Důvodem, proč Írán nepatří mezi vyhledávané turistické destinace, je určitě i nálepka strůjce terorismu a nevyjasněné hrátky s jadernou energií. Narazit tu na hosty ze Západu je dosud vzácnost. Přesto platí, že Írán se pomalu otevírá světu a dostat se do země je stále snazší.
Proti svému okolí působí Írán jako neobvyklá oáza stability a bezpečnosti. Na teroristy člověk nenarazí, a když se přizpůsobí místním zvyklostem, může se pohybovat bezpečně a s minimem rizik. Zásluhou určité mezinárodní izolace si země zachovala výraznou osobitost, což vůbec nemusí být na závadu.
Krajina kdesi na íránském východě – odtud už je blízko do střední Asie a čas tu ubíhá docela jinak než v Teheránu.
Sami v palácích starověku
aktuální situaceLetošní prezidentské volby přinesly do Íránu nebývale dramatické chvíle. Násilné červnové střety demonstrantů s pořádkovými silami zasáhly do vnitřního života v zemi a jejich ohlasy stále doznívají. Cizího návštěvníka by se nic z toho nemělo týkat. Byť se situace od té doby zklidnila, lze doporučit opatrnost. Ve zjitřené povolební atmosféře je třeba mnohem víc dát na předepsané normy chování v islámské republice a nevyhledávat politické rozhovory s neznámými osobami. |
Už jména, jako Persepolis (persky Tachte Džamšíd, sídlo starých perských králů Xerxa a Dária), Súsy (vykopávky hlavních měst více civilizací) nebo Ekbatana (ruiny centra říše Médů) evokují pro Evropana oživlé stránky učebnice světových dějin.
Tisíciletou Perskou říši sjednocovalo jedno z velkých náboženství starověku, zoroastrismus. Památky na éru vyznavačů kultu světla a ohně patří k největším lákadlům. Přesto se davy turistů v klimatizovaných busech dosud íránskými silnicemi neprohánějí, naopak - jejich množství je vzhledem k rozloze země mizivé.
Jedna z tradičních dobrot při pobřeží Kaspického moře – skořicové koláčky
Děti jsou tu jako všude
Co našeho turistu potěší, jsou ceny vstupného, které jsou v rámci výchovy k národní hrdosti dotované a tudíž o jednu nulu nižší než u nás.
Pro místní jsou cesty k památkám staré perské říše i k hrobům středověkých a stále populárních básníků oblíbeným druhem zábavy. Svou cestu k vstřebání národní tradice prožívají po svém. Po prohlídce monumentů následují pikniky pod širým nebem - na kobercích plných jídel a se samovary neustále připravujícími tradiční čaj.
Soukromá móda
Potýkat se s odlišnostmi od kultury Západu patří k častým, byť docela zábavným činnostem turistů. Tím nejmarkantnějším rozdílem je asi odívání tamních žen, halení hlavy a celé postavy. Na Evropanky a ostatní cizinky se zásady islámského odívání vztahují taktéž, alespoň na veřejnosti a všude tam, kde by mohly potkat muže. Čádor, dlouhý závoj, ale není nezbytný a postačí šátek a volný svrchní oděv.
Ač se to na první pohled nezdá, íránské ženy se krášlí neméně náruživě a s nemenším potěšením než ženy v Evropě. Krámy a obchody plní pestrobarevné šaty, výlohy ve městech upoutávají přemírou zlatých šperků, ale také moderní kosmetiky. Líčení, účesy a krásné odění, to všechno ovšem v Íránu vytváří jakousi privátní, domácí módu. Teprve za zdmi domu začíná soukromí, padají závoje a mnohé konvence se nedodržují.
I na filmových plakátech musejí být hrdinky způsobně zahalené
Pozvání neodmítejte
Íránci jsou pozitivně naladění na přijímání čehokoliv cizího. Zvlášť na to, co pochází z oficiálně démonizovaného Západu. Takřka kdekoliv je cizí turista v Íránu chráněncem místních. Na cizincích mohou místní nejen uplatnit svou přirozenou zvědavost, ale také pocvičit angličtinu.
Zahraniční návštěvník tak setrvá dlouhé hodiny hovorů v íránských rodinách, kam bývá pozván po náhodném setkání. Na čaj, na oběd, a poštěstí-li se, zůstává i na nocleh. V nouzi nejvyšší nám domácí pomohli mnohokrát, zvlášť když jsme cestovali s malým synkem.
S odstupem času to byly ty nejkrásnější chvíle, které jsme v Íránu prožívali. Obvykle přicházejí docela neočekávaně. Z parku, mořského pobřeží anebo jen tak z městské ulice vás odvezou k sobě domů docela neznámí lidé. Jste teď jejich hosty a oni vaši hostitelé. Připraví program, zavezou na piknik do hor nebo k početnému příbuzenstvu. Když se po dni, dvou nebo často později loučíte, máte pocit, že jste poznali největší přátele.
Na chleba se stojí dvojí fronta, než se placky upečou a než pak vychladnou
JAK CESTOVAT DO ÍRÁNU A ODNÉST SI NEJVÍC
Co kupodivu platí pro Írán? Jedna z nejlevnějších, nejdemokratičtějších (co se týče rozdělení bohatství a vzájemného chování jednotlivých vrstev společnosti), ale také nejtolerantnějších zemí, vymykající se měřítkům Blízkého východu. Írán je navíc kulturní země, v níž řidič kamionu je s to nejen číst, ale i skládat básně.
Aklimatizace zcela nezbytná
Víc než kde jinde je v Íránu důležitá aklimatizace. Ani ne tak klimatická, jako kulturní. A také na mírné ceny, na nezvyklé zásady a pořádky. Postupně návštěvník pochopí, že se nemusí ustavičně ohlížet a může se chovat přirozeně. Nic neurazí domácí hostitele víc, než když poznají, že jim nedůvěřujeme. Na prvním místě chtějí pomoci. Ale pozor, jako kdekoliv jinde, co platí v devíti případech, nemusí platit v tom desátém.
K Íráncům přistupujme bez předsudků, není trapnější situace, než když se setkají vzájemné předsudky. I Íránci mají takové: každý cizinec ze Západu např. vlastní náruč dolarů, patří do hotelu a nehne se na krok pěšky....
Raději nenápadně
Vyhraněná islámská tradice vyžaduje věnovat více pozornosti společenskému bontónu. Byť výjimky nejsou vyloučeny, obvykle muž oslovuje výhradně muže, ženám ruku nikdy nepodává a rozloučí se s nimi úklonou.
V oblečení platí zásada neprovokovat, snažit se být co nejméně nápadný. Největší efekt přináší odění blízkému v místě obvyklému, u mužů, tmavé dlouhé kalhoty, světlá košile. Vousy bývají předmětem údivu (nosí je jen duchovní), zato dlouhé vlasy jsou mužům tolerovány ve větší míře než v okolních zemích. Zvlášť mezi mladými se v posledních letech dostávají do módy jako výraz bohémství a opozičních názorů.
Pozor na tabuizované zboží, drogy a alkohol úřady netolerují.
Íránské datle se považují za nejlepší – na bázárech se dají pořídit za babku
Prototyp dnešní perské mešity pochází z dob raných Safíjovců (17. stol.). Od té doby se v zásadě nemění, pouze prochází nesčetnými variacemi.
Úskalí bezpečnosti
V Íránu lze užívat - až na výjimky v blízkosti hranic- nečekanou volnost pohybu, kterou provází oprávněný pocit bezpečí. Výjimku tvoří neklidné oblasti, v posledních desetiletích zejména jihovýchodní partie, provincie Sistán a Balúčestán. Těm je nejlépe se vyhnout.
Jiným úskalím je silniční doprava. Ojetý vozový park a benevolence k předpisům vedou k vysokému počtu dopravních nehod. Navíc se řidiči taxíků před cizincem rádi předvádějí. Hustý provoz panuje v létě na turistických trasách, tvoří se kolony, což svádí šoféry k riskantní jízdě.
Pohřební věže vyznavačů zoroastrismu
V létě na sever
Hlavní město Teherán nestojí za pobyt delší než nutný. Dvanáctimilionovou metropoli ocení jen opravdoví znalci anebo specialisté na zácpy a smog. Takřka vše, co je k vidění v Teheránu (až na šáhův palác a mauzoleum vůdce islámské revoluce imáma Chomejního), se dá jednodušeji a levněji shlédnout jinde, navíc v zajímavější verzi. Třeba teheránský bázár, byť největší, rozhodně není nejpoutavější.
Pokud nemíříte za nejstaršími památkami, v létě volte raději sever, přívětivé poběží Kaspického moře. Na krajní jih, k Perskému zálivu se v tu dobu nepouštějte, panuje tu horké a vlhké klima podobné sauně, pro citlivé jedince infarktová situace.
V létě zamíří lidé z měst na sever – jako tahle rodina z jihoíránského Šírázu
Nebojte se cesty po vlastní ose
Přestože Írán zařadily do nabídky i některé naše cestovní kanceláře, není důvod obávat se individuální cesty. K poznání života v zemi jde navíc o ideální variantu. Pozemní trasa přes Turecko, využívaná k dosažení Íránu, zabere s cestou zpět dvakrát 4 dny. Za zhruba trojnásobnou cenu, nejméně 15 tisíc, ale s úsporou až šesti dnů, si lze dopřát pohodí letadla.
Letadlo volí zvláště netrpěliví cestovatelé, o to těžší ale budou chvíle ladění na íránskou vlnu, a někdy to prostě nepůjde. V tom je riziko několikahodinového letu, končícího před dravou smečkou teheránských taxíkářů. Jenže najít si svého taxíkáře, to se ukazuje v íránském prostředí jako holá nezbytnost. Jinak se totiž po Íránu, po městech a tam, kam nevede dálková doprava, vlastně ani nejezdí.
Nezaměnitelné panorama historického města Kášánu
Nejoriginálnější je noc v parku
Obvyklým místem, kde strávit íránskou noc, bývá levnější hotel. Takových není hodně a rok od roku ceny stoupají. Zajímavější mohou být ubytovny, mosaferchane, které však ne vždy přijímají cizí turisty.
Během léta lze bez obav vyzkoušet jinou variantu. Setrvat tam, kde domácí motorizovaní výletníci, v městských parcích nebo lesních kempech. Nebezpečí je tu minimální, nezbytné služby nablízku a navíc máte o program a zábavu vystaráno dlouho do noci.
Může se hodit
Víza Kdy jet Autor článku Jiří Sladký napsal z Íránu dvě knihy: |
