"Je opravdu krásně a hlavně v nižších partiích rychle ubývá sněhu i částí ledovce," hlásí ze základního tábora horolezec Josef Lukáš. Co to znamená pro pobyt v základním táboře? "Musíme každou chvíli opravovat tábor, někdy i trochu stěhovat stany," tvrdí Lukáš.
Přímo ve stěně prožili už lezci nejedno překvapení. V jednom místě našli například potrhané kalhoty a úvazek i s jümarem (pomůcka pro jištění a slaňování, ale hlavně pro stoupání po laně – pozn. red.).
"Dokonce tam byla i vysokohorská bota. Člověka trochu zamrazí, když si představí, co se tady mohlo všechno dít," míní Lukáš.
Horolezci dokonce objevili přímo ve stěně stan plný vysokohorského materiálu a speciální stravy pro extrémní podmínky. "Ivan Zedníček už dokonce uvařil jednu večeři ve speciálním titanovém ešusu, který našel ve starém potrhaném stanu," líčí Lukáš.
Tři skupiny
Členové expedice se v posledních dnech rozdělili do tří skupinek a střídají se při práci ve stěně. Zatímco jedna trojice většinou odpočívá v základním táboře, dvě skupinky jsou nahoře.
Jejich denní rytmus je jednoduchý: vstává se kolem čtvrté hodiny ranní, o hodinu a půl později se vyráží do stěny. "Končíme kolem šesté hodiny večer vysílení k smrti," shodují se horolezci. Pohybují se nyní nad hranicí sedmi tisíc metrů a připravují pozici pro čtvrtý výškový tábor.
Trasu české expedice s jednotlivými tábory na K2 si prohlédněte ZDE
 Benjamínek expedice Josef Lukáš. |
 Základní tábor postavili horolezci ve výšce 5 500 metrů nad mořem. |
 Josef Lukáš stoupá stěnou K2. |
 Šéf expedice Leopold Sulovský s masivem stěny K2. |
 K2 |
 Horolezec Pavol Lupták stoupá ke druhému výškovému táboru. |
