Omývaný vodami Baltského moře je Møn regionem vody a větru, které tu vymodelovaly fantastickou krajinu. Nejvíc se příroda vyřádila na východě ostrova, kde najdete křídové útesy Møns Klint. Ty jsou pozůstatkem vápenitých lastur prehistorických mořských živočichů, které se po miliony let usazovaly na dně oceánu a na konci doby ledové před ca 11 000 let byly vyzvednuty nad hladinu moře. Bělostné skály se zvedají proti modrému nebi do výšky až 128 metrů.
Zážitkem je sestup po 497 příkrých schodech vedoucích od geologického centra Møns Klint až dolů na pláž. Bílé, oblé kamínky tu pokrývají světlý písek a lehce rozpustná křída barví do mléčně tyrkysové barvy nejen zhruba 100 metrů široký pruh moře, ale i mělké laguny pod křídovým masivem. A ten je díky erozi v neustálé proměně. Už slavný Hans Christian Andersen si v roce 1852 do svých cestovních poznámek napsal, že pokaždé, když křídové útesy navštíví, najde kulisu, jako by tu byl poprvé.
Někdy ta proměna jde ale až moc rychle. Třeba v roce 1988, když se odlomil 140 metrů vysoký útes Sommerspiret. V roce 2007 se po vydatných deštích na pláž zřítilo neuvěřitelných 500 000 tun křídy! Jelikož si moře každoročně bere 15 centimetrů pobřeží, nezbude za 30 000 let z báječného divadla přírody vůbec nic.
Ostrov Møn a jeho šest kilometrů dlouhé křídové útesy jsou kvůli relativní blízkosti k hlavnímu městu Kodani jednou z nejnavštěvovanějších zajímavostí Dánska. Kdo hledá úplnou samotu, ten by sem měl dorazit brzy ráno. Ale davy jsme tu přesto hledali marně. Počet ubytování na ostrově je totiž omezen a tak i my jsme při rezervaci v říjnu našli na červenec následujícího roku už poslední pokoj. Jak je vidět, na masový turismus existuje i překvapivě jednoduchý recept: omezený počet lůžek.
I proto je největší devizou Dánska někdy až zarážející klid. Hlavním faktorem jsou sami Dánové, které jsme zažili jako poklidný a kultivovaný národ. Ztrapnit se v Dánsku tedy můžete hned na několik způsobů: na silnici troubením, najížděním či agresivním předjížděním, ve společnosti pak chlubením se majetkem či úspěchem a na ulici pak zcela určitě hlučným chováním. A tak ve snaze nebýt v Dánsku za blbce už druhý den víceméně všude jen šeptáme.
Poklidná je i naše hotelová snídaně s domácími houskami, konvičkou čaje oblečené do šatů a tichou kulisou barové hudby Ameriky padesátých let. Klid vládne i u nejmenšího zámečku Dánska Liselund Slot. V romantickém parčíku s vodopády a leknínovými jezírky rád sedával a psal i pohádkář Hans Christian Andersen.
Absolutní klídek vládne i na liduprázdné pláži Ulvshale Strand, kde je písek tak bílý a voda tak tyrkysová, že to tu připomíná Karibik. Na Ulvshale Beach je moře tak mělké a pláž tak široká, jako by jí příroda vyrobila speciálně pro rodiny s malými dětmi. Pokud tu vydržíte do tmy a zadíváte se na noční oblohu, pochopíte, proč ostrov Møn v roce 2017 obdržel jako první dovolenková destinace severní Evropy oficiální titul Dark Sky Park za nerušenou noční tmu. Bez světelného znečištění tu můžete obdivovat tisíce hvězd, zatímco v hlavním městě Kodani jen necelou stovku!
Stejně jako na ostrově Møn je i na sousedním ostrově Nyord většina plochy přírodně chráněným územím. Z rozhledny hned u příjezdní silnice je nerušený výhled na rozsáhlá slaniska, která jsou eldorádem vodních ptáků. Odsud je vidět i malinká a zároveň jediná osada ostrova: pitoreskní rybářská vesnička Nyord Sogn.
Kdo se chce podívat, jak se v Dánsku žilo před dvěma staletími, má tady perfektní příležitost. Ve vesničce to působí tak idylicky, jako bychom procházeli živým skanzenem. Barevné hrázděné domy přikryté doškovými střechami se krčí pod korunami jabloní, zatímco v zahradách štěbetají hejna kachen a hus a v předzahrádkách kvetou růže a nádherné topolovky. Skoro před každým domem vlaje na stožáru červenobílá Dannebrog, tedy dánská vlajka. Tu a tam stojí na ulice stolky s jablky, medem nebo použitou keramikou a vedle místo kasy bývá hrníček nebo miska.
Hlavní město ostrova Møn se jmenuje Stege a má čtyři tisíce obyvatel. V roce 1175 ho nechal na troskách hradu vystavět dánský král Valdemar I. Rybolov a obchod přinesly Stege enormní bohatství, což dokazuje i nádherně malovaná městská brána Møllenporten, která je jedinou dochovanou z původních třech bran.
Ostrov Møn byl osídlený odpradávna, o čemž svědčí megalitické hrobky. Většina jich padla za oběť zemědělství, ale ne všechny. Tři metry vysoká mohyla Øster Brøndehøj datovaná do doby bronzové ( 1700–500 př. n. l.), sice není největší ani nejznámější, ale určitě nejtajuplnější. Dodnes totiž není prozkoumaná!
Naší další zastávkou je půvabný svatostánek Elmelunde Kirke z 12. století, který je nejstarším kostelem ostrova. Interiér plný fresek působí jako obrázková knížka s výjevy z Bible pro tehdy negramotné ostrovany. Fresky namaloval neznámý umělec v 15. století do ještě vlhké omítky. To je důvod, proč obrazy září tak, jako by se tak stalo teprve včera. Kostelík Elmelunde Kirke hledat nemusíte, jeho sněhově bílá kostelní věž září v rovinaté krajině na hony daleko.
Pokud chcete ochutnat i něco z místní gastronomie, zastavte se v otevřené a veřejnosti přístupné farmě Møn Is, která je oblíbeným cílem pro rodiny s dětmi. Po prohlídce prostorného, vzdušného a čistého kravína se nejen děti můžou pomazlit s telátky nebo vyzkoušet jeden ze zajímavých workshopů. Hitem je přilehlá prodejna s pestrou škálou farmářských výrobků samozřejmě v bio kvalitě: od sýrů, masa, sladkostí, marmelád, medu, cereálií až po poctivou zmrzlinu. Třeba lékořicovou, protože ta chutná přesně jako Møn: po čerstvém vzduchu, svěží trávě a všudypřítomném moři.
Co byste neměli vynechat na ostrově Møn1. Křídové útesy Møns Klint a přilehlé Geo centrum |