Údajně na tomto místě pěstovali révu již staří Římané, ale současné terasy v prudkých kopcích začali stavět cisterciáci před tisíci lety. Do dnešních dob zde vinaři postavili neuvěřitelných deset tisíc teras, které se od jezera zdvihají až ve čtyřiceti kaskádách nad sebou. Kamenné terasy umožňují v prudkém svahu pěstovat víno, chrání půdu před erozí a ještě navíc drží teplo, čímž ve vinicích pomáhají vytvářet zvláštní, téměř středozemní klima. To je pak společně s půdou hlavní příčinou mimořádné kvality zdejších vín.
Král švýcarských vín
„Celkem je zde vybudováno na 450 kilometrů kamenných zídek, které oddělují jednotlivé terasy. Právě tato unikátní síť, kterou zde po staletí vytvářely generace vinařů, měla hlavní podíl na zařazení Lavaux do seznamu UNESCO, k čemuž došlo v roce 2007. Ale přísná ochrana zdejších vinic začala už před padesáti lety,“ vysvětluje místní průvodkyně Monica Aubert.
Ze 70 procent se zde pěstuje odrůda Chasselas (česky Chrupka bílá), která je v celém Švýcarsku považována za krále vín a nejvíce se jí daří právě v Lavaux. Chasselas dává elegantní, ovocné a příjemně pitelné víno, z červených vín se připravuje především Pinot Noir.
Víno pro běžce
Jedním z nejlepších místních vinařů je Patrick Fonjallaz, který sídlí v obci Epesses a pěstuje révu na 34 hektarech. Jeho rodina zde sídlí již od 16. století a Patrick své víno miluje. „Každý den tu po jezeře projíždí několik parníků, přičemž jeden z nich přesně v deset hodin deset minut vyjíždí z našeho přístaviště a hlasitě zahouká, což je známka, že si můžeme nalít první skleničku,“ směje se vinař s tím, že velká výhoda odrůdy Chasselas je v její lehkosti.
„Když vypijete láhev chardonnay, může vám být druhý den těžce. Když vypijete láhev chasselas, můžete jít ráno klidně běhat kolem jezera,“ líčí Fonjallaz.
Návštěva Chaplina
A u další skleničky vypráví, jak se jako malý kluk ve vinařství setkal také s Charlie Chaplinem, který byl u nich na večeři spojenou s degustací vín. Chaplin žil od padesátých let ve vedlejším městě a patřil k velkým milovníkům zdejšího vína.
Jenom doplňme, že ceny Fonjallazových vín se pohybují zhruba od deseti do dvaceti švýcarských franků (250 až 500 korun), vína z nejlepších „grand cru“ vinic vyjdou na 30 franků. V restauraci jsou samozřejmě mnohem dražší (stojí zhruba 30 až 50 franků, za skleničku o obsahu 1 dcl běžně zaplatíte osm franků, což je 200 korun).
V prudkých svazích pomáhají vinařům při sklizni malé „domácí“ lanovky.
Víno z tohoto krásného sudu naplní neuvěřitelných 46 tisíc lahví.
Během stoletích zde vinaři vybudovali na 450 kilometrů kamenných zídek.
Smažení okouni
Mezi vinicemi vede turistická stezka „Vinorama“, která začíná v kouzelném městečku St. Saphorin, známém pro své úzké uličky a sklepy z 16. až 18. století. A končí v další vinařské obci Lutry. Délka trasy činí 12 kilometrů. Na trase je otevřen stánek, kde prodávají vodu i víno, navíc bývá otevřeno i několik sklepů, kde je možné ochutnat a zakoupit místní víno.
V městečku Cully či Lutry stojí za návštěvu některá z restaurací, v nichž podávají vyhlášenou místní specialitu v podobě smažených filetů z okounů z Ženevského jezera, které se servírují s tatarskou omáčkou. Okouni jsou malí, takže na porci vyjde zhruba pět až šest rybek, oblíbená specialita stojí obvykle 30 až 40 franků, tedy 750 – 1000 korun).
Střelba do mraků
Na vinicích Lauvaux se mísí tradice a moderna. Na jedné straně se zde hrozny stále sklízejí ručně a sběrači je nosí v krosnách na zádech dolů do valníků. V nejprudších svazích fungují malé „průmyslové“ lanovky, které nasbírané hrozny svážejí na dostupnější místa.
Na několika místech jsou postavena zvláštní odpaliště raket, které se střílí do mraků ve chvíli, kdy hrozí, že začnou padat kroupy, jež by mohly během několika minut zničit celou úrodu. Speciální obsah raket dokáže změnit kroupy na déšť a tím zabránit pohromě.
Ve vinicích je k vidění zařízení na odpal speciálních raket, které „rozpustí“ ledové kroupy.
Vinice měly na mále
Tisíciletá tradice fantastických vinic nad Ženevským jezerem byla ohrožena po druhé světové válce, kdy řada farmářů odešla do města za lepším živobytím. Současně se začal vyvíjet velký tlak na prodej lukrativních pozemků u jezera, kde by mohly vyrůstat další hotely a rozšířit tak slavnou švýcarskou Riviéru s jejím mondénním centrem v Montreaux. Naštěstí, než se tak stalo, přijala mezi lety 1957 a 1977 švýcarská legislativa několik zákonů, díky nimž byla místní půda uchráněna od developerských projektů a Lavaux tak zůstala podoba, kterou zdejší vinaři rozvíjeli dlouhých tisíc let.
Máte rádi víno?Navštivte známé vinné sklípky a pochutnejte si na dobrém víně. Stačí si vybrat to pravé místo pro vás na Raketa.cz. |
