náhledy
Strmé horské svahy, hluboká údolí a desítky vodopádů padajících z norských skal. Flåmsbana nabízí během necelé hodiny jednu z nejmalebnějších železničních cest Evropy, při níž vlak překoná téměř 900 výškových metrů mezi fjordem a horskou planinou.
Autor: Profimedia.cz
Jedna z nejstrmějších železnic světa bez ozubnicového systému spojuje městečko Flåm s horskou stanicí Myrdal. Trať leží v norském kraji Sogn og Fjordane přibližně 216 kilometrů severozápadně od Osla.
Autor: Profimedia.cz
Trať se vine úzkým údolím řeky Flåmselvi, která spěchá z hor k fjordu. Voda doprovází cestující téměř po celou dobu jízdy.
Autor: Profimedia.cz
Za okny se střídají zelené louky, osamělé farmy a prudké skalní stěny. Čím výše vlak stoupá, tím divočejší norská krajina působí.
Autor: Profimedia.cz
Flåmsbana patří mezi nejstrmější železnice světa, které fungují bez ozubnicového systému. Vlaky tu spoléhají jen na přilnavost kol ke kolejím a několik nezávislých brzd.
Autor: Profimedia.cz
Stavba tratě začala už v roce 1923 a dělníci zde strávili více než šest milionů pracovních hodin. Tvrdé podmínky v horách tehdy znamenaly každodenní boj s počasím i nestabilním terénem.
Autor: Profimedia.cz
Velkou část trasy tvoří tunely vyražené přímo ve skále. Většina z nich vznikla ručně, často jen za pomoci kladiv a vrtáků. Celkem bylo na dvacetikilometrové trati vybudováno dvacet tunelů. Dohromady představují téměř čtvrtinu celé železnice.
Autor: Profimedia.cz
Historii vzniku železnice si mohou návštěvníci připomenout v železničním muzeu v městečku Flåm.
Autor: Profimedia.cz
Trať vede místy tak prudkým svahem, že silnice vedle ní musí překonávat výšku pomocí dlouhých serpentin. Železnice si přesto dokáže poradit s ještě strmějším stoupáním.
Autor: Profimedia.cz
Během druhé světové války byla železnice důležitá i pro nákladní dopravu. Německo tehdy tlačilo na její dokončení kvůli přepravě surovin potřebných pro výrobu hliníku.
Autor: Profimedia.cz
Osobní vlaky začaly po trati jezdit v roce 1941. Tehdejší parní lokomotivy potřebovaly na cestu mezi Flåmem a Myrdalem více než hodinu.
Autor: Profimedia.cz
Dnes zvládnou moderní soupravy stejnou trasu přibližně za padesát minut. Přesto si cesta zachovává pomalé tempo, které turistům dovoluje obdivovat okolní krajinu.
Autor: Profimedia.cz
Kolem kolejí padají z hor desítky menších vodopádů, které se po dešti ještě zesílí. V některých úsecích voda doslova stříká až k projíždějícím vlakům.
Autor: Profimedia.cz
Nejslavnějším místem celé cesty je zastávka u vodopádu Kjosfossen. Souprava zde na několik minut zastaví, aby si cestující mohli vychutnat hukot padající vody.
Autor: Profimedia.cz
Horní stanice Myrdal působí jako malá horská osada uprostřed pusté krajiny. Dříve zde žily rodiny železničářů a fungovala tu dokonce škola i obchod.
Autor: ČTK
Z Myrdalu pokračují vlaky dál po slavné trati mezi Oslem a Bergenem. Mnoho cestovatelů však tvrdí, že právě krátká Flåmsbana je největším zážitkem celé norské železnice.
Autor: Profimedia.cz
