Původní přání dětí jet o prázdninách do Legolandu jsme změnili na čtrnáctidenní rodinné putování po vlastní ose. Přes internet jsme rezervovali veškeré ubytování, vyhledali trasy, rezervovali či rovnou zakoupili vstupenky.
Jediné, na co bylo potřeba myslet s větším předstihem, byl právě Legoland a především ubytování v tamní prázdninové vesničce Feriendorf. Nocování v ní nepatří k nejlevnějším, ale přesto bývá obsazená.
V okolí je však dostatek hotelů různých kategorií, za ubytování v nich zaplatíte obvykle méně. My jsem se rozhodli pro vesničku, je hned vedle, takže jsme v ní mohli nechat auto a dojít k atrakcím pěšky. Navíc je v ní i po uzavření parku dostatek zábavy pro děti.
Legoland v německém Günzburgu
Miniaturní svět z kostiček
Návštěva Legolandu je zážitek i pro dospělé, děti byly přímo nadšené. Vždyť kde jinde po sobě můžete s dětmi navzájem "střílet" z vodních děl jako ve zdejší Škole pirátů, sjet na lodi 12 metrů vysoký vodopád při expedici v džungli či svištět po horské dráze šedesátikilometrovou rychlostí.
Tip na dovolenouZa zážitky není třeba cestovat daleko. Vybírejte na dovolená.iDNES.cz. |
Musíte však umět alespoň na chvíli odhodit seriózní tvář dospěláka a užívat "jako malí kluci". Protože ze Školy pirátů jste skutečně mokří od hlavy až k patě, v zatáčkách horské dráhy trnete, že vozík vypadne z kolejí, a v Hero Factory budete několikrát viset hlavou dolů.
Svět z kostiček leží u dálnice Mnichov – Stuttgart, cesta z bavorské metropole sem trvá asi hodinu. Vstupenka do parku opravňuje k návštěvě všech atrakcí s několika výjimkami (rýžování zlata či tetování henou). Na ty si však v záplavě dalších lákadel naše děti ani nevzpomněly.
Pohled na jezero Eibsee pod masivem Zugspitze
Mezi alpskými velikány
Zugspitze, nejvyšší hora Německa, leží na hranicích s Rakouskem a měří 2 962 metrů. Z Garmisch-Partenkirchenu lze vyjet vlakem – zubačkou až téměř na její vrchol. Cesta chvilku trvá, ale budete odměněni překrásnými výhledy a především sáňkováním.
U horní stanice zubačky si zdarma vypůjčíte sáňky a už můžete svištět. A to i když vládnou červencová vedra jako v našem případě. Pozor, je potřeba předem myslet na vhodné oblečení. Na samou špičku se zlatým křížem se lze dostat jen kabinkovou lanovkou.
Sbíráte-li jako my turistické známky, možná vás bude zajímat, že Zugspitze je jedním z mála míst v Německu, kde toto dřevěné kolečko mají. Nemusíte však jet jen zubačkou. Zdatnější turisté mohou na vrchol vyrazit pěšky, vede tam několik značených cest. I způsobů přepravy je několik, od jezera Eibsee sem stoupá i další lanovka.
Zámek Neuschwanstein
V Alpách se ovšem skrývají nejen přírodní, ale i architektonické poklady. Neuschwanstein, zámek Ludvíka II. Bavorského, je známý po celém světě. I my jsme se rozhodli ho navštívit, ale musím přiznat, že daleko více se mi líbit sousední Hohenschwangau a ještě více pak nedaleký Linderhof.
Neuschwanstein je totiž poněkud kýčovitý a přeplácaný, ne nadarmo podle něj Walt Disney stvořil pohádkový Sněhurčin zámek, který je dnes v logu jeho společnosti. V případě Neuschwansteinu se vyplatí on-line rezervace vstupenek předem (i když je zpoplatněná), pokud sem totiž dorazíte kolem desáté hodiny nebo později, může se stát, že již lístky neseženete.
Ocenit však musím zdejší turistický servis. Kromě prohlídek v němčině a angličtině tu mají takzvané audio - guide prohlídky, kdy každý dostane přístroj připomínající mobilní telefon. Nastavit v něm lze několik jazyků včetně češtiny. Pro děti ideální.
Zámek Linderhof
Zámek s francouzskou zahradou
Nejkrásnější zámek, který jsme v Alpách navštívili, byl Linderhof. Malý palác, který Ludvíku II. Bavorskému sloužil jako soukromé víkendové sídlo, je sevřený v úzkém údolí.
Přesto v něm nechybí okouzlující francouzské zahrady se zlatými sochami a vodotrysky, grotta (umělá jeskyně), v níž se pro krále konala soukromá představení Wagnerova Lohengrina, či orientální stavby, podobné těm v Lednici. A z Ludvíkovy postele je výhled přímo na zurčící vodní kaskádu.
Mnichov nabízí řadu lákadel. Dospělí zcela jistě zamíří do nové obrazárny moderního umění s díly od Rubense, El Greka či Brueghela, na zámek Nymphenburg nebo do rezidence bavorských králů, my jsem zvolili Sea Life, Deutsches muzeum a zoologickou zahradu.
Ale i samotná procházka městem stojí za to, třeba na hodinové věži Nové radnice na Marieplatzu každý den v 11.00 a v 17.00 hodin hraje zvonkohra a tančí mechanické figurky rytířů a jejich dam.
Figurky na hodinové věži Nové radnice v Mnichově
Pohlaďte si kraba i rejnoka
Mořský svět leží kousek v Olympiaparku. Děti si tam mohly pohladit kraba, z vody na nás vystrkovali "nosy" rejnoci, největší atrakcí však byla velká mořská želva, která nebyla vůbec líná a pomalá, ale neúnavně plavala v akváriu.
Expozice je pojatá interaktivně, po "cestě" děti plnily různé úkoly – učily se lodní uzly či hledaly k jedné půlce škeble druhou, ale také odpovídaly na otázky do pracovních listů. Skvělý způsob pro opakování angličtiny o prázdninách.
Kousek odsud je sídlo BMW, k němuž patří muzeum a BMW Welt (svět). Lákadlo hlavně pro kluky, ale i dcera se ráda posadila do superluxusního kabrioletu a vyzkoušela si jízdu na simulátoru.
Skleněný BMW Welt skrývá muzeum stejnojmenné německé automobilky.
Mořské akvárium v mnichovském Olympiaparku
Deutsches muzeum na ostrově v řece Isar je zaměřeno na vědu a techniku a určitě stojí za více než jednu návštěvu. Manžel se synem nejvíce obdivovali německé trojplošníky z první světové války či prototypy tajných Hitlerových zbraní V1 a V2.
Já s dcerou jsme daly přednost 350 tisíc krát zvětšenému modelu lidské buňky a oddělení hudebních nástrojů. Společně jsme se prošli opravdovou ponorkou či sledovali simulaci potopení Titaniku.
