Celý rok šetříme na pár dní dovolené a odkládáme peníze, abychom si mohli dopřát zasloužený odpočinek. Někdo míří do velkoměst, jiný do hor, většina Čechů však stále vyráží hlavně k moři.
O to větší bývá zklamání, když místo vysněného klidu narazíme na přeplněné pláže, lehátka obsazená ručníky od časného rána nebo dlouhé fronty u hotelových bufetů. Najít dnes místo, kde si člověk skutečně odpočine od davů, není jednoduché.
Úchvatné národní parky i plavání s velrybami. Vydejte se na ostrovy snů |
Přesto taková místa stále existují. Jedním z nich je australský Ostrov lorda Howa. Podle serveru InsideHook patří Ostrov lorda Howa k nejzachovalejším přírodním oblastem na světě. Leží uprostřed Tasmanova moře mezi Austrálií a Novým Zélandem a je domovem řady rostlin a živočichů, které se nevyskytují nikde jinde na Zemi.
Přestože je ostrov obydlený už od začátku 19. století, jeho ekosystém se téměř nezměnil. Ochrana přírody je totiž základem života místních obyvatel.
Dominantou je hora Mount Gower vysoká 875 metrů, jejíž vrchol pokrývá mlžný prales.
Jedinečnost zdejší přírody potvrzuje i Světový fond na ochranu přírody (WWF), který pro ostrov vytvořil samostatnou ekologickou kategorii nazvanou subtropické lesy Ostrova lorda Howa.
Sopečný původ ostrova připomínají strmé útesy i dramatické skalní útvary vystupující z moře. Dominantou je hora Mount Gower vysoká 875 metrů, jejíž vrchol pokrývá mlžný prales. Na ostrově roste 241 endemických druhů rostlin, z nichž 113 nenajdete nikde jinde na světě.
Kouzlo jako z Avatara. Stěny jeskyně svítí samy od sebe, může za to hlad |
Stejně unikátní je i místní fauna. Ostrov obývá přibližně 1 600 druhů suchozemského hmyzu a více než 60 procent z nich je endemických. Mezi nejznámější patří pakobylka Lord Howe Island Stick Insect, která byla v roce 1920 považována za vyhynulou. V roce 2001 však vědci objevili malou populaci tohoto vzácného druhu a zahájili jeho záchranný program.
Přibližně 85 procent rozlohy ostrova pokrývá původní les a většina území spadá do chráněné přírodní rezervace. Lidé tak využívají pouze malou část západního pobřeží, kde dnes žije kolem 380 stálých obyvatel.
Více než 400 turistů sem nesmí
Místní si dobře uvědomují, jak výjimečné místo obývají. „Úctu k přírodě nám vštěpují už od útlého věku, protože jsme správci tohoto prostředí,“ uvedla členka ostrovní rady Darcelle Matassoniová pro CNN.
Ostrov se snaží fungovat co nejšetrněji. Přibližně 80 procent elektřiny pochází ze společné solární sítě, obyvatelé důsledně třídí odpad, hospodaří jen na malé části území a část místní ekonomiky funguje na principu výměnného obchodu. Život na ostrově je ovšem drahý. Zásobování zajišťuje pouze loď, která připlouvá dvakrát měsíčně.
Nejznámější pravidlo se však týká cestovního ruchu. Ostrovní rada povoluje pobyt maximálně 400 návštěvníkům současně. Celkový počet lidí na ostrově tak nikdy nepřesáhne přibližně 800.
Právě kvůli tomuto limitu bývá o pobyt obrovský zájem a čekací listiny se mohou táhnout i několik let. Na ostrov se lze dostat pouze přímým letem z letiště v Sydney.
Po příletu čeká všechny návštěvníky důkladná kontrola. Speciálně vycvičení psi hledají v zavazadlech i na oblečení případné invazní druhy rostlin nebo živočichů, které by mohly zdejší křehký ekosystém ohrozit. Teprve poté mohou turisté vstoupit na ostrov a zapojit se do programů zaměřených na ochranu přírody nebo ekologicky vedených výletů.
OBRAZEM: Tyto památky UNESCO pravděpodobně brzy podlehnou klimatické změně |
Přestože místní obyvatelé chrání svůj domov už více než sto let, největší nebezpečí přichází zcela odjinud. Tasmanovo moře se od 60. let minulého století otepluje třikrát až čtyřikrát rychleji než činí celosvětový průměr.
Důsledkem je odumírání zdejších mlžných lesů i bělení korálových útesů, které tvoří přibližně devadesát původních druhů korálů. Budoucnost jednoho z nejzachovalejších ostrovů světa tak už nezávisí jen na jeho obyvatelích, ale také na tom, jak se lidstvu podaří zpomalit změnu klimatu.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
