Jeskynní malby nalezené v jeskyni Altamira
Byla to náhoda, jak se u velkého objevu sluší a patří. Amatérský archeolog Marcelino Sanz de Sautuola prozkoumával okolí jeskyně na rodinném statku na severu Španělska. Na vykopávky s ním chodila i zvídavá dcera María. Jednoho dne „zabloudila“ osmiletá nezbednice dál do jeskyně a na stropě si všimla velkých bizonů. Přivolala otce.
Vystudovaný právník Sautuola si prohlížel malby a nevěřícně přemýšlel, kde se tam vzaly. U vstupu do jeskyně sice našel několik pravěkých nástrojů, ale pralidi přece nebyli schopni barevných maleb! Nebo snad ano? V roce 1879 byl člověk z paleolitu (starší doby kamenné) považován za primitivního tvora víc podobného zvířatům než lidem.
Rekordní jeskyně světa. V unikátním žebříčku je zastoupené i Česko |
O rok později Sautuola zveřejnil, co v jeskyni na statku Altamira našel, a kresby označil za pravěké. Způsobil rozruch, vysloužil si návštěvu španělského krále, avšak vědecká obec tvořená převážně Francouzi se zdráhala uvěřit.
Kresby bizonů a dalších zvířat byly až příliš dokonalé a zachovalé. Sautuolu proto obvinili z podvodu. Tvrdili, že jeskyni nechal vymalovat, aby jako amatér získal uznání odborníků.
„Přiznávám, měl pravdu“
Marně se Španěl snažil experty přesvědčovat, že nelže. Archeologie byla v té době mladý obor. Hledání důkazů o dávné lidské činnosti bylo v začátcích, mnoho míst bylo neprobádaných. Až na konci 19. století objevili v jeskyních ve Francii podobné prehistorické malby jako v Altamiře.
Skvost z jeskyně Altamira
V roce 1902 musel věhlasný francouzský archeolog Émile Cartailhac a Sautuolův halasný kritik připustit omyl. Uznal, že malby v Altamiře jsou pravé a vytvořil je pračlověk. Sautuolovi se už omluvit nemohl, Španěl zemřel s cejchem podvodníka v roce 1888 na srdeční selhání.
Objev osmileté Marie nakonec převrátil pohled na pračlověka, který byl do té doby vnímán jako primitiv bez jakéhokoli kulturního vnímání. Altamira ukázala opak. Bizoni, koně, laně, kanci a další obrazy jsou vyvedené různými barvami. Ztvárnění zvířat je obdivuhodné, pokud uvážíme, že nejstarší malby jsou staré 35 tisíc let a nejmladším je zhruba třináct tisíc let.
Altamira je i přes další objevy stále naprostý unikát. Přezdívá se jí Sixtinská kaple pravěku. Od roku 2001 je jeskyně uzavřena pro veřejnost, aby se malby uchránily před vlhkostí a oxidem uhličitým. Návštěvníci si mohou prohlédnout repliku v blízkém muzeu.
Úkryt i svatyně
Jeskyně Altamira na severu Španělska
Do jeskyní se pračlověk uchyloval zejména před nepřízní počasí a hladovými šelmami. K trvalému bydlení však vhodné nebyly – temné prostory, obvykle těžko přístupné, nedalo se z nich dobře utéct v případě velkého nebezpečí. Pro současné archeology jde o cenná místa, kde nalézají zbytky ohnišť, kostí i jídla.
Pravěké malby bývají obvykle v těžko přístupných částech jeskyní. Odborníci proto předpokládají, že neměly pouze dekorativní charakter, ale spíš byly spojené s loveckými rituály a vírou, že zobrazení bizonů či jelenů napomůže k úspěšnému lovu.
Pro pračlověka symbolizovala jeskyně i vstup do jiného, duchovního světa. Hledal tam nadpřirozeno i kontakt se zemřelými předky. Postupně v nich budoval svatyně a hrobky, jelikož k bydlení naplno využíval hliněná a kamenná obydlí. Pojďme se společně podívat na příběhy další světových jeskynní, které patří mezi opravdové unikáty.
