Umně nakopnutý fotbalový míč zasáhl svatého Josefa do slabin, ten však nehnul brvou. Dále mlčky shlížel z mozaiky na pekelně řádící omladinu, která si čekání před bohoslužbou krátila kopáním do míče. Do hry se na chvíli zapojil i jeden z bíle přioděných ministrantů, čímž dokonale zvrátil poměry na pomyslném hřišti...
Na nevelkém nádvoří Visutého chrámu neboli křesťanského chrámu Al-Muallaká v centru Káhiry bylo toho pátku živo.
Na pestrobarevné mozaice, kterou zasáhl snad jen náhodou malý fotbalista, není Josef sám. Vsedě na oslu jej následuje Marie s Ježíšem v náručí. Všichni tři patrně přicházejí z Judeje, jejíž vládce Herodes nebyl výjimečnému novorozenci nakloněn.
Neboť, jak píše evangelista Matouš, ukázal se anděl Hospodinův ve snu Josefovi s tímto důrazným doporučením: „Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil.“
Josef poslechl, promptně odvedl své blízké do egyptského exilu a dobře udělal. V severovýchodním cípu Afriky zůstal až do Herodova skonu.
Podlehnete-li tedy vábení cestovních kanceláří a vydáte se po Vánocích do Egypta, nebudete první. Váš syn se vyhne nebezpečné chřipce a vy devastující atmosféře vánočních výprodejů, pokud však dobrovolně nenavštívíte rozlehlý káhirský bazar, kde vládne podobná atmosféra 365 dní i nocí v roce.
Sám Visutý chrám také není obyčejnou svatyní, základy konformisticky srostlou se zemí – pluje, visí totiž na ruinách dvou starých věží někdejšího opevnění. Podíváte-li se v jednom z koutů chrámu pod nohy, uvidíte hluboko pod sebe. První zmínky o kostele se objevily v 9. století, najdou se však i historici, podle kterých jde o stavbu o pět až šest set let starší.
VISUTÝ CHRÁM. Kostel leží v Káhiře a místní mu říkají Al-Muallaká. Připomíná, že Egypt není jen domovem muslimů, ale najdete tu i křesťanské památky. S Josefem i Marií do Káhiry přišel i malý Ježíš Kristus.
V pátek se modlíme všichni
Starobylý chrám vyzdobený vzácnými ikonami patří koptské, tedy původní egyptské křesťanské církvi, kterou podle tradice založil evangelista Marek osobně. Jistě jednoho koptského křesťana pak zná celý svět – bývalého šéfa OSN Butruse Butruse-Ghálího.
Sotva pár minut chůze od Visutého chrámu pak lze nahlédnout do prostor, kde podle legendy žil malý Ježíš v době, když tu jeho pěstoun Josef, povoláním tesař, našel práci na stavbě římských opevnění. Nad místem, kde Boží syn učinil první pozemské kroky, nyní stojí chrám svatého Sergiuse (Arabové mu říkají abú Sarga).
Přísné matrony a hbití kostelníci zde ostřížím zrakem dohlížejí, aby návštěvníci přicházeli k někdejšímu Josefovu bytu bez bot. Aby se nenakláněli přes zábradlí více, než je slušné. A aby kasičky nezůstaly prázdné – vzhledem k tomu, že v Egyptě se platí hlavně papírovými bankovkami, jsou matrony i kostelníci nuceni štědrost příchozích kontrolovat opticky.
Mimochodem, v obou křesťanských chrámech se toho dne – byl pátek – konaly hojně navštěvované bohoslužby. "Dnes je volno: muslimové, kterých je v Egyptě většina, světí pátek. Zdejší křesťané si také zvykli scházet se k modlitbě,“ vysvětluje čilý páteční provoz průvodce Tajmúr Marzúk.
Cikády ne, muezzin ano
"Jen pro ten dnešní den stojí za to žít,“ polozpíval, polorecitoval vemlouvavý český herec Oldřich Nový coby filmový Kristián sváděným ženám, které hypnotizoval vyprávěním o orientálně uhrančivé Káhiře. V egyptské metropoli tak podle představ cestovní kanceláře, pro kterou filmový svůdník pracoval v oddělení "Afrika–Orient“, co večer romanticky hlučí cikády a muezzinové zpívají tesknou píseň.
Tedy, pokud jde o cikády, ty se nyní ozývají snad někde na káhirském předměstí, pokud spíše nevolají o pomoc – moderní preparáty proti hmyzu dokážou mnoho. Lomoz pak v Káhiře, která i s přilehlými oblastmi čítá přes jedenáct milionů obyvatel, obstarávají především auta. Často tak stará auta, že by o předválečných časech opěvovaných Kristiánem mohla vyprávět.
To muezzinové z Káhiry rozhodně nemizí. Jejich hlasy se z jednotlivých mešit ozývají pětkrát denně. Právě tolik je denních modliteb, ke kterým muezzin svolává muslimy. A mešit v egyptském hlavním městě neubývá, ba naopak – město roste a s ním počet svatyň. Obyvatelé Káhiry se navíc dušují, že oni by prostě nepřipustili, aby je do mešit zval hlas ze zvukového záznamu, jak se děje v jiných muslimských zemích.
Školy vychovávající muezziny proto prosperují, neboť v islámském světě jde o džob vcelku perspektivní. Méně vzdělaní, mladí muezzinové si však musí přivydělávat tím, že vyučují egyptské školáky náboženství.
Ostatně, návštěva některé z velkých, elegantních káhirských mešit stojí za to nejen z hudebního hlediska. Strach z muslimů snad Evropany poněkud opustí poté, co zjistí, že se v mešitě nic zvláštního, ba podezřelého neděje.
Že Evropanky musí být zahaleny více, než jsou v teplém počasí zvyklé, pro tento účel navíc nafasují speciální župany s kapucí.
Že se návštěvníci musí zout, o boty však nepřijdou, neboť jim – je zvláštní služba uschová do botníku.
Že temperamentně znějící modlitby nevyzývají k násilí na j Evropanech, ale k větší oddanosti Bohu, kterého mají křesťané s muslimy společného.
Může se hoditDovolenou v Egyptě nabízí několik českých cestovních kanceláří. Týdenní pobyt lze pořídit už od 11.000 korun. Jedna egyptská libra vyjde v přepočtu asi na 4,2 české koruny. Pro představu: 1,5 l vody stojí dva až pět liber, za toaletu zaplatíte jednu libru. Mezi nejnavštěvovanější památky patří Luxor, pyramidy v Gíze , Kom Ombo, Edfú nebo Abú Simbel. Každý rok také přibývá Čechů, kteří se do Egypta jezdí potápět. |
