Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

aktualizováno 
U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry vyvolávají. V posledních letech jsou však tyto pozůstatky ze železobetonu odhalovány pro turisty, ale také pro oživení národní paměti, píše agentura AFP.

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby hájili pět tisíc kilometrů pobřeží od Norska po jih Francie před ofenzivou spojeneckých vojsk. | foto: Profimedia.cz

Podzemní síť kasemat a tunelů je součástí Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby hájili pět tisíc kilometrů pobřeží od Norska po jih Francie před ofenzivou spojeneckých vojsk.

Oblast kolem Haagu byla považována za zvláště zranitelnou pro své rozsáhlé písčité pláže. V roce 1942 Hitler nařídil, aby bylo uprostřed dun a lesů vybudováno 870 pevnostních objektů, z nichž bylo dosud odhaleno 470.

Atlantický val

Část z nich dnes slouží jako zimoviště netopýrů, jiné jsou otevřeny pro veřejnost.

Smutné vzpomínky

V roce 2008 se dobrovolníci z Muzea Atlantického valu na předměstí Scheveningenu pustili do restaurování bunkru o deseti místnostech v lese nedaleko této lokality, aby přiblížili návštěvníkům všední den německých vojáků.

Tehdejší telefon, cedule v němčině varující jednotky, že „nepřítel naslouchá“, vlhké prostředí a omezený prostor vracejí návštěvníka o 75 let zpět.

Guido Blaauw, podnikatel, jehož koníčkem je druhá světová válka, koupil v oblasti Clingendael nedaleko centra města od vlády bunkr, kde měl kdysi rakouský nacistický pohlavár Arthur Seyss-Inquart, později popravený za válečné zločiny, vlastní podzemní útočiště.

Německý turista Sebastian Frank soudí, že tyto pevnostní objekty symbolizují...

Německý turista Sebastian Frank soudí, že tyto pevnostní objekty symbolizují část historie, které je třeba podívat se zpříma do očí, aby se už nikdy neopakovala.

Vchod do jedné z vojenských pevností z druhé světové války v nizozemské...

Vchod do jedné z vojenských pevností z druhé světové války v nizozemské provincii Zeeland

Těsně po válce, v době velkého nedostatku, Nizozemci odnášeli z těchto objektů dřevo a kabely. V následujících desetiletích byly objekty ponechány svému osudu. V některých z nich si hrály děti, jiné nizozemská vláda nechala za studené války přebudovat na tajné velitelské posty.

Pro mnohé však toto opevnění zůstává smutnou připomínkou německé okupace Nizozemska, vysvětluje Deirdre Schoemaker, mluvčí Evropské nadace pro dědictví Atlantického valu.

Podívat se historii do očí

V letech 1940 až 1945 Němci vyhnali z domovů více než 100 000 obyvatel Haagu a srovnali se zemí tisíce domů, sedm škol, tři kostely a dvě nemocnice, aby postavili opevnění. Bunkry navíc museli stavět Nizozemci nasazení na nucené práce a podílely se na tom i místní firmy, které doufaly v zisky.

Nikoho tedy neudivilo, že po osvobození města v květnu 1945 se obyvatelé Haagu rozhodli tyto bunkry pochovat pod pískem, aby tak zatlačili bolestnou historii, o níž nechtěli mluvit, říká Deirdre Schoemaker.

Bunkry Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...

Bunkry Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby hájili pět tisíc kilometrů pobřeží od Norska po jih Francie před ofenzivou spojeneckých vojsk.

V roce 2014 několik sdružení, která chtějí zpřístupnit tyto památky veřejnosti, vyhlásilo Den bunkrů, který se setkává se stále větším úspěchem. Letos v červnu přilákal tento den více než 10 000 zvědavců, kteří si prohlédli tři nebo čtyři opevněná stanoviště na nizozemském pobřeží a poprvé i na belgickém, uvádí Deirdre Schoemaker.

„Staří lidé, kteří pamatují válku, o ně dnes projevují větší zájem,“ prohlašuje Guido Blaauw, který chce ze svého bunkru vybudovat muzeum. Mnozí lidé však váhají s tím, aby se k tomuto období vraceli.

Naopak jednatřicetiletý německý turista Sebastian Frank soudí, že tyto pevnostní objekty symbolizují část historie, které je třeba podívat se zpříma do očí, aby se už nikdy neopakovala.

Autor:

Nejčtenější

Hitlerovo Orlí hnízdo i nejčistší jezero v Evropě najdete v Berchtesgadenu

Zrcadlící hladina jezera Obersee

Orlí hnízdo - proslulou Hitlerova pevnost Kehlsteinhaus, termální prameny a solné doly. Jedno z nejhlubších a...

Skleník v chrámu Notre-Dame. Odvážný architektonický návrh budí vášně

Katedrála Notre-Dame by mohla mít zahradu pod skleněnou střechou

Architekt Vincent Callebaut má odvážnou vizi rekonstrukce Notre-Dame. Z poničené střechy gotické katedrály chce udělat...

Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Ilustrační snímek

Místo pro vysněnou dovolenou je vybrané, termín dohodnutý, letenky koupené. Zbývá jediné: sbalit si kufr. Co do něj,...

Sto kilometrů pěšky osamoceným Slovenskem vás donutí rozjímat

Přechod z Dukelského průsmyku do nejvýchodnějšího bodu Slovenska. Budete tu...

Přechod mezi Dukelským průsmykem a horou Kremenec, nejvýchodnějším bodem Slovenska, je dlouhý téměř přesně sto...

Prázdné a nenápadné pláže ve Španělsku. Tady jste možná ještě nebyli

Playa de la Bolonia, v pozadí je vidět písečná duna.

Ačkoli se Španělsko řadí mezi nejnavštěvovanější země světa, stále se na jeho pobřeží najdou místa, kde se nebudete...

Další z rubriky

OBRAZEM: Dveře do pekla i doby ledové. Místa, kde vám ztuhne krev v žilách

Nejděsivější místa na Zemi

Jsou místa na zemi, která fascinují návštěvníky svou krásou a děsí je zároveň. Někteří lidé se jim ale zdaleka...

Do pustin neznámého pohoří Žiar. Něco podobného už na Slovensku nenajdete

Pod vrcholem Zniev

Ve středoslovenském pohoří Žiar si namísto rekreačních středisek a turistických atrakcí naplno vychutnáte to, co jinde...

Nepálský Šerpa pokořil rekord v počtu výstupů na Mount Everest

Devětačtyřicetiletý nepálský Šerpa Kami Rita patří k nejzkušenějším horským...

Devětačtyřicetiletý nepálský Šerpa Kami Rita dnes překonal svůj vlastní rekord v počtu výstupů na nejvyšší horu světa,...

Najdete na iDNES.cz