zavřít
1 / 12
náhledy
Před dvaapadesáti lety, dne 20. října 1973, otevřela královna Alžběta II. jednu z nejznámějších staveb světa – Operu v Sydney. Její vznik provázely odvážné nápady, technické zázraky i politické spory. Dánský architekt Jørn Utzon ji navrhl jako sen o plachtách v přístavu – a z toho snu se stala ikona Austrálie i celé moderní architektury.
Autor: Profimedia.cz
Dánský architekt Jørn Utzon pózuje ve svém domě v Elsinoru v lednu 1957. Právě dostal telegram ze Sydney – jeho návrh na novou operu vyhrál mezinárodní soutěž. Z více než 230 návrhů z 23 zemí si porota vybrala právě jeho, a to až poté, co zamítnutý projekt znovu otevřel slavný architekt Eero Saarinen.
Autor: Profimedia.cz
Když vláda Nového Jižního Walesu vypsala soutěž na novou operu, chtěla dva sály – jeden pro 3 000 a druhý pro 1 200 diváků. Nikdo tehdy netušil, že vítězný návrh z Dánska navždy změní tvář Sydney i světové architektury.
Autor: Profimedia.cz
Základní kámen Opery v Sydney byl položen v březnu 1959. Místo plánovaných čtyř let ovšem výstavba potrvá čtrnáct let. A z rozpočtu sedmi milionů australských dolarů se stane astronomických 102 milionů.
Autor: ČTK
Spor o finance i detaily projektu přerostl v politickou krizi. Jørn Utzon nakonec v roce 1966 odchází ze stavby, zklamaný a bez zaplacení. K budově, která ho proslavila, se už nikdy nevrátil. Australští architekti převzali stavbu a upravili interiéry podle svých představ. Výsledek se v mnohém lišil od Utzonovy původní koncepce, ale město chtělo konečně vidět hotové dílo.
Autor: ČTK
Dne 28. září 1973 se v nové opeře konalo první představení. Ke slavnostnímu otevření však došlo až o necelý měsíc později, 20. října 1973. Před patnáct tisíc pozvaných hostů se postavila tehdejší britská panovnice Alžběta II. Mezi pozvanými nechyběli politici, umělci či tisíce Australanů, kteří na tento okamžik čekali čtrnáct let.
Autor: ČTK
Opera se stala neoddělitelným symbolem Sydney. Její střechy, inspirované plachtami lodí, se odrážejí v hladině přístavu a přitahují miliony návštěvníků ročně. Na ploše 1,8 hektaru stojí pět hlavních sálů, výstavní síň i restaurace.
Autor: SEN
Opera v Sydney je tradičním místem novoročních oslav. Jako v jedné z prvních zemích světa zde vítají Nový rok, vždy pompézním ohňostrojem či světelnou show, která se odráží v zálivu Tichého oceánu Port Jackson.
Autor: Reuters
Britská panovnice stála symbolicky u zrodu této ikonické památky. A ta na oplátku vzdala hold Alžbětě II., když zemřela. Den po jejím úmrtí, dne 9. září 2022, plachty jedné z nejznámějších staveb světa osvítil právě portrét královny.
Autor: Reuters
V tradici pokračoval i Alžbětin syn Karel III. Poté, co se stal panovníkem britské monarchie, navštívil také Austrálii a společně s královnou Camillou zavítali i do budovy Opery v Sydney.
Autor: AP
Po desetiletích nevole se Utzon dočkal pozdního uznání. V roce 2005 byla opera zařazena na seznam australského kulturního dědictví, o dva roky později i na seznam UNESCO – jako první stavba oceněná ještě za života autora.
Autor: Miroslava Sloupová, iDNES.cz
V roce 2017 začala šestiletá modernizace za 202 milionů australských dolarů. Zlepšila akustiku, techniku i zázemí. Opera tak vstoupila do 21. století s respektem k původnímu duchu i s vizí do budoucna. Dnes je Opera v Sydney víc než jen budovou – je symbolem odvahy, umění a lidské představivosti.
Autor: Miroslava Sloupová, iDNES.cz
