Konkurence na (nejen) pražském letišti sice o něco vzrostla, ale ceny za letenky podle dostupných srovnání neklesají, naopak. Svědčí to o jediném, že přepravní ceny se v minulých letech dostaly na tak hluboké dno, že níž se už prostě jít nedá. Tolik na úvod nepříliš radostná informace. Příznivější sdělení je, že síť nízkonákladových spojení se v Evropě nadále zahušťuje, přibývá nových destinací i možných kombinací.
Klasika, nebo low-cost?
Pokud dokážete plánovat nějaký ten týden dopředu a jste si jistí, že harmonogram výpravy nebudete chtít měnit, tak skoro ve všech případech se obejdete laciněji s nízkonákladovými letenkami. Ty se kupují zásadně jako jednosměrné a tyto firmy obvykle nezajišťují transfery (jde o tzv. „point-to-point airline“).
Pokud si najdete variantu cesty se dvěma na sebe navazujícími lety, nechte si na přestup aspoň 2 hodiny, v případě zpoždění žádnou kompenzaci za ztracený návazný spoj nedostanete. Za jakékoli služby navíc než je „holá“ letenka (zapsané zavazadlo, občerstvení, přednostní nástup a další) se samozřejmě platí.
Z hlediska financí bývají nízkonákladové letenky nejlacinější 6 – 8 týdnů před cestou. Zejména na podzim a v lednu, tedy v období nejnižší poptávky, ale není výjimkou „chytit“ letenku za pár stokorun i pár dní před odletem, závisí to hlavně na naplněnosti spojů.
Cesta s „klasickou“ leteckou společností vás vyjde skoro vždy dráž, ale v případě přestupů je to pohodlnější i jistější: zapsané zavazadlo – pokud nějaké máte – vám přeloží a máte garantované přípoje, respektive přebukování gratis v případě zpoždění. I na krátkých letech po Evropě u některých společností stále dostanete zdarma občerstvení. A nejlepší ceny získáte obvykle s dlouhým, několikaměsíčním předstihem.
Barvy jsou elegantní, ale... Nová konfigurace sedadel ve strojích Wizz Airu (Airbus A320) nechává pro nohy opravdu jen minimum místa.
Musí se vejít, jinak možná těžce zaplatíte: rám pro ověření velikosti kabinového zavazadla společností easyJet.
Vede Londýn a Itálie
Nejfrekventovanější letecká spojení z Prahy do evropských měst vedou do západní části kontinentu. Naopak letecké trasy z Česka do zemí bývalého „východního bloku“ (Bulharsko, Rumunsko, ale i Chorvatsko či Polsko) nízkonákladové společnosti většinou vůbec neprovozují. Pokud takové linky vůbec existují, tak je obsluhují klasické letecké firmy – za příslušně vysoký peníz.
Nejvyšší frekvence nízkonákladových letů z Česka je na trase do Londýna, respektive na některé z letišť v okolí Londýna. Zejména letiště Stansted (STN) a Gatwick (LGW) slouží jako velmi dobré přestupní uzly na další nízkonákladové lety po celé Evropě i třeba do Maroka.
Kvalitně obslouženou oblastí z Prahy je severní Itálie. Existuje tvrdá konkurence na letech do obou velkých letišť u Milána (Malpensa a Bergamo) stejně jako na trase do Benátek / Trevisa. Všechny tyto letecké uzly, na prvním místě Milano-Malpensa, slouží jako dobré přestupní body do dalších italských destinací i např. do Španělska či Řecka. Vysoká frekvence je také na letech do Říma, kam v současnosti z Prahy nalétávají hned čtyři nízkonákladovky.
Naopak horší a také dražší než v minulosti je nyní letecká doprava do Španělska: z velké nízkonákladové trojky (Ryanair, easyJet a Wizz Air) neprovozuje přímé lety z Prahy nikdo a dopravce SmartWings si za přepravu do španělských dovolenkových destinací (mj. Mallorca, Málaga a další) účtuje vysoké ceny. Španělsko dnes většinou lépe pořídíte kombinací dvou letů s přestupem. Podobné poměry jsou také na leteckých trasách do oblíbeného Chorvatska nebo do Rumunska.
Nádraží dálkových vlaků se nachází přímo pod letištěm ve Frankfurtu nad Mohanem. Rychlíky ICE odtud odjíždějí do celého Německa.
Interiér letadla Ryanairu
Posun v zavazadlech: vstřícnější Ryanair
Výdaje za zapsané zavazadlo, případně pokuta za příliš velké kabinové zavazadlo, mohou snadno převýšit cenu letenky – podmínky přepravy, zejména maximální rozměry a hmotnost, si vždy pečlivě zkontrolujte. Nejbenevolentnější je již více než rok Ryanair, který v rámci vstřícnější politiky vůči cestujícím nyní povoluje jedno standardní a jedno menší kabinové zavazadlo (např. kabelka či fotoaparát) gratis.
EasyJet zase nemá u kabinového zavazadla hmotnostní omezení.
Největší restrikce tak uplatňuje Wizz Air, který povoluje do kabiny zdarma jen malý kufřík či batůžek o maximální délce 42 centimetrů.
Některé další společnosti mají do kabiny přísnější váhové restrikce, např. u Germanwings (teoreticky) byste neměli mít sebou více než 8 kilogramů.
| Cestovní období duben 2015 (mimo Velikonoc), nákup 5. února 2015 | ||
|---|---|---|
| Destinace | Běžná cena z Prahy / Bratislavy / Berlína (CZK) | Frekvence |
| Londýn | 900 / 550 / 600 | vícekrát denně |
| Paříž | 1400 / 900* / 1300 | až 5x denně |
| Madrid | 3000** / 1200 / 1200 | vícekrát denně |
| Řím | 1200 / 1300*** / 1300 | až 5x denně |
| Athény | ----- / 850 / 2300 | nelze, pouze klasické společnosti |
| Stockholm | 1500 / ------ / 1300 | 1x denně |
| * letiště Beauvais ** spojení s přestupem (Brusel-Charleroi či Londýn) obvykle vychází laciněji *** letiště Ciampino ----- přímý nízkonákladový let není k dispozici | ||
Pozor na odlehlá letiště
Dříve, než zaplatíte letenku, zjistěte si také dopravu z letiště do příslušného města (vaší cílové destinace). Některá letiště totiž mohou být od města, jehož název nesou, vzdálená desítky kilometrů a návazná doprava se může prodražit, a to i když nejedete taxíkem. Příkladem je letiště, které je v letových řádech běžně vedené jako „Paris-Beauvais“, ale ve skutečnosti je z centra Paříže vzdálené 80 kilometrů. Cesta autobusem trvá nejméně 80 minut a stojí jednosměrně 17 eur. Z hlediska času i celkové ceny tedy může být tedy výhodnější letět na pařížské letiště Charles de Gaulle či Orly.
Daleko je to i z hlavního milánského letiště Malpensa (50 km, jízdenka na vlak stojí 12 eur). Doprava do / z centra Milána je tak paradoxně výhodnější na nízkonákladové letiště Orio al Serio u Bergama, podobná situace je v Římě (Fiumicino vs. Ciampino). Podobně „bruselské“ letiště Charleroi je z centra Bruselu vzdálené nejméně hodinu jízdy.
Zvlášť komplikovaná je pozemní doprava z letišť v okolí Londýna, respektive mezi nimi. Nejlépe dojedete z hlavního letiště Heathrow, kam jedině vede metro (Piccadilly Line). Na Heathrow ovšem létají pouze klasické letecké společnosti. Z Gatwicku či Stanstedu funguje do centra Londýna expresní vlakové spojení, ale za inflační ceny – za zpáteční jízdenku dáte na místě ekvivalent 1 000 českých korun. Low-cost variantou přepravy z londýnských letišť je buď nákup vlakových jízdenek po webu v předprodeji (vázaný však na konkrétní spoj, bez refundace v případě zpoždění) nebo využití autobusové společnosti easyBus, kde se dají jednosměrné jízdenky koupit již od 2 liber.
Existují naopak mnohá velká evropská letiště, která jsou na síť městské / příměstské dopravy napojená velmi dobře, do centra se dostanete rychle a za rozumný peníz. Příkladem jsou Curych (vlak), Madrid (metro, vlak), Málaga (vlak, autobus), Amsterdam (vlak), Manchester (metro, vlak), Vídeň (vlak) a většina letišť v Německu včetně Frankfurtu / M. a Berlína.
Vstup do letiště Schiphol u Amsterdamu. Letiště patří k těm dobře napojeným na síť pozemní dopravy – vlakem dojedete do centra Amsterdamu za čtvrt hodiny.
Letiště Stansted u Londýna patří k nejživějším leteckým přístavům v Evropě.
Novinky na západě, jen malý posun na východě
Mezi nové destinace a trasy, které mohou být zajímavé pro české cestovatele, patří historicky první nízkonákladové spojení do města Ponta Delgada na Azorských ostrovech (Ryanair z Lisabonu, Porta a Londýna – možno kombinovat s lety z Prahy). Od května spouští týž dopravce přímé spojení z Prahy do německých Brém.
Společnost Norwegian, což byla v loňském roce nejdynamičtěji se rozvíjející nízkonákladová firma, přidala řadu spojů z německých měst (Mnichov, Berlín) do jižní Evropy, především do Španělska a na Kanárské ostrovy, a to za velmi konkurenční ceny. Rozšířily se možnosti cestování do Maroka, hlavně přes britská, francouzská a italská letiště a skrze Brusel-Charleroi (přípoje z Prahy).
Jako hub Ryanairu posílila blízká Bratislava (mj. spojení do Athén) a stále se zvětšuje spektrum linek z polských letišť do západní Evropy (Spojené království, Itálie, Španělsko, ale i Skandinávie) – pro Čechy jsou dopravně nejdostupnější letiště Kraków, Katowice a Wroclaw.
Oproti tomu na trasách po střední a východní Evropě k žádnému velkému posunu nedošlo. Nejvíce nízkonákladových linek ve východní Evropě obsluhuje Wizz Air, tyto trasy ovšem primárně slouží gastarbeiterům z Polska, Rumunska, Srbska apod. a tedy spojují města v těchto státech s destinacemi v západní a severní Evropě (nikoli středo- a východoevropské země navzájem). Z nedávno otevřených relací mohou být zajímavé linky z blízkého Norimberku (Rumunsko, Makedonie) či letní spojení z Katowic na Kypr.
Strategické minimum nízkonákladových lovců
|
