Je snad prokletá? To, jak vypadá dnes, se skoro tváří jako odpověď. Rozpadající se ruina, z níž se jako suchá kůže odlupují celé pláty dřevěné fasády a na denní světlo vyhřezává obsah jednotlivých podlaží, vyvolává oprávněný strach. Je jako odporná houba, která pohlcuje život a světlo ve svém okolí. Tak temně a nepatřičně působí.
Když se dozvíte, že přes šedesát let tato monstrozita fungovala jako sirotčinec a dětský domov, nechcete ani domýšlet, co se tu muselo odehrávat. Kapitoly z historie vám bohužel dají za pravdu – ten nelichotivý obraz nikterak nevylepšují. A přece, v roce 1899, kdy byla tato budova stavebně dokončena, patřila k nejluxusnějším stavbám Asie.
Turecká vláda se jednostranně rozhodla deportovat tisíce Řeků z Istanbulu a zabavit jejich majetky. A sirotci? Ať si táhnou též!
