Na začátku byla poměrně fádní neoklasicistní budova z roku 1877. Pak se přidalo 62 milionů eur, v přepočtu zhruba 1,5 miliardy korun, jméno slavného architekta, sedm let práce a výsledkem je věc tak trochu kontroverzní.
Nejen proto, že se jedná o největší muzeum vojenství, které kdy zřídilo Německo, tedy stát, jenž rozpoutal druhou světovou válku.
Nejen proto, že jeho největší a nejviditelnější exponát, ocelovoskleněný hrot vysoký třicet metrů míří trochu vyčítavě k místu na obloze, odkud padly v únoru roku 1945 první spojenecké bomby na Drážďany.
Muzeum vojenství v německých Drážďanech
Součástí muzea je i zachycení toho, jak byla ve válkách využívána zvířata. Koně, muly, ovce, kozy či například lev
Ale také například proto, že Sasko patří v Německu k těm spolkovým zemím, kde má krajní pravice a neonacisté největší podporu. Nemůže se z muzea namísto turistické atrakce stát poutní místo neonacistů, kteří se budou chodit klanět tomu, co zbylo po nacistickém válečném Německu?
"Jsme přesvědčeni, že se nic takového nestane. Naopak doufáme, že do této části Drážďan dostaneme turisty, a nejen ty německé," řekl před časem MF DNES Gorch Pieken, vědecký vedoucí muzea.
Sloužit by k tomu měla i neobvyklá konstrukce. Onen hrot mířící do nebe je zároveň čtyřpatrovou expozicí, z jejíhož nejvyššího bodu je vidět centrum znovu postaveného města.
Sloužit by tomu mělo i jméno architekta, kterým je židovský tvůrce Daniel Libeskind, jehož rodiče v polské Lodži přežili holokaust.
A sloužit by tomu měla i samotná expozice, v níž samozřejmě jsou stroje na zabíjení, ale nejen ty. Muzeum si klade za cíl konfrontovat návštěvníka s jeho vlastní agresivitou. "Jde o násilnický potenciál v nás všech," řekl Pieken serveru Zeit Online.
Milovníci vojenské techniky tu tak sice mohou obdivovat například první provozuschopnou ponorku z roku 1851 nebo džíp typu Wolf, který zničili radikální islamisté v afghánském Kundúzu. Anebo čtrnáct metrů vysokou raketu V2. Tu, na jejíž výrobu nasadil Hitler zajatce koncentračního tábora Buchenwald a kterých vypálil více než třináct set na Londýn a přes šestnáct set na Antverpy v Belgii. Ale nejen to.
V drážďanském muzeu jsou i dobové hračky, například hliněné figurky vojáků v nacistických uniformách
Architekt Daniel Libeskind, autor rekonstrukce staré neoklasicistní budovy
Jak páchne válka
Může se hoditMilitärhistorisches Museum der Bundeswehr Otevřeno je každý den kromě středy od 10 do 18 hodin, v pondělí až do 21 hodin. |
Celkem čítá expozice přes deset tisíc položek a je mezi nimi i například šedesát párů bot vězňů nacistického vyhlazovacího tábora Majdanek nebo video německé armády ukazující mučivou smrt kočky, na níž nacisté testovali chemické bojové látky. Nebo prostřelená vojenská helma a lebka jednoho z mrtvých vojáků.
A pak také pravý zápach smrti, jak uvádí Zeit Online. Směs spáleniny, fekálií a rozkladu. Esenci pro německé muzeum vytvořila norská umělkyně Sissel Tolaasová. Stačí otevřít tu správnou klapku, nadechnout se – a jste uprostřed války.
Brzy by měl přibýt další typicky neválečný exponát, bez něhož by se však lecjaká událost vůbec nenastala. Mobilní telefon. Muzeum by chtělo získat tisíc telefonů, kterými se demonstranti na káhirském náměstí Tahrír domlouvali na dalších protestních akcích.
Muzeum se otevřelo veřejnosti 14. října a do konce roku je vstup zdarma.
