Na Kopanicích se kopalo motykou
Oblast anebo chcete-li národopisný region Kopanice zaujímá jihovýchodní, slovenské svahy Bílých Karpat, odkud se rozprostírá dále směrem k Malým Karpatům a k údolí řeky Váhu. Typické pro tuto oblast je rozptýlené osídlení, tvořené uskupením několika původně zemědělských usedlostí.
Nevelkým osadám, rozházených všude možně po kopcích, se říká kopanice (jednotné číslo "kopanica") a často nesou příjmení rodiny, která v nich kdysi žila. V mapě proto najdete názvy jako například Pekníkovci, Baňovci, Vydarených Dolina atd. Jedna z osad je dokonce známá i u nás: jmenuje se U Sabotů a mediálně proslula před deseti lety v době úpravy státních hranic po rozdělení Československa. Název "kopanica" vznikl údajně proto, že neúrodná půda se nadala obdělávat jinak než kopáním.
Krajina slovenských Kopanic z Žalostiné
Další zajímavé fotky z Kopanic prohlížejte ZDE
Vstupní brána na Kopanice
Vstupní bránou do malebného kraje slovenských Kopanic je hraniční přechod Vrbovce, který leží hned vedle výše zmíněné kopanice U Sabotů. Probíhá tudy silnice č. 499, mezinárodní veřejnou přepravu osob však zajišťuje především železniční trať č. 344 Veselí nad Moravou – Vrbovce. Vlakové soupravy jsou vybaveny od začátku května do konce září speciálními vagóny pro větší množství kol. Jejich využití cyklistickou veřejností je však spíše sporadické.
Prakticky hned za osadou U Sabotů ve směru na Myjavu vás čeká velmi prudký výšlap "hore na Poľanu", kterým zdoláte jeden z bočních hřebenů Bílých Karpat. Souběžně vedoucí železnice – vybudovaná ze strategických důvodů v době první republiky – si zkracuje cestu téměř tříkilometrovým tunelem, který byl po jistou dobu dokonce nejdelší v celém Československu.
Na vrcholu vyčerpávajícího silničního stoupání vás však čeká zasloužená odměna – úchvatný rozhled na typickou kopaničářskou krajinu a město Myjavu, které tvoří spolu se Starou Turou a Brezovou pod Bradlom jedno ze tří center svérázného kopaničářského kraje.
Na kopanici Žabkovia nad Myjavou
Koupání na Staré Myjavě
Chcete-li blíže nahlédnout do poklidného života kopaničářských osad, doporučujeme hned na první odbočce těsně za vrcholem stoupání zahnout vlevo na vedlejší silničku vedoucí do osady Poľana. Asfalt sice po dvou kilometrech končí, na kole se však dá pokračovat dál a vychutnávat si venkovskou krásu zapadlých kopanic.
Každá usedlost se ukrývá pod mohutnou korunou vzrostlé lípa nebo ořechu, na záhony brambor a zahrádku s fazolemi navazuje ve stráni švestkový nebo třešňový sad. Tam, kde ještě starousedlíci neumřeli nebo neodešli za pohodlím městského paneláku, uslyšíte kokrhat kohouta, gagat husy a štěkat podvraťáka u boudy.
Přes malebné kopanice Žabkovci, Kavickovci, Pánikovci, Vdovjakovci a Štemberek přijedete až do osady Buzice, nad níž se nachází hráz nevelké přehrady Stará Myjava. Vodní nádrž je hezky umístěná uprostřed lesů a v době parného léta nabízí příjemnou možnost koupání. V okolí stojí i kiosky s občerstvením a restaurace, které si važte obzvláště. V celém regionu Kopanic totiž narazíte na další hospodu, kde by se vařilo, jen zcela výjimečně! Až přijde doba, kdy bude hospoda na každém rohu, zmizí i kouzlo tohoto tichého kraje.
Krajina v okolí obce Vrbovce
Štefánikova mohyla na Bradle
Nehodláte-li strávit většinu dne koupáním na Staré Myjavě, vydejte se i k dalším zajímavým místům Kopanic.
Mnoha různými cestami – nejsnáze přes město Myjavu – se dostanete na vrch Bradlo (543 m), který byste rozhodně neměli minout. Vypíná se nad městem Brezová pod Bradlom a patří k nejpamátnějším místům na Slovensku. Zásluhu na tom má impozantní bělostná mohyla, postavená za první republiky na památku tragicky zesnulého Milana Rastislava Štefánika – jednoho ze tří "otců zakladatelů" Československé republiky, který představuje nejvýznamnějšího rodáka kopaničářského kraje.
Štěfánikův rodný domek můžete navštívit v nedalekých Košariskách. V dobách socialismu se o monumentální mohyle jakoby oficiálně nevědělo, pozvolna chátrala a zarůstala. Dnes je však vypucovaná, v noci osvětlená a okolí prošlo hezkou parkovou úpravou.
Štefánikova mohyla na Bradle
Kopanice a kolo
Krajina Kopanic rozhodně nepůsobí příliš členitým dojmem a to jak při pohledu do skutečné krajiny, tak do mapy. Když se tudy však vydáte na kole, zjistíte, že ani chvilku nepojedete po rovině.
Platí zde známé cyklistické pravidlo – čím nižší nadmořská výška kopců, tím strmější silnice na ně vedou. Jeden ani dva ostré výšlapy vám neublíží, když však bude dvacátý za den, počítejte s tím, že to bude znát. Navíc ani z podrobné mapy mnohé krátké a záludné "hangy" nevyčtete!
Jinak se však po Kopanicích jezdí naprosto pohodově, pohyb po místních silnicích připomíná dobu před 10 možná i 15 lety, kdy aut u nás jezdilo poskrovnu. Silnic, silniček a různých polních cest je tu opravdu přehršel, takže možností, jak si naplánovat výlet, je celá řada.
|
Nejhezčí cyklookruh po Kopanicích Vrboce, státní hranice – Vrbovce (4 km) – Chodúrovci (7 km) – Kút (10 km) – Kutálkovci (13 km) – Sobotište (17 km) – Podbranč (20 km) – hrad Branč (22 km) – Bašnarovci (26 km, po lesní cestě) – Šimkovci (30 km) – Brezová pod Bradlom (36 km) – Bradlo (41 km) – Široké Bradlo (44 km, po zelené tur. značce) – Priepasné (46 km) – Polianka (49 km) – Myjava (54 km) – Stará Myjava (61 km) – Štemberek (63 km) – Poľana (66 km, po polní cestě) – Vrbovce, státní hranice (72 km). Mapy |
Dále si nenechte ujít
BRANČ – vedle Bradla tvoří další krajinnou dominantu Kopanic zřícenina pohraničního strážního hradu Branč. Pochází z druhé poloviny 13. století a tyčí se na výrazném nezalesněném kopci (475 m) nad obcí Podbranč. Koncem 17. století objekt vyhořel a začal pustnout. Obvodové hradby jsou v současnosti opraveny a zakonzervovány, areál je volně přístupný. Na kole je zdolání hradního kopce trošku dřina, odměnou je však krásný kruhový rozhled po krajině.
MYJAVA – centrem Kopanic je město Myjava. Stojí zde pamětní dům Slovenské národní rady z r. 1848, který je národní kulturní památkou a slouží jako muzeum. K dalším pamětihodnostem náleží barokní kostel z konce 17. stol., kamenné náhrobky na židovském hřbitově a památník M. R. Štefánika.
Myjava má ráz panelákového města vystavěného v duchu socialistického realismu na troskách původní zástavby nízkých domků. V minulosti na Myjavě působila legendární kapela virtuósního lidového hudce Samka Dudíka, z jehož odkazu čerpá místní folklórní soubor Kopaničiar s typickými modrými kroji. Každým rokem se v amfiteátru Trnovce na okraji Myjavy konají během druhého červnového víkendu folklórní slavnosti.
Kopaničiarské kroje
 Krajina slovenských Kopanic z Bradla |
Štefánikova mohyla na Bradle |
Na kopanici Žabkovia nad Myjavou |
Kopaničiarské kroje |
 Kopaničiarská muzika |
 Kostel na Myjavě |
 Hrad Branč a osada Podzámok |
 Zřícenina hradu Branč |
 Zřícenina hradu Branč |
Krajina slovenských Kopanic z Žalostiné |
 Vrch Žalostiná na slovensko-moravském pomezí |
Krajina v okolí obce Vrbovce |
