náhledy
Některé pamětihodnosti nebyly pro nikoho tajemstvím, po jiných musely usilovně pátrat celé generace archeologů. Ale posvátné místo pod vrcholkem kopce Nemrut, to nikdo nepostrádal. Objeveno nakonec bylo čirou náhodou. Turecko jím získalo jednu z nejcennějších starověkých památek na svém území.
Autor: Getty Images
Kudy vedla cesta ze starověké Persepolis k Egejskému moři? Ta otázka, která trápila snad jen pár archeologů z evropských univerzit, překvapivě silně zajímala v roce 1880 i německého inženýra Karla Sestera.
Autor: Profimedia.cz
Proč? Inženýr Sester byl totiž osmanským sultánem pověřen budováním silnic v Anatolii. A přišlo mu, že znát předem onu historií osvědčenou trasu starověké cesty by mu mohlo pomoci s budováním nové komunikace.
Autor: Profimedia.cz
Jeho turečtí průvodci o žádné starověké cestě nevěděli. Ale poradili mu, ať vyleze na ten nejvyšší kopec a rozhlédne se z výšky. Třeba ji v terénu nějak rozpozná. Prstem mu ukázali na Nemrut Dagi, nejvyšší horu v regionu.
Autor: Profimedia.cz
Od tureckých průvodců to byla nejspíš pořádná zlomyslnost. Starověkou cestu z výšky v okolí nezahlédl, ale ani tak inženýr Sester té zacházky nelitoval. Z hory Nemrut výšky 2 134 metrů nad mořem byl skutečně krásný výhled.
Autor: Profimedia.cz
Nejen na nedaleké město Adıyaman, ale celou jihovýchodní Anatolii. Pozoruhodné bylo i samotné okolí vrcholku. Kamenné ruiny staveb a především spousta obřích soch, které z písku pod vrcholem hory Nemrut vystupovaly, nakonec zaujaly Sestera víc než panoramata.
Autor: Profimedia.cz
Co tu asi dříve stálo? Turečtí průvodci mu opět neporadili a pověrčiví místní prozradili jen tolik, že se k Nemrut Dagi vydávají neradi. Sochy, které tam stojí, jsou prý domovem zlých duchů, kteří nezvané hosty proměňují v kámen.
Autor: Profimedia.cz
Inženýr Sester na pověry nedal. Jako první se zasadil o průzkum hory Nemrut a jeho zakreslení do mapy. Zaujalo ho, že některé ze soch pod vrcholem připomínají božstva řecká, jiná ale byla typická spíše pro perský zoroastrismus.
Autor: Profimedia.cz
V terénu prokázal, že samotný vrcholek hory je uměle navršenou mohylou, a že do skály pod ní je vytesána řada prostor. Byť jeho úkolem bylo stavět silnice, kvůli bádání se sem vracel často a vždy objevil něco nového.
Autor: Profimedia.cz
O svých objevech referoval u sultánova dvora i v Německu. A tak jej sem v roce 1881 doprovázel německý archeolog Otto Puchstein. Jejich společnou zásluhou tak byla popsána jedna z nejcennějších starověkých památek celého Turecka.
Autor: Profimedia.cz
Je skoro až k neuvěření, že po celá staletí naprosto unikala taková nepřehlédnutelná pamětihodnost pozornosti místních obyvatel i jindy tak pohotových osmanských úředníků. Pradávné osmimetrové sochy zkrátka ignorovali.
Autor: Profimedia.cz
Puchstein strukturu na vrcholku hory identifikoval jako hierothesion, posvátné místo. Pravděpodobně pohřební mohylu vladaře Antiocha I., který vládl království Kommagéné.
Autor: Profimedia.cz
Království Kommagéné existovalo mezi lety 163 před naším letopočtem až do roku 72 našeho letopočtu. Leželo mezi Arménií, Parthií, Sýrií a Římskou říší. Bylo důležitou obchodní křižovatkou celého regionu.
Autor: Profimedia.cz
O králi Antiochovi I. není známo mnoho. Z vytesaných znaků na skalách hory Nemrut sebe popisoval jako Věrného přítele Řeků, Římanů, Parthů a Peršanů. To také osvětlovalo přítomnost soch typických pro zmíněné říše a odlišná náboženství.
Autor: Profimedia.cz
K vidění jsou tu sochy zvířat – ochránců. Lvů, orlů a hadů. Nachází se zde také Oromasdes, tedy socha boha Zeuse. A též Apollón a Vahagna - Héraklese. Sochy jsou silně poničené zemětřeseními, a později prý také Římany.
Autor: Profimedia.cz
Rozlohou rozhodně nejde o skromné dílo. Rozkládá se na ploše 26 000 metrů čtverečních. Skládá se ze tří mohutných teras a padesátimetrového tumulu, uměle navršeného kopce o poloměru 145 metrů.
Autor: Profimedia.cz
Terasy jsou v řadách lemovány stélami s rozmanitými výjevy a reliéfy. Nachází se tu také „Lví horoskop“, který zobrazuje polohu několika planet a tím pravděpodobně udává datum vzniku této mohutné stavby.
Autor: Profimedia.cz
Řada nalezených objektů na vysvětlení své skutečné funkce teprve čeká. Například podivný oltář, který dost možná vůbec není oltářem, Diův trůn, domnělá vstupní brána a cosi, co je nazýváno Procesní cestou.
Autor: Profimedia.cz
Co tu doposud objeveno nebylo? Samotná hrobka krále Antiocha I. Předpokládá se, že bude skryta někde hluboko v nitru Nemrut Dagi. Svá tajemství vydává hora jen velmi pomalu.
Autor: Profimedia.cz
V roce 1987 byl vrch Nemrut zapsán na seznam světového dědictví UNESCO, a je dnes považován za jednu z nejcennějších památek starověké historie na území Turecka. Na hodnotě mu neubírá, že byl objeven tak pozdě, a vlastně jen čirou náhodou.
Autor: Profimedia.cz