1 / 19
Na první pohled působí jako nekonečný panelový dům obrácený k moři. Za šedými betonovými zdmi se však skrývá jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších stavebních projektů nacistického Německa. Rekreační komplex Prora na ostrově Rujána měl být symbolem odpočinku pro tisíce německých dělníků.
Autor: Profimedia.cz
Jen několik kilometrů od oblíbeného přímořského letoviska Binz na německém ostrově Rujána se táhne podél písečné pláže monumentální betonový komplex známý jako Koloss von Prora.
Autor: Profimedia.cz
Stavba, která měří téměř čtyři a půl kilometru, vznikala v letech 1936 až 1939 z iniciativy nacistického režimu.
Autor: ČTK
Projekt byl součástí organizace Kraft durch Freude (Síla skrze radost), která měla obyvatelům Třetí říše nabízet volnočasové aktivity a zároveň posilovat jejich loajalitu k režimu.
Autor: Profimedia.cz
Adolf Hitler chtěl prostřednictvím Prory vytvořit největší rekreační středisko na světě. Podle plánů mělo v osmi obytných blocích trávit dovolenou až 20 tisíc německých dělníků současně.
Autor: Profimedia.cz
Všechny pokoje byly navrženy tak, aby měly výhled na Baltské moře. Součástí areálu měl být také koncertní sál, kino, sportovní zařízení i další zázemí odpovídající představám tehdejšího moderního letoviska.
Autor: Profimedia.cz
Architektonický návrh vytvořil Clemens Klotz, jehož projekt vybral Hitlerův hlavní architekt Albert Speer. Ambiciózní plán dokonce získal ocenění na Světové výstavě v Paříži v roce 1937.
Autor: Profimedia.cz
Osud projektu však změnila druhá světová válka. Po jejím vypuknutí byly stavební práce zastaveny a rekreační komplex nikdy nesloužil svému původnímu účelu. Místo turistů se zde postupně zabydlela armáda.
Autor: Profimedia.cz
Po skončení války sloužily některé budovy jako ubytování pro vysídlené obyvatele z východní Evropy. Následně areál využívala Sovětská armáda a později také armáda Německé demokratické republiky.
Autor: Profimedia.cz
Tři z původních osmi bloků byly během poválečných let zničeny, zbylé objekty fungovaly jako kasárna až do konce studené války.
Autor: Profimedia.cz
Po sjednocení Německa se budoucnost Prory dlouho hledala. Část budov získala nové využití v podobě hostelu či muzeálních expozic, značná část komplexu však chátrala.
Autor: Profimedia.cz
Opuštěné chodby a rozpadající se pokoje se staly cílem vandalů i vyhledávanou lokalitou milovníků industriálních památek.
Autor: Profimedia.cz
Významným krokem bylo otevření dokumentačního centra v roce 2000. Expozice připomíná historii místa a vysvětluje, jakou roli hrála Prora v nacistické propagandě.
Autor: Profimedia.cz
Návštěvníci zde mohou poznat nejen stavební historii komplexu, ale také ideologické pozadí jeho vzniku.
Autor: Profimedia.cz
Další proměna přišla po roce 2004, kdy německý stát začal jednotlivé části areálu prodávat soukromým investorům. Rozsáhlá rekonstrukce postupně změnila část někdejšího nacistického kolosu v moderní apartmány, hotely a rekreační zařízení.
Autor: Profimedia.cz
Některé budovy dnes nabízejí luxusní bydlení s výhledem na moře – paradoxně na stejném místě, které mělo původně sloužit masové rekreaci řízené totalitním režimem.
Autor: Profimedia.cz
Prora tak představuje pozoruhodný příklad toho, jak se může historicky zatížená stavba proměnit v turistickou atrakci. Zatímco jedni v ní vidí architektonickou zajímavost a svědectví své doby, druzí připomínají, že za betonovými zdmi se skrývá i temná kapitola evropských dějin.
Autor: Profimedia.cz
Dnes patří Prora mezi nejnavštěvovanější místa ostrova Rujána. Turisty sem láká nejen dlouhá písečná pláž Baltu, ale také možnost projít se jedním z největších stavebních projektů, které kdy nacistické Německo vytvořilo.
Autor: Profimedia.cz
