Stačí vám zde prožít chvíli a hned víte, jak je vám blízká. Ne, Lotyšsko už dávno není zaostalá země Východu. Naopak se velmi přiblížilo evropskému Západu a českému turistovi bude až nápadně připomínat jeho vlast. I proto si můžete Lotyšsko tak rychle zamilovat a vzhledem k podobné historii i snadno pochopit mentalitu místních.
Noblesa a šarm Rigy
Ideálním místem k seznámení s touto zemí je hlavní město Riga, kterému se mnohdy pro jeho noblesu a šarm přezdívá "malá Paříž".
Rigu založil už v roce 1201 německý kněz Albert von Buxhoeveden, který do těchto koutů světa doplul coby křižák se snahou obrátit místní obyvatele na křesťanskou víru. I proto tu byla v historii silná vrstva německy mluvících obyvatel.
Až po roce 1709, kdy město ovládl ruský car Petr Veliký, se složení místních lidí začalo měnit. Do zdejších továren byli dováženi ruští dělníci, kterých postupně přibývalo. V 19. století se Rusové stali po Lotyších druhou nejsilnější skupinou a Němce odtlačili až na třetí místo.
Po první světové válce Lotyšsko získalo na čas nezávislost. Město prosperovalo, stalo se kosmopolitním centrem, azyl tu nacházeli uprchlíci z komunistického SSSR. Exulanti většinou pocházeli z aristokratických kruhů a městu dodávali noblesní styl.
Doba uvolněné atmosféry skončila na počátku druhé světové války. Nejprve město obsadili Němci, v říjnu roku 1944 se pak dostalo do područí sovětských vojsk. Během komunistické vlády, která trvala až do roku 1991, do Rigy dorazily stovky ruských dělníků.
Rusové dnes tvoří téměř 30 procent populace, a tak domluvit se jejich jazykem není problém. Informace v ruštině turisté naleznou na většině památek i na jídelních lístcích v restauracích. Lotyši však tenhle jazyk nemilují a s Rusy se většinou nestýkají. Před turisty se však snaží zachovat jednotu.
Kostel sv.Petra a Dům černých hlav na Radničním náměstí
Kolik co stojí
Byť tu mají ruské vlivy velkou váhu, je zbytečné mít před cestou do Lotyšska ostych. Země je stejně jako Česká republika od roku 2004 členem Evropské unie, služby jsou tu na vysoké úrovni, místní hotely patří k solidní špičce. Vyjma současného období, kdy se ve městě koná světový šampionát v ledním hokeji, se tu dá dvoulůžkový pokoj ve slušném hotelu v centru města pořídit za 40 eur (mírnější ceny hledejte v ubytování v soukromí).
S eurem tu však mnoho nepořídíte, v zemi se platí místní měnou lats (1 euro = 0,7 ls). A jedna dobrá rada: je lepší si malé množství eur vyměnit už na letišti, taxikáři sice cizí měnu přijímají, ale už na ni neradi vracejí. V centru je pak mnoho směnáren, které nabízejí solidní kurz.
Právě městské centrum je největším lákadlem Rigy. (Ale nenechte se zmást, slovem Centrs je v Rize označena čtvrť s největším nákupním střediskem.) V tom pravém centru najdete historické památky a také množství kaváren, kam místní chodí nejen na kávu, ale i na pivo.
Největší katedrála Pobaltí
Dominantou starého města je románská katedrála, s jejíž výstavbou se na příkaz zakladatele Rigy kněze Alberta von Buxhoevedena započalo už v roce 1211. Historiky je sice označována za největší katedrálu celého Pobaltí, ale ve skutečnosti působí velmi nenápadně a ani uvnitř nečekejte žádné rozmařilé prvky. Vinou protestantské tradice si uchovala střídmost a strohost.
Jednou z mála marnotratných "rozpustilostí" jsou varhany z roku 1884, které mají 6.768 píšťal a odborníci je považují za čtvrté největší na světě. Momentálně jsou však v opravě a velká část je ukryta pod lešením. I tak se rozhodně vyplatí kostel navštívit. Vstupné činí 1,50 ls, pro držitele studentské karty ISIC je to 0,50 ls.
Nedaleko katedrály pak můžete zhlédnout křížovou chodbu, jeden z pozůstatků někdejšího kláštera, prakticky 'za rohem' je i palác Petra Velikého či Rižské muzeum dějin a mořeplavby. Zde jsou k vidění modely lodí, mimo jiné i vikingských, které se v 9. století objevovaly v ústí řeky Západní Dvina. Tenhle vodní tok je dominantou Rigy, táhne se přes celé město až k Rižskému zálivu.
Pokud se při návštěvě Rigy rozhodnete k individuální prohlídce města, nevynechejte Památník svobody. Je to důležitý orientační bod, většina místních i turistů si právě zde dává sraz. Padesátimetrový štíhlý sloup je pro lotyšské občany symbolem boje za svobodu a nezávislost nad německou i sovětskou okupací. Na jeho podstavci je dokonce lotyšsky vytesáno "Za vlast a svobodu". Památník byl odhalen v roce 1935.
V blízkosti je i mnoho stylových restaurací. Za zmínku jistě stojí ta v ulici Tirgonu iela, jež navozuje atmosféru středověké krčmy a číšníci vás obsluhují za světel svíček ve starodávných oděvech. Na lotyšské poměry je tu trochu draho.
V centru města narazíte i na trhy nabízející typické lotyšské suvernýry
Do české hospody
Pokud byste místo dávných časů chtěli v Rize zavzpomínat na Česko, není to problém. Nedaleko dvou arén, kde se odehrává hokejový šampionát, sídlí hospoda s názvem "Sveiks, Šveik", v překladu "Ahoj, Švejku." Čepují tu české pivo (za 1 ls), na jídelním lístku mají i guláš. Jen pozor na polévku s knedlíky! Nedočkáte se totiž polévky s játrovými knedlíčky, ale v misce najdete opravdový houskový knedlík.
Do města vyražte i večer. Najdete tu spoustu podniků, diskoték a klubů, kde se dá skvěle strávit i celá noc. Možná až tady pochopíte, jak na tom Riga i celé Lotyšsko vlastně je. A jak nápadně se podobá Česku.
 Riga |
 Riga |
 Riga |
 MALÁ PAŘÍŽ. Největším lákadlem Rigy je její malebné centrum s palácem Petra Velikého a katedrálou ze 13. století. |
TYPICKÉ SUVENÝRY. V centru města narazíte i na trhy nabízející typické lotyšské suvernýry. |
Riga |
