Sice nemám oči jako rys, letiště vzdálené necelé tři kilometry však vidím docela dobře, tedy jeho vlající rukáv. Jak dlouho by mi trvalo dostat se tam po svých? Asi dlouho, většinu vzdálenosti je třeba uplavat.
Tak raději nastoupím do bílo-červeného letadélka. Vrtule hřmí, vzneseme se – a než se rozkoukám, přistáváme. Trvalo to minutu a půl.
Právě jsem totiž absolvovala nejkratší linkový let na světě. Není divu, že vystupuju s pusou od ucha k uchu. Pilot se také usmívá, na podobné reakce je zvyklý: kromě běžné agendy mívá na palubě letu z Westray na Papa Westray i turisty, kteří s ním letí jenom kvůli téhle raritce z Guinessovy knihy rekordů.
Každý ostrov má svého pošťáka a obchody jsou perfektně zásobené. Vynikají obrovskými mrazáky, pro případ, že počasí vyřadí trajekty.
