Slovenská Orava má několik horských krajinných dominant. Na prvním místě jsou to určitě Roháče, dále pak Babí hora nebo Velký Choč. K nejméně známým, přesto však nepřehlédnutelným, patří masív mohutného Pilska, které se zdvihá až do výšky 1557 m.
Hora se nachází v odlehlém kraji Horní Oravy, kam vede pro našince kratší a schůdnější cesta spíše přes Polsko než Slovensko, což mnohé potenciální zájemce od návštěvy odrazuje. Kdo do odlehlého koutu Horní Oravy přece jenom zavítá, zamíří v prvé řadě na sousední Babí horu, zatímco Pilsko nechá být. A to je taky hlavní důvod, proč se Pilsku vyhýbají větší zástupy turistů a vládne tu klid a zachovalá příroda.
Dvě tváře jedné hory
Pilsko patří k nejvýraznějším masívům Beskyd a hned po Babí hoře zaujímá druhou nejvyšší příčku v tomto pomyslném západokarpatském pohoří, které zasahuje z Polska na území Slovenska a Moravy. Oblast kolem Pilska Slováci oficiálně pojmenovali Oravské Beskydy (nebo taky Stredné Beskydy), naopak Poláci mají pro stejné pohoří název Beskid Zywiecki.
Hřebeny Stredných Beskyd
Zcela odlišné jsou také dvě podoby jedné a téže hory. Z jihu – tedy ze Slovenska – vypadá Pilsko oble a mírně, naopak ze severu, z polské strany jsou svahy o poznání příkřejší. Také návštěvnost z obou světových stran je zcela rozdílná. Zatímco ze Slovenska vede na vrchol úzký chodníček, po němž se více než turisté prochází divoká zvěř, z Polska přichází široká kamenitá cesta se zástupy výletníků. Veřejnosti tu slouží také turistická chata a v zimě dokonce snowpark.
V Polsku se zkrátka Pilsko těší mnohem většímu zájmu, čemuž odpovídá i vysoká návštěvnost. Tak trochu nespravedlivé proto je, že samotná vrcholová kóta s křížem leží na Slovensku, asi 300 m od státní hranice. Také co do rozlohy Poláci tratí – z celkové plochy horského masívu jim patří sotva čtvrtina!
Jižní rozsocha Pilska – Mechy
Lesy na Pilsku
Ze slovenské strany můžete zvolit k výstupu na Pilsko dvě trasy – zelenou a modrou, obě se spojují kousek pod vrcholem. Modrá vychází z horního konce obce Sihelné a dá se na ni napojit také z Oravské Polhory. Převýšení zhruba 800 m se překonává mírným, ale poměrně zdlouhavým výstupem v délce asi 3 hodiny.
Zpočátku se jde po širokých a těžkou lesní mechanizací často velmi rozrytých lesních cestách smrkovým lesem, připomínajícím továrnu na dřevo. Kolem jezdí co chvíli náklaďáky plné kulatiny a odvážejí ji bůhví kam. Jaký kontrast přitom představuje protilehlá polská strana, kde se používají pro práci v lese mnohem více koně a mnohem méně těžké lesní stroje. Lesy jsou tam na první pohled zachovalejší a celistvější bez holosečí.
Průmyslový les však s přibývající výškou ustupuje stále více přirozenějšímu a přírodě bližšímu lesu, až se postupně promění v typický karpatský prales. Ten je chráněný v oblasti Pilska jako národní přírodní rezervace. Střídají se tu smrky různého věku, pokroucené i rovné, odumřelé i plné života a všude kolem nich doslova plantáže borůvek, které vás provázají až na nejvyšší vrchol s dřevěným křížem.
Zrádné Pilsko
Vrcholovou oblast Pilska charakterizují rozsáhlé pláně s řídkými zakrslými stromy a porosty kosodřeviny, které pokrývají plochu několika kilometrů čtverečních. Za nepříznivých povětrnostních podmínek je tady hodně ztížená orientace, zvláště pak v zimě. Ne náhodou má proto Pilsko na svém kontě i několik obětí, kdy lidé podcenili nebezpečí hor.
Dříve narození si možná vzpomenou na tragédii polských školáků-sportovců, která se odehrála někdy počátkem 80. let 20. století. Sportovci si v rámci zimního tréninku vyrazili z nedaleké polské chaty v teniskách na vrchol a zastihla je náhlá změna počasí doprovázená mlhou a vichřicí. Někteří se již nevrátili, jiní byli nalezeni slovenskými lesníky na pokraji vyčerpání dole při úpatí zrádné hory.
Vrcholové plató Pilska
Krásná vyhlídka
Přestože vrchol Pilska je velmi plochý, otevírá se z něj překrásný kruhový rozhled na všechny strany. Zvláště pak siluety slovenských horských hřebenů, ozdobené rozeklanými štíty Vysokých Tater, odtud vypadají velmi neobvykle a neokoukaně.
Potěchu očím skýtá také pohled do polského vnitrozemí, které je na rozdíl od slovenského živější a veselejší – lidé tu stále ještě obývají horské samoty a obdělávají okolní políčka. Hezké vyhlídky se otevírají rovněž z vrcholové hrany strmého západního svahu, kde vystupují drobné pískovcové skalky.
Nejvyšší kóta Pilska s křížem (1557 m)
Asi 200 m od vrcholu Pilska se nachází slovensko-polská hranice, kde končí polská výstupová trasa a je tu hraniční přechod pro pěší. V dobách hluboké totality se tu dříve Poláci museli otočit a jít zpět, mnozí z nich však běžně chodili až na vrchol.
Výhled z Pilska směrem do Polska
Poblíž vyvěrá také pramen vody a probíhá tu modrá magistrála hřebenovkou Kysuckých a Oravských (Stredných) Beskyd. Po ní můžete sejít vlevo k polské turistické chatě anebo opačným směrem k hraničnímu přechodu v Oravské Polhore u hájovny Hliny, kde nově vyrostly díky polským investorům butiky s občerstvením.
Za dobrého počasí představuje výlet na Pilsko středně náročnou túru na skoro celý den.
Může se hoditJak se tam dostat Polská strana Pilska je dobře dostupná z Krakova, z Česka nejlépe autem.
Stredné Beskydy – tip na drsný přechod
|
Text a foto: MARTIN JANOŠKA
