Při průchodu malou klenutou brankou na nádvoří středověkého hradu Trendelburg člověka zaplaví dětské nadšení. Nachází se totiž v polovině Německé pohádkové stezky (Deutsche Märchenstraße), která už od roku 1975 láká cestovatele do světa romantických hradů, hlubokých lesů a folklóru.
Nejhezčí německou turistickou stezku letošního roku máme hned za humny |
Trasa začíná v Hanau u Frankfurtu, rodišti Jacoba a Wilhelma Grimmových, a klikatí se na sever přes malebná městečka s hrázděnými domy až do Brém. Nabízí zastávky tam, kde bratři studovali a kde také hledali inspiraci pro své známé pohádkové příběhy, o Jeníčkovi a Mařence, Popelce či Šípkové Růžence.
Než se sem turista vydá, měl by zapomenout na „vypolstrované“ verze od Disneyho. Původní vydání pohádek bratří Grimmů z let 1812 a 1815 byla temná, syrová a plná hladu i morálních nejednoznačností.
Vše začalo v Hanau
Bratři Grimmové pocházeli z měšťanské rodiny v Hanau, kde také stezka začíná. Na náměstí stojí monumentální socha bratří; Wilhelm sedí s knihou v klíně, Jacob mu stojí za zády. Legenda praví, že o půlnoci si tajně mění místa.
Město každoročně od května do července ožívá Festivalem bratří Grimmů. V amfiteátru u zámku Philippsruhe se hrají klasické pohádky v moderním hávu. „Letos uvádíme Stolku, prostři se! V naší interpretaci ale řešíme i politická témata jako populismus nebo fake news,“ říká pro BBC Jeroen Coppens, dramaturg festivalu. Podle něj je fascinující sledovat, jak jsou staleté příběhy německých autorů stále aktuální.
Nejočekávanější dálkové trasy. Tyto stezky lákají na hory, pláže i železnici |
Cesta pokračuje dále do Marburgu, univerzitního města, kde bratři v první polovině 19. století studovali práva. Právě zde zapustila kořeny jejich fascinace německým jazykem a lidovou slovesností.
Staré město v Marburgu jako by vypadlo z ilustrace. Hrázděné domy se naklánějí nad úzkými dlážděnými uličkami a nad nimi trůní zámek Landgrafenschloss. Při výstupu k němu návštěvníci míjejí zastavení „Grimmovy stezky“ – na zemi leží obří Popelčin střevíček, u rybníčku čeká Žabí král. Je to kýč? Možná trochu, ale v tomto kulisovém městě to prostě funguje.
Pohádky jako drsná realita
Stezka pokračuje do Kasselu, kde bratři žili a pracovali třicet let. V místním muzeu Grimmwelt (Svět Grimmů) dostávají pohádky komplexnější rozměr. Ve vitrínách leží první autorské výtisky s rukopisnými poznámkami. „Mnoho návštěvníků je překvapeno, že bratři nebyli jen vypravěči, ale především vědci a jazykovědci, kteří sestavili největší německý slovník,“ vysvětluje Claudia Rosskopf z muzea.
Expozice se nevyhýbá ani drsnému kontextu. Příběhy se tehdy šířily ústně mezi chudými rolníky a sloužícími. Odrážely krutou realitu venkovského života. V původní verzi Jeníčka a Mařenky z roku 1812 to nebyla macecha, kdo děti nechal v lese, ale jejich vlastní matka. V dobách hladomoru byly takové akty přežití bohužel realitou.
Mystický skvost za hranicemi. Ďáblův most láká do Saska turisty z celého světa |
Ne všechny příběhy si ale dnes spojujeme s hrůzou života. Když cestovatelé dorazí do Trendelburgu, bývají už pohádkovým světem zcela pohlceni. Místní hrad, dnes fungující jako hotel, se pyšní válcovou věží, z jejíhož okna visí tlustý blonďatý cop. Rapunzel (Locika) sice nemá v Trendelburgu přímý historický základ, ale hrad se stal symbolem této pohádky díky své magické atmosféře.
Z ochozu věže, kam vede 130 točitých schodů, se otevírá výhled na les Reinhardswald. Jde o jeden z největších souvislých lesních celků v Německu. Kroucené duby a padlé kmeny snadno vyvolají představu o tom, kde se v myslích lidí zrodil strach z vlků a ježibab.
Poslední zastávka patří Hamelnu a legendě o Krysařovi. Na rozdíl od jiných pohádek má tato děsivě reálný základ. V městských kronikách existují záznamy z roku 1284 o tom, že z města zmizelo 130 dětí. Mohla za tím být migrace za prací nebo epidemie moru? Nikdo neví, ale legenda o muži s píšťalou žije dál.
Dnes je Hameln městem krys – jejich zlaté reliéfy lidé najdou v dlažbě, v obchodech koupí krysy z marcipánu. „Je to čest být součástí tradice, která trvá staletí,“ říká Brian Boyer, který v místním představení pod širým nebem hraje Krysaře. „Je to varovný příběh o tom, že dané slovo se musí držet.“
Německá pohádková stezka není jen romantickým výletem po německých památkách. Přináší pochopení, jak se příběhy mění spolu s lidmi. Pohádky tvoří most mezi fantazií a realitou, kde lze zkoumat etiku a morálku. A Německo tuto svou kulturní pokladnici umí prodat s grácií, která i v dospělosti donutí věřit na kouzla.
