Záhady Gévaudanského monstra
Kamenitá, divoká a řídce osídlená krajina Gévaudan v oblasti Massif Central, kterou najdeme ve střední Francii, byla ve druhé polovině 18. století dějištěm krvavé záhady, jež vzrušuje lidskou fantazii dodnes. Na sto dvacet lidských obětí, které zde byly během čtyř let nalezeny, se připisovalo vraždícímu monstru – Gévaudanské bestii.
Kdo tímto monstrem ve skutečnosti byl – zda lidožravý obří vlk (či jiná šelma), nebo zvrhlý člověk (či lidé), dodnes nikdo s jistotou neprokázal. A patrně ani nikdy neprokáže.
Více či méně pravděpodobných hypotéz ovšem existuje mnoho. Jednu z nich divákům představil i francouzský film Bratrstvo vlků (v originále Le pacte des Loups), který natočil režisér Christope Gans podle scénáře Stéphana Cabela a který přišel do evropských kin v roce 2000. Krutá skutečnost, kterou přikryly temnoty staletí, se však asi bude vzpírat paprsku pravdy navždy…
Splněný sen Gérarda Ménatoryho
Právě s 'krvavou" oblastí Gévaudan spojil o pár století později svůj osud Gérad Ménatory (1921–1998).
Tento Francouz, původním povoláním novinář, zasvětil čtyřicet let svého života studiu vlků ve všech zeměpisných pásmech, které tyto šelmy psovité obývají. Ménatory se postupně stal světově proslulým zoologem a ekologem. Stále však v sobě hýčkal sen vybudovat ve Francii vlčí azyl, kde by mohl chovat vlky v polopřirozených podmínkách v rozsáhlých oplocených územích a studovat jejich složitou etologii.
Gérard Ménatory za svým životním snem tvrdošíjně putoval, neúnavně na něm pracoval, až svůj sen v roce 1985 zhmotnil a uskutečnil. V departamentu Lozere poblíž půvabné kamenné vesničky Sainte-Lucie totiž vybudoval vlčí park LES LOUPS DU GÉVAUDAN, který v Evropě nemá obdoby. Paradoxně právě v oblasti, která už navždy bude mít ve své "genetické paměti" zakódovánu "vlčí hrůzu" z 18. století…
Proslulý francouzský zoolog a ekolog Gérad Ménatory
Za křikem krkavců…
aneb "Jdi za krkavcem a – najdeš vlka". Tak praví stará indiánská moudrost.
Do vesničky Sainte-Lucie se světoznámým vlčím parkem se dostanete po silnici vedoucí z třináctitisícového města Mende (se slavnou trojlodní katedrálou ze 14. století a neméně slavným kamenným mostem Pont Notre-Dame z téhož století).
Projedete Marvejols a zhruba v půli cesty mezi Mende a známým turistickým městečkem Aumont-Aubrac už uvidíte poutače s logem Les Loups du Gévaudan.
Před branou do vlčího parku Les Loups du Gévaudan u vesničky Sainte-Lucie
A jakmile se rezervaci přiblížíte na doslech, povede vás charakteristický drsný křik krkavců: vlčí park je těchto impozantních modročerných ptáků plný.
Ostatně přátelská symbióza vlků a krkavců vstoupila do indiánských, inuitských i germánských legend. Není náhodou, že krkavci jsou často nazýváni "průvodci vlků" či "vlčími ptáky".
Les Loups du Gévaudan
Informace a kontakty Na lesním parkovišti přímo u vlčího parku můžete v hlavní sezoně dokonce stanovat; zdroj pitné vody je volně přístupný. Náročnější turisté mohou ve vesnici Sainte–Lucie využít služeb několika penzionů, restaurací a hotelu. |
Les Loups du Gévaudan
Vlčí park se ukrývá v lesnatém porostu v romantické krajině v nadmořské výšce 1 100 m n. m. Monumentální brána se stylizovanými postavami vlků vás zavede ke správní budově.
Řada velkých oplocených výběhů zabírá plochu více než 25 hektarů. V roce 2007 bylo v rezervaci chováno 130 vlků (78 mongolských vlků, 26 sibiřských vlků, 20 vlků z Polska a 6 vlků z Kanady).
Zarostlé prostorné výběhy s přirozenými vodními zdroji zabezpečují šelmám dostatek soukromí před zraky zvědavých návštěvníků, kterých tu ročně bývá až 90 000.
Gévaudanským vlkům se zde skutečně daří, o čemž svědčí každoroční pravidelné přírůstky úspěšně odchovaných vlčat. Na vhodných místech rezervace jsou pro návštěvníky zbudované vyvýšené pozorovatelny, odkud mohou z úkrytu sledovat život vlčích smeček.
Vlčí chovanci jsou třikrát týdně - v pondělí, ve středu a v pátek - krmeni syrovým masem.
Vlk sibiřský
Štěstí mongolských vlků
"Velmi zajímavý je osud našich mongolských vlků," informoval nás ředitel vlčího parku Joseph Matera. "Mongolové v roce 1991 nelegálně přepravili v bednách množství živých vlků do Maďarska, kde měla být zvířata utracena a jejich kožešiny měly posloužit na výrobu kožichů. Gérardu Ménatorymu a pracovníkům z Nadace na ochranu živočichů Brigitty Bardotové se podařilo mongolské vlky překupníkům odebrat a zachránit je v našem vlčím azylu," vysvětluje Matera.
Vlci mongolští
Konflikty ve smečkách
Vlčí smečka je složitý organismus s přísnou hierarchií. V každé smečce existuje vůdčí pár, tzv. alfa pár, který se zároveň i jako jediný ve smečce rozmnožuje. Na spodním stupínku vlčí hierarchie stojí tzv. omega vlk: jakýsi "obětní beránek", kterého indiáni nazývají "mírotvůrce". V přírodě, pokud je terčem cílené agrese ostatních členů smečky, se může omega vlk na čas vzdálit. V zajetí však mohou být s těmito konflikty problémy.
"Samozřejmě i v našich vlčích smečkách vznikají konflikty," ujistil nás vedoucí zoolog vlčího parku Sylvain Macchi. "Dosud si však vždy vlci svoje problémy ve smečce vyřešili sami bez našeho zásahu. Omega vlky nemusíme od smečky oddělovat a prozatím jsme je vždycky ponechali ve smečce. Dosud jsme u nás naštěstí nezaznamenali žádná vážnější zranění zvířat; je to určitě dáno i velikými rozměry našich výběhů, které zaručují vlkům jejich soukromí."
Vlci z Polska
Vlčí muzeum
Ve vlčím parku naleznou návštěvníci i zajímavé vlčí muzeum, kde se dozvědí mnoho zajímavého o životě vlků, dostane se jim informací i o legendární Gévaudanské bestii a dozvědí se historii založení vlčího parku Gérardem Ménatorym.
Pozor na "české omyly"
Při shánění literatury v češtině o francouzském vlčím parku budete mít problémy. Získáte jen několik kusých informací, a to ještě vždy zpravidla s omyly. Např. v průvodci Gisely Buddée – Francie: jih; Languedoc – Roussillon (vydalo nakl. Jan Vašut v roce 2004) se na str. 38 dočtete: "Gérard Ménatory se zde pokouší o navrácení vlků do volné přírody… Během doby krmení mohou návštěvníci s Ménatorym vstoupit přímo do výběhů."
Informace o tom, že návštěvníci mohou vstoupit do výběhů, je nesmyslná. Vlčí park se pochopitelně ani nesnaží o návrat vlků do přírody, tato snaha je předmětem jiných projektů jiných organizací. Mimochodem průvodce, jehož originál vyšel v roce 2002 v Mnichově, ani nezaznamenal Ménatoryho smrt.
Na záložce českého překladu vynikající knihy "Jaké je to být vlkem", jejíž autorkou je Anne Dominique Ménatoryová, dcera Gérarda Ménatoryho, se dočtete, že se A. D. Ménatoryová ujala vedení vlčího parku svého otce. Že se tak stalo krátce po smrti Gérada Ménatoryho a že v současné době již ve vlčím parku nepracuje.
A. D. Ménatoryová se ovšem psovitými šelmami stále zabývá. Kromě vlků studovala tato Francouzka narozená v roce 1958 psy hyenové v Africe. S dokumentaristou Brunem Viennem natočila vysoce ceněný celovečerní film Bratr Vlk, který National Geographic distribuuje po celém světě.
Může se hoditInformace Na lesním parkovišti přímo u vlčího parku můžete v hlavní sezoně dokonce stanovat; zdroj pitné vody je volně přístupný. Náročnější turisté mohou ve vesnici Sainte–Lucie využít služeb několika penzionů, restaurací a hotelu. Kontakty |
