či dvakrát za týden.
Ideálním způsobem kombinace dopravy a cestování po ostrovech s nejlepším poměrem výkonu a ceny je plavba na jedné z tradičních velkých jachet, které jsou pro Jadran typické. Lodě jsou vybaveny pro pobyt dvaceti až třiceti osob. Spí se ve dvou nebo třílůžkových kajutách, často s palandami, v podpalubí (někdy je i několik kajut na horní palubě). Sprchy a záchody bývají společné. Chorvatský kapitán, který je většinou i majitelem lodi, velí posádce složené z kuchaře a 1 – 2 plavčíků (ti se v době jídla změní ve stevardy). Loď pluje většinou silou motoru, za příznivého větru posádka vztyčí plachty. Plavba nevyžaduje zvláštní dovednosti, ale není vhodná pro lidi vyžadující pohodlí a komfort za každých okolností. I když se trasa plavby kvůli povětrnostním podmínkám může změnit, trvejte při výběru podobné cesty na přesném plánu plavby (mělo by být dost času na koupání, prohlídku zajímavých míst i na ostrovní turistiku). Výhodou je stálá přítomnost českého průvodce na lodi. České cestovní kanceláře nabízejí i plavby specializované (pro cykloturisty, potápěče, nudisty apod.). Cena týdenní plavby včetně stravy je 10 – 14 tis. Kč.
Mezi ostrovy lze cestovat i na malých, sportovních plachetnicích, které můžete najmout už v Česku anebo v některém z chorvatských přístavů, s kapitánem anebo sami (máte-li kapitánské zkoušky). Na osobu a týden nájmu počítejte nejméně s 13 000 Kč bez jídla a přístavních poplatků.
Plavba na lodi je zážitkem už sama o sobě; navíc nám umožní poznat nejen známá místa a hojně navštěvované turistické atraktivity, ale i odlehlé ostrůvky, na které se prostě jiným způsobem dopravit nelze. Jen tak můžeme mít pro odpolední koupel v moři na pár hodin vlastní, soukromou zátoku s průzračnou vodou, jen tak se můžeme každý večer po zakotvení projít po jiném městečku na jiném ostrově. Domů se pak vrátíme plni dojmů a prožitků, jaké suchozemec cestující běžnými způsoby nemůže nikdy získat.
SLUŽBY
Obchody i směnárny mají často dlouhou polední přestávku, obchody bývají otevřeny do pozdního večera. Zásobování funguje dobře. Řada směnáren mění české koruny, takže není nutno provádět „mezisměnu“. V malých ostrovních přístavech bývá jediná směnárna na místní poště. V kurzech jsou jen malé rozdíly. Na každém obydleném ostrově jsou kartové telefonní automaty, signál GSM sítě je většinou dobrý. Bankomaty jsou jen ve větších městech. Mezi Českem a Chorvatskem platí (léto r. 2000) vzájemná dohoda o bezplatném poskytování akutní léčebné péče. Pojištění léčebných výloh tedy na rozdíl od jiných zemí není nutné.
UBYTOVÁNÍ
Na většině obydlených ostrovů se nabízí ubytování v soukromí, jehož cena je kolem 400 Kč na osobu a noc. Ve většině sídel jsou turistická informační střediska, která ubytování profesionálně zprostředkují. Na velkých ostrovech jsou kromě privátů hotely a kempy. Zajistíte-li si pobyt v hotelu nebo kempu, případně na lodi už doma, neuděláte chybu.
KDY JET?
Ceny na ostrovech jsou vyšší v červenci a srpnu, kdy je nejvyšší sezóna. Mimo sezónu je i příjemnější cestování, všude je méně lidí (v přístavech i na hraničních přechodech). Nemusíte-li jet o prázdninách, dejte přednost září nebo červnu. Na cykloturistiku nebo pěší turistiku po ostrovech je ideální i květen (ostrovy jsou v květu) a první polovina října (vinobraní). I v tomto období ještě bývá voda dost teplá na koupání.
 Dobrinj na ostrově Krk |
 Hvar patří k nejnavštěvovanějším jadranským ostrovům. I tady vás ale nečekají velké hotelové komplexy. |
 Ostrov Korčula leží západně od poloostrova Pelješac. |
 Pláž na ostrově Brač. |
 Ostrov Rab leží u severní části chorvatského pobřeží. |
