Cheopsovu pyramidu v Gíze nedaleko Káhiry zná téměř každý. Také například Sluneční pyramida (třetí největší) v mexickém Teotihuacánu je známá. Ovšem poněkud stranou, přitom zcela nezaslouženě, stojí vůbec nejstarší stavba podobného druhu na světě: Džóserova stupňovitá pyramida v egyptské Sakkáře. Přitom tato pyramida se stala základem mnohasetleté tradice stavby všech ostatních pyramid v zemi.
Po sjednocení Egypta, které je připisováno králi Menejovi (ale také to byl možná král Narmer, případně Hor-Aha), bylo dle tradice založeno nové město. Stal se jím Mennofer, tedy dnešní Memfis. Zakladatelem III. dynastie se pak stal král Džóser. S novou dynastií ale nastoupil i nový způsob pohřbívání. Dřívější písečné mohyly a po nich pohřební paláce (mastaby) byly překonány právě stavbou pyramid. Džóser a jeho následovníci si vybrali za místo posledního odpočinku (nekropoli) Sakkáru. První kamennou pyramidu dal potom stavět v roce 2700 před naším letopočtem pro krále Džósera jeho vezír, architekt a lékař v jednom, Imhotep. Neměla ještě ten charakteristický tvar, jaký známe z Gízy, ale sestávala ze šesti zmenšujících se teras (převýšených vždy o deset metrů) pravoúhlého půdorysu, odtud název stupňovitá. Stavba trvala plných čtyřicet let. Původně se totiž začala budovat již zmíněná mastaba, ke které se přistavěly další mastaby, jež se poté staly základnou pro čtyřstupňovou pyramidu, a dále byla ještě rozšířena o další dvě terasy. Celá stavba se tyčí do výše zhruba 60 metrů (pro porovnání je vysoká jako Petřínská rozhledna) a má obdélníkový půdorys 109 krát 121 metrů. Dnešní podoba pyramidy zůstala vpodstatě nezměněna. I když čas samozřejmě vykonal své dílo, uvnitř pyramidy v labyrintu chodeb byl nalezen zajímavý reliéf, zobrazující běžícího faraona Džósera. V kamenné místnosti před severní stranou pyramidy zase stojí socha faraona, do níž bylo »vtěleno« jeho ka (jakýsi duch, o kterého je nutno se symbolicky starat). Džóserova pyramida však nezůstala v Sakkáře osamocena. Jeho nástupce král Sekhmet začal stavět podobnou, ale stavba zůstala nedokončena a dnes je v poměrně špatném stavu. Za zmínku stojí i pyramida krále Unase a hrobky perských šlechticů v její blízkosti. Jsou jedny z nejhlubších v Egyptě. Strážný vám za poplatek půjčí i světlo a můžete sestoupit 25 metrů dolů a obdivovat překrásné malby na stěnách. Výlet do Sakkáry se dá dobře spojit s návštěvou pyramid v Gíze. Vše se dá stihnout za jeden den a pronájem auta stojí od 50 do 100 egyptských liber.
Po sjednocení Egypta, které je připisováno králi Menejovi (ale také to byl možná král Narmer, případně Hor-Aha), bylo dle tradice založeno nové město. Stal se jím Mennofer, tedy dnešní Memfis. Zakladatelem III. dynastie se pak stal král Džóser. S novou dynastií ale nastoupil i nový způsob pohřbívání. Dřívější písečné mohyly a po nich pohřební paláce (mastaby) byly překonány právě stavbou pyramid. Džóser a jeho následovníci si vybrali za místo posledního odpočinku (nekropoli) Sakkáru. První kamennou pyramidu dal potom stavět v roce 2700 před naším letopočtem pro krále Džósera jeho vezír, architekt a lékař v jednom, Imhotep. Neměla ještě ten charakteristický tvar, jaký známe z Gízy, ale sestávala ze šesti zmenšujících se teras (převýšených vždy o deset metrů) pravoúhlého půdorysu, odtud název stupňovitá. Stavba trvala plných čtyřicet let. Původně se totiž začala budovat již zmíněná mastaba, ke které se přistavěly další mastaby, jež se poté staly základnou pro čtyřstupňovou pyramidu, a dále byla ještě rozšířena o další dvě terasy. Celá stavba se tyčí do výše zhruba 60 metrů (pro porovnání je vysoká jako Petřínská rozhledna) a má obdélníkový půdorys 109 krát 121 metrů. Dnešní podoba pyramidy zůstala vpodstatě nezměněna. I když čas samozřejmě vykonal své dílo, uvnitř pyramidy v labyrintu chodeb byl nalezen zajímavý reliéf, zobrazující běžícího faraona Džósera. V kamenné místnosti před severní stranou pyramidy zase stojí socha faraona, do níž bylo »vtěleno« jeho ka (jakýsi duch, o kterého je nutno se symbolicky starat). Džóserova pyramida však nezůstala v Sakkáře osamocena. Jeho nástupce král Sekhmet začal stavět podobnou, ale stavba zůstala nedokončena a dnes je v poměrně špatném stavu. Za zmínku stojí i pyramida krále Unase a hrobky perských šlechticů v její blízkosti. Jsou jedny z nejhlubších v Egyptě. Strážný vám za poplatek půjčí i světlo a můžete sestoupit 25 metrů dolů a obdivovat překrásné malby na stěnách. Výlet do Sakkáry se dá dobře spojit s návštěvou pyramid v Gíze. Vše se dá stihnout za jeden den a pronájem auta stojí od 50 do 100 egyptských liber.
