

Jezer, která mají rozlohu aspoň jeden hektar, se v Evropě nachází přes půl milionu. A těch menších je ještě víc. Vybrat z nich od severu na jih a od východu na západ ta nejhezčí? To snad ani nejde. Následující galerie vám alespoň představí ta, která bývají jako nejkrásnější zmiňována nejčastěji.
Autor: GeorgeBRAINiac, Creative Commons
I ti největší škarohlídi neochotně přiznávají, že italské Lago di Orta je obzvlášť malebné, jeho klima je mírné a pobřeží je plné krás. My jen doplníme geografickou zajímavost: jde o jediné severoitalské jezero, které neodtéká k jihu, ale k severu.
Autor: Profimedia.cz
Ze snímků Hallstätter See, tedy rakouského Halštatského jezera, přechází zrak. Zdá se až neuvěřitelné, že tento klenot vlastně pokrývá svou hladinou plochu pouhých 8,5 kilometrů čtverečních.
Autor: C.Stadler/Bwag, Creative Commons
Že je uměle vytvořené, to druhému největšímu chorvatskému „jezeru“ na kráse neubírá. Perućko, které vyrostlo na řece Cetině, je synonymem pohodové dovolené, kterou v Dalmácii skutečně nemusíte trávit jen na pobřeží slaného moře.
Autor: Profimedia.cz
Jihotyrolské Lago di Dobbiaco, usazené v Pusterském údolí (Val Pusteria), není o nic méně hezké než jakékoliv jiné jezero v Dolomitech. Jeho hlavní předností ovšem je, že proudy turistů směřují spíše k „vyhlášenému“ Lago di Braies, a tudíž na jeho březích panuje božský klid.
Autor: Zairon, Creative Commons
Povědomí o jezeře Vouliagmeni pro vás při návštěvě Řecka nemusí být důležité, ale pokud vás zastihnou v Aténách tak typická letní vedra, může vás tato dva tisíce let stará laguna s poloslanou vodou spasit od úpalu a zachránit dovolenou.
Autor: Sergii Figurnyi / Alamy / Profimedia, Profimedia.cz
K jezeru Lac d’Allos se nevydávejte za koupelí. Jezero pod svahy třítisícové hory Pelat slouží jen k obdivování. Celé území je součástí národního parku Mercantour, a přitom je to sem z ospalého Nice jen coby vápencovým balvanem dohodil.
Autor: kallerna, Creative Commons
V čistotě vody a jasu modré barvy prý nemůže rakouskému Attersee konkurovat nic. Počítá se k nejkrásnějším jezerům v okolí Salcburku, a to už je nějaká konkurence. Na své si tu přijdou znalci koupališť, milovníci vodních sportů i ti, kteří se chtějí bavit na souši.
Autor: Profimedia.cz
Z pětadvaceti tisíc jezer, která by se dala napočítat v Rakousku, není největším ani nejhlubším. Podle názvu by se dalo usoudit, že Grüner See bude tím nejzelenějším. Bez ohledu na barvu je toto jezero, obklopené trojicí horských vrcholků, jedním z nejkrásnějších.
Autor: Martin Dunst, Creative Commons
Na mapě Provence ho najdete snadno, Lac de Sainte-Croix leží přímo uprostřed. Kvalita zdejších pláží je na výši, stejně jako nabídka dalších atrakcí. Navíc je to odtud ke „Grand kaňonu Evropy“, soutěsce de Verdon, jen kousek.
Autor: Olivier Cleynen, Creative Commons
Švýcarsko má na svém území zhruba 1 500 jezer, ale pokud by se soutěžilo v jejich kráse, bude platit za těžkou váhu Evropy. Kvalitou je prostě nad kvantitou. Snadno to pochopíte při výhledech na Caumasee.
Autor: Adrian Michael, Creative Commons
Jezero Maggiore je po Lago di Garda druhým největším v Itálii a druhým nejhlubším po Lago di Como. Kromě toho, že zasahuje do Švýcarska, je jeho prvenstvím mimořádná koncentrace turistických lákadel na jednotku plochy. Zahrady ostrůvků Isola Bella a Isola Madre si určitě nenechejte uniknout.
Autor: CucombreLibre, Creative Commons
Výprava k Blåisvatne vám dá zabrat. Nachází se na severu Norska, na úpatí ledovce Lenangsbreen, na poloostrově Lyngen. Ale namáhavá pouť se vám určitě vyplatí. Tak zářivě modrou hladinu totiž nikde jinde ve Skandinávii neuvidíte.
Autor: Visit Lyngenfjord, Creative Commons
Výšlap do Kandersteg v Bernských Alpách vám ukrátí lanovka, takže až k jezeru Oeschinen dorazíte bez námahy. O to víc energie můžete věnovat koupání (v létě má teplotu 20° Celsia) nebo projížďkám na člunech.
Autor: Günter Seggebäing, Creative Commons
Severomakedonský Ohrid, tedy Ochridské jezero, buď odsoudíte jako echo kempů socialistické dovolené, něco jako nepovedené Lipno s vypůjčeným Krumlovem. Anebo se do něj bezvýhradně zamilujete. Je to jen na vás.
Autor: kallerna, Creative Commons
O Lago di Garda se v dobrém říká, že je miniaturou Itálie. Co si pod tím představit? Čtyři tisíciletí slavné historie, pestrost krás přírody i palácových zahrad, smetánku z celé Evropy, vše na jednom místě. Jen je tu krapet draho.
Autor: Profimedia.cz
Nejen prameny Dunaje. K pokladům německého Schwarzvaldu se počítá i Titisee. Jde o malé, ale zato pořádně hluboké jezero vytvořené ledovcem. Komu přijde pohoda přírodního koupaliště málo, může se u Neustadtu potěšit lázněmi.
Autor: Profimedia.cz
Skotský Loch Ness si svou dramatickou scenérií pojistil popularitu na mnoha frontách, a dnes využívání bájnou příšeru k sebepropagaci poměrně střídmě. Po jeho skalnatých březích anebo lodí na jeho vlnách můžete plynout poklidně celé dny, aniž byste zaznamenali jedinou na zmínku o lochnesce.
Autor: Profimedia.cz
Kde přesně končí hladina a kde už začíná obloha? Nad tím můžete na březích slovinského jezera Bohinj přemýšlet opravdu hodně dlouho. A ztracený čas to nebude, pohled na vodní hladinu uklidňuje. Ne jako v uspěchaném Bledu nebo v tlačenici u vodopádů Savica.
Autor: Aleš Krivec, Creative Commons
S rozlohou 1 140 kilometrů čtverečních je švédské Mälaren spíše malým mořem než jezerem. A to je teprve třetím největším. Populární je venkovskou idylou a snadnou dostupností ze Stockholmu. Když chcete nechat město za zády, je tu pro vás.
Autor: Profimedia.cz
Stačí jen zamířit na jihovýchod od Mnichova a po dvou hodinách jízdy už můžete stát na jeho březích. A nemusíte jen postávat. Pokud jste dostatečně otužilí, do křišťálových vlnek chladivého jezera Eibsee se můžete i zanořit.
Autor: Profimedia.cz
Do Limousin nemusíte přijet limuzínou, abyste se tu měli královsky. Celý region prokvétá řekami a jezery, které dohromady slouží jako jeden velký francouzský vodojem. Pobyt na březích jezera Vassiviere vás vyjde laciněji než Riviéra, a ukáže vám Francii z poněkud lidštější stránky.
Autor: Profimedia.cz
Když se nemůžete rozhodnout, jestli strávit dovolenou u moře, anebo na pobřeží jezera, vsaďte na chorvatský ostrov Mjlet. Kromě malebného pobřeží tu najdete Malo a Velko Jezero. Jak hezky tu je? Tak, že se tu bájný Odysseus „zasekl“ na celých sedm let.
Autor: dronepicr, Creative Commons
Je spletitým bludištěm kanálů, rozlivů, tisíců ostrůvků. Saimaa, největší finské jezero, se dotýká národního parku Linnansaari a nese na svém území řadu historických pamětihodností. Jednou z nich je například hrad svatého Olafa, Olavinlinna.
Autor: Profimedia.cz
Na mapě severozápadu anglického Lake District se nevelké Buttermere ztrácí. Ovšem dojmy, které vyvolává u těch, co stanou na jeho březích, jsou trvalé.
Autor: Profimedia.cz
Výpravu k norskému Bondhusvatn netřeba považovat za zajížďku, protože většina oblíbených lokací cestovního ruchu leží nedaleko od něj. Divokost krajiny jezera je natolik ohromující, že dost možná zapomenete i sbírat fotky na Instagram.
Autor: Alchemist-hp, Creative Commons
Nedá se psát o překrásných jezerech Evropy, a přitom slůvkem nezmínit Plitvice. Chorvatský veleslavný národní park, propojující šestnáct terasovitých jezer vodopády, je už legendou, a pokud jste tu ještě nikdy nebyli, tak o Chorvatsku nevíte prakticky nic.
Autor: Pablo BM, Creative Commons
Italské Lago di Caldonazzo je třeba chápat jako kompletní nadílku s balíčky zážitků, které si můžete rozbalovat podle chuti. Vodní sporty, koupání, potápění, rybaření? Prosím. Zrovna tak ale i pěší túry, cyklotrasy nebo treky po horách. Tady se o vás postarají.
Autor: ČTK
Říkalo se jim crannogs a šlo o uměle vytvořené ostrovy, sídla bezpečně obklopené vodní hladinou. Jedno takové najdete i u velšského jezera Llangorse. V izolaci od okolního světa, masivem Black Mountains, můžete přemýšlet třeba o starých legendách.
Autor: Profimedia.cz
Budou to vydry, hejna vodních ptáků anebo pasoucí se ovce na břehu? Vypíchnout, co je na scenériích Llyn Geirionydd nejhezčí, je opravdu těžké. Krásy Snowdonie dotváří spousta malých detailů, a nejhezčí je sledovat je přímo při plavbě po jezeře.
Autor: Llywelyn2000, Creative Commons
Ze 450 000 sladkovodních jezer, jimiž Norsko oplývá, se ta nejhezčí vybírají těžko. Ovšem volbou Ulvsvannu nepochybíte. Byť je svou rozlohou skromné, členitým pobřežím se zdá být mnohem větší. A nabízí koncentrovanou esenci skandinávské přírody.
Autor: Ernst Vikne, Creative Commons
Bodamské jezero má pro Čechy historicky špatnou reputaci kvůli koncilu kostnickém. Ale jinak na vodní těleso, jehož břehy sdílí Německo, Švýcarsko a Rakousko, lze pět jen samou chválu. Kotlina jezera dosahuje hloubky 254 metrů a na jeho hladině ční i tři velké ostrovy.
Autor: Markus Bernet, Creative Commons
Je sycené horskými prameny, obklopené středověkými městy a jeho krásy střeží zámek Menthon-Saint-Bernard. Propadnout pohádkovému kouzlu krajiny francouzského jezera Lac d’Annecy je opravdu snadné.
Autor: edwin.11, Creative Commons
I když nevypadá, ztrácí se švédské Siljan buď v tektonické propadlině, nebo kráteru meteoritu. Můžete si vybrat, obě teorie totiž vysvětlují jeho výraznou hloubku (až 134 metrů). A též chlad zdejší vody. Pro výpravu na kánoi nebo parní lodici podél pobřeží je to ovšem ideální.
Autor: Arild Vågen, Creative Commons
Nikdo od vás pochopitelně neočekává, že se v pevninském jezeře Jökulsárlón budete koupat. Vzhledem k teplotě vzduchu i vody, poseté ohlazenými kusy ledu, by to rozumné nebylo. Jezdí se sem za krásami přírody a Diamantovou pláží.
Autor: Profimedia.cz
Říká se, že voda v rakouském Weissensee je tak čistá, že ji můžete pít. Jistější ale bude, když vás k jezeru, jež leží hodinu od slovinských i italských hranic, nepovede žízeň, ale chuť po zážitcích. K těm se tu, zvlášť během letních měsíců, dostanete snadno.
Autor: Naturpuur, Creative Commons